Muzeum romské kultury se ohrazuje proti výroku V. Filipa

OMLOUVÁME SE ZA NEUVEDENÍ PŘESNÉ DATACE 

Muzeum romské kultury se omlouvá za nepřesné časové určení ve svém tiskovém prohlášení ze dne 8. 8. 2019: „Z map, fotografií a archivních dokumentů jasně vyplývá, že areál vepřína v 90. letech z větší části stál na místě, kde mezi léty 1942 a 1943 se nacházel tzv. cikánský tábor.“ Pro upřesnění uvádíme z článku historičky Renaty Berkyové. “…dne 27. 9. 1999 uzavírá jako starosta (pan Zárybnický) za obec Lety se souhlasem zastupitelstva obce kupní smlouvu s firmou AGPI, a. s. o prodeji pozemků, které byly do této chvíle v majetku obce, v celkové výši 357 000,- Kč. Ve smlouvě se mj. kupující firma výslovně zavazuje parcely č. 995/13, 987/3, 987/6 nezastavovat žádnou stavbou.” Celý článek k dispozici on-line zde: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/3-dil-devadesata-leta-v-letech-vydlazdili-cestu-k-temer-pul-miliarde.

Pozemek 995/13, kde se nacházela podstatná část tábora, patřil až do roku 1999 obci a ne AGPI, a.s. Historickou situaci tedy lépe vystihuje tvrzení, že se bývalý tábor nachází od 27. 9. 1999 z velké části v areálu vepřína.

 

MUZEUM ROMSKÉ KULTURY SE OHRAZUJE PROTI VÝROKU 1. MÍSTOPŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY VOJTĚCHA FILIPA

  1. 8. 8. 2019

V roce 2018 převzalo Muzeum romské kultury, z rozhodnutí vlády ČR, areál bývalého vepřína v blízkosti obce Lety u Písku. Rozhodnutí o vykoupení vepřína bylo učiněno na základě dlouholetého boje o důstojnou připomínku obětí holokaustu, které v období tzv. cikánského tábora na tomto místě zemřely.

Usnesením vlády Bohuslava Sobotky ze dne 21. srpna 2017 č. 609 (o schválení záměru nabytí areálu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku ve veřejném zájmu státem včetně schválení výše ceny a následných kroků při naložení s tímto majetkem) ve znění usnesení vlády ze dne 23. října 2017 č. 766 bylo rozhodnuto o uvolnění finančních prostředků pro demolici a archeologický výzkum na místě bývalého vepřína. Muzeum romské kultury, jako státní příspěvková organice Ministerstva kultury, s areálem dle tohoto usnesení hospodaří. V současné době probíhá na místě zmíněný archeologický průzkum, jehož výsledek bude součástí zadání připravované krajinářsko-architektonické soutěže v nové podobě památníku v Letech u Písku.

Muzeum romské kultury se ohrazuje proti tvrzení 1. místopředsedy Poslanecké sněmovny parlamentu ČR Vojtěcha Filipa (KSČM), které uvedl dne 7. 8. 2019 v rozhovoru pro Seznam zprávy. Ve svém vyjádření Vojtěch Filip zpochybňuje fakt, že tzv. cikánský tábor Lety u Písku (Zigeunerlager I) byl koncentračním táborem určeným pro české Romy a Sinty. Dále také tvrdí, že bývalý vepřín nezasahuje do místa bývalého tábora. Z map, fotografií a archivních dokumentů jasně vyplývá, že areál vepřína v 90. letech z větší části stál na místě, kde mezi léty 1942 a 1943 se nacházel tzv. cikánský tábor. Podrobnější informace lze nalézt v posledním čísle Bulletinu Muzea romské kultury 26/2017, kde docent Pavel Vařeka (Západočeská univerzita v Plzni) podrobně rozebírá archeologický průzkum a také podrobně popisuje polohu tábora vč. jednotlivých obrazových materiálů.

Vyjádření Vojtěcha Filipa považujeme za znepokojivé, jelikož vykoupením vepřína došlo k prvnímu kroku k řádnému a důstojnému uctění obětí. Odstranění vepřína a budoucí památník je důležitým krokem v zápasu o historickou paměť, kdy na tragický osud Romů a Sintů během druhé světové války bylo často zapomínáno a jejich utrpení bylo popíráno. V tzv. cikánském táboře Lety u Písku v období od srpna 1942 do srpna 1943 žilo v nelidských a strašlivých podmínkách přibližně 1300 mužů, žen
a hlavně dětí. Ty tvořily bezmála polovinu vězňů. Přibližně 326 vězňů internaci nepřežilo, většina z nich byla pohřbena v masových hrobech na nouzovém pohřebišti za táborem, kde v současné době stojí pomník Zdeňka Hůly, který byl slavnostně odhalen v roce 1995 Václavem Havlem. Více než 500 mužů, žen i malých dětí bylo deportováno do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau na téměř jistou smrt. Nacistická genocida Romů a Sintů je přitom odborníky považována za jednu z nejdůkladnějších, neboť během druhé světové války zavraždili 90 % Romů a Sintů z oblasti tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava.

Více informací o tzv. cikánském táboře Lety u Písku, stejně jako o osudu místa po zrušení tábora, lze nalézt na webových stránkách letypamatnik.cz.

Popisek k mapce

Letecký měřický snímek z roku 1949 zachytil stále dobře patrný půdorys tábora. A – tábor
a archeologické sondy (modře), B – poloha táborového hřbitova s vynesením povrchově patrných reliktů (žlutě). Červeně – vepřín. Snímek Vojenský geografický a hydrometeorologický ústav generála Josefa Churavého v Dobrušce. Plán Pavel Vařeka a P. Hlavenka.

Kontakt pro tisk:
Mgr. Lucie Horáková, tisková mluvčí Muzea romské kultury,
media@rommuz.cz , 775 407 065