Archiv výstav a akcí

2020

Už jsi vyráběl píšťalku? 

13. 2. 2020, 16–18 h.
Dílna výroby hudebních nástrojů pro děti od 6 let i pro dospělé s Markétou Lisou. Vstup zdarma. Místo lze rezervovat na edukator@rommuz.cz, tel. 545 581 206.

Zveme Vás na dílnu, na které si budete moci sami vyrobit krásný hudební nástroj, píšťalku, kytarku, kalimbu, chrastítko. Společně si zahrajeme a vyzkoušíme i kouzelné strunné hudební nástroje – kantele. Dílna je určena dětem od 6 let a je otevřena i dospělým. Dílnu povede Markéta Lisá, členka kapely Midi Lidi, která spolupořádá audiovizuální dílny pro děti.

Markéta Lisá (*1979)
Absolventka VŠUP v Praze, je doktorandkou na Katedře Výtvarné výchovy Pedf Muni v Brně, kde se zabývá prací s audiovizuální technikou. Zabývá se elektronickou hudbou, hraje a zpívá ve skupině Midi Lidi. Spolupořádá audiovizuální dílny pro děti Živé hraní k promítání.

 

Hudební zkoumání s Janem Polyákem

16. 1. 2020

Workshop k výstavě Lavutara. Cestami romských muzikantů a jejich písní

Hudební dílna pro děti 8–13 let s hudebníkem Janem Polyákem, který vás naučí různé hudební postupy a žánry, a samozřejmě bude také společný jam! Nástroje s sebou!
Vstup zdarma

2019

Podrobný průvodce po jednom z milionu způsobů, jak dělat hudbu

12. 12. 2019

Workshop s hudebníkem, skladatelem, textařem a aranžérem Martinem E. Kyšperským (Květy), zaměřený na vznik hudby, nahrávek a všeho souvisejícího.

V rámci večera poodhalí Martin E. Kyšperský něco ze své hudební kuchyně – jak skládá nové písničky, jak nachází melodii k textu apod. Tyto postupy nás pak inspirují ke společnému tvoření. Pokud máte, přineste s sebou vlastní hudební nástroj, další budou k zapůjčení. Termín „hudební nástroj“ je možné vnímat v tom nejširším významu! Ale klidně přijďte i bez nástroje.

Pro všechny 16+. Vstup zdarma.

 

15 let doučování v MRK

Vánoční večírek na rozloučenou

  1. 11. 12. 2019 od 17:30

Doučování se po 15 letech loučí s Muzeem romské kultury a bude od ledna 2020 fungovat jinde a jinak. Přijďte společně zavzpomínat na všechno to, co se nám za tu dobu, podařilo. Zveme všechny rodiče, dobrovolníky, přátele a fanoušky doučování v muzeu a děkujeme za přízeň!

 

 

 

Na co se můžete těšit?

  • OHLÉDNUTÍ ZA 15 LETY PROGRAMU
  • TRIO JANA POLYÁKA
  • VÝSTAVA OBRAZŮ NAŠÍCH STUDENTŮ
  • OBČERSTVENÍ

Těšíme se na setkání!

Zvukohrátky

7. 11. 2019

Hlas není jen mluvené slovo! Nakolik ho známe? Pojďme si s ním hrát a trošku ho prozkoumat. Vedle hlasu ale můžeme v podstatě vytvářet hudbu na leccos z toho, co máme zrovna po ruce. Vytvoříme si hlasově – zvukovou laboratoř pro potěšení. Inspirovat se můžeme také specifickým hudebním projevem Olašských Romů. Vítaní jsou zájemci bez ohledu na míru zkušeností – jediné, co rozhoduje, je chuť hrát si a zažívat společné hudební dobrodružství! Workshop pro všechny ve věku 16–116 let.

Workshop povede Ridina Ahmedová – music, jedna z výrazných postav české hudební scény. V současné době vystupuje sólově a jako součást projektu HLASkontraBAS, nominovaného na cenu Anděl 2016 za stejnojmenné album. Vede semináře pro veřejnost i pro hudebníky, vytvořila projekt Zpěvomat, který každý rok rozeznívá ulice Prahy a dalších měst, založila Hlasohled, centrum pro práci s lidským hlasem.

Galakoncert pro Pavla Frieda

24. 10. 2019 od 18:00, palác JALTA, Cabaret des Péchés, Dominikánské nám. 2, Brno

Muzeum romské kultury Vás srdečně zve na Galakoncert pro Pavla Frieda.

Pavel Fried, někdejší předseda Židovské obce Brno, získává Cenu Muzea romské kultury in memoriam za svoji dlouholetou, neúnavnou činnost spojenou s osvětou o holokaustu, temné doby našich novodobých dějin, která nesmí být zapomenuta, jak sám vždy zdůrazňoval. Jeho otevřená svědectví o zažitém utrpení jsou hořkým mementem, ale také varováním i poučením pro další generace. Svou činností podporoval také Muzeum romské kultury a také Romy samotné, jejichž dějiny jsou poznamenány stejným osudem, jako dějiny Židů v době 2. světové války.

Každoročně je udělována Cena Muzea romské kultury jedné osobnosti, která svým působením přispěla k rozvoji, propagaci a uchování romské kultury a podílela se také na fungování muzea. Cena byla poprvé udělena roku 2009.

Při této příležitosti je připraven exkluzivní hudební recitál dvou romských hudebních virtuózů Radka Bagára ml. (klavír) a Marka Baloga (housle).

Během večera vystoupí brněnská židovská kapela Ha Chucpa (klezmer), představen bude nový Bulletin Muzea romské kultury 27/2018 a celý program zakončí trio Radka Bagára st.

Galakoncert se uskuteční v nově zrekonstruovaném paláci JALTA v Cabaretu des Péchés.

Vstup je po celou dobu volný.

Kompletní fotoreport 

Vyhlášení krajinářsko-architektonické soutěže

Muzeum romské kultury ve spolupráci se společností ONplan připravilo zadání krajinářsko-architektonické soutěže k nové podobě památníku v Letech.

Slavnostní vyhlášení se uskuteční 14. 10. 2019 od 15.00 v Muzeu romské kultury.

Bude nám ctít, pokud u toho budete s námi.

Pozvánka ke stažení zde.

Bližší informace o soutěži naleznete na  http://www.novypamatniklety.cz

Pěvecký workshop s Amaro Records

10. 10. 2019

Pěvecký workshop zaměřený na (nejen) tradiční romskou píseň. Vést ho bude zkušená zpěvačka ze slavné brněnské romské hudební rodiny Bagárovců z Brna Mia Bagarová a po jejím boku zkušený korepetitor, klavírista a akordeonista – Roman Kupčík Horváth (dlouholetý člen týmu Idy Kelarové, člen kapely Romano Rat atd.) – rovněž brněnský rodák. Můžete se těšit na romské čardáše i pomalé romské písně – tradiční i moderní/populární! Zván je každý – děti i rodiče, jednotlivci. Předchozí zkušenosti nejsou potřeba.

Vstup zdarma

Dust in the Groove – hudební workshop pro děti

19. 9. 2019

K výstavě LAVUTARA. Cestami romských muzikantů jsme na 19. 9. 2019 kromě komentované prohlídky vedenou Gejzou Horváthem, která začíná v 18 hodin připravili také dětský workshop improvizace, zvukových možností a hudebního tvoření s Radimem Hanouskem a jeho hosty s názvem Dust in the Groove. Dětský workshop začíná v 16 hodin, tak nástroje s sebou! :-).

Program je dále doplněn o koncert v rámci projektu SUMMER STAGE, kde Vám od 19 hod zahraje Zsolt Varady Band.

 

Nové přechodné výstavy v Hodoníně u Kunštátu

Hodonín u Kunštátu. Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě

Přechodné výstavy od 21. 8. 2019

Genocida Romů a Sintů v době 2. světové války

v prostorách Baráku vězňů

Výstava se věnuje tématu nacistického pronásledování a vyvražďování Romů za 2. světové války především na území dnešní České republiky. Výstavu doprovází videozáznam se vzpomínkami pamětníků.

 

Vybrané nálezy z archeologického výzkumu v místech bývalého tzv. cikánského tábora v Letech u Písku (ve spolupráci s Katedrou archeologie Západočeské univerzity v Plzni)

v prostorách Baráku vězňů

Soubor vybraných předmětů z osobní výbavy vězňů a pozůstatků vězeňských baráků a ohrazení tábora, které byly vytěženy během archeologického výzkumu v místech bývalého tzv. cikánského tábora v Letech v roce 2017. Výzkum realizovala Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni v rámci evropského projektu “Accessing Campscapes: Inclusive Strategies for Using European Conflicted Heritage“.

Výsledky soutěže Emílie Machálkové a Karla Holomka věnované připomínce romského holokaustu
(ve spolupráci s o. p. s. Živá paměť)

v prostorách Baráku dozorců

Soutěžní modely návrhů památníků / soch s danou tématikou a vítězná skladba op. 42​  „1396“ ​​ věnovaná ​Památníku​ holokaustu Romů a Sintů na Moravě ​v Hodoníně u Kunštátu ​ a památce obětí romského holokaustu.

 

 

PIETNÍ AKT V HODONÍNĚ U KUNŠTÁTU

Muzeum romské kultury Vás zve na
Pietní shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů

Úterý 20. 8. 2019 11:00
Hodonín u Kunštátu. Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě

V letošním roce uplyne již 76 let od vypravení (21. 8. 1943) hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau.

Program:
11:00 památník – zahájení pietního shromáždění
11:30 Žalov – uctění památky obětí kladením věnců a modlitbou na místě nouzového pohřebiště obětí v lese za památníkem
12:30 památník – historický vstup, vzpomínky pamětníků, projevy
13:30 otevření výstav návrhů vzešlých ze studentské soutěže a archeologických nálezů z Letů
14:00 prohlídka areálu a výstav v památníku
14:30 Černovice, obecní hřbitov – uctění zejména dětských obětí tábora
15:00 ukončení pietního aktu

Doprovodný program:
Výstava návrhů vzešlých ze studentské soutěže Emílie Machálkové a Karla Holomka – pro studenty AVU a HAMU s tématem připomínky romského holokaustu. Soutěž zorganizovala Živá paměť, o.p.s, s níž Muzeum romské kultury dlouhodobě spolupracuje. Soutěž se uskutečnila v rámci projektu Lačho ďives!

Zazní hudební dílo vzešlé z této soutěže – skladba studenta kompozice Pavla Nesita, op. 42 „1396“, skladba pro saxofon, bicí a činel.
Výstava archeologických nálezů z dosavadního archeologického průzkumu v Letech u Písku.
Z uvedené akce bude pořízen fotografický a audiovizuální záznam. Materiál může být zveřejněn.
Pietní shromáždění finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.

 

SUMMER STAGE MUZEA ROMSKÉ KULTURY

Série koncertů u příležitosti otevření památníku v Hodoníně u Kunštátu.

18. 7. Gypsy jazz Tchavolo Vlasak & Štefan Brychnač
Tchavolo Carlito Vlasak je mladý talentovaný kytarista, který má za sebou mnoho hudebních vystoupení v zahraničí na festivalech jazz manouche. Štefan Brychnač virtuozni hráč na akordeon vítěz několika mezinárodních soutěži. Carlos Vlasak, otec Tchavala, doprovodná kytara.

25. 7. Hudební léto: Zdeněk Lázok & VIP Band a písničkář Gejza Horváth
Večer autorské tvorby, během kterého zazní legendární brněnské písně.

8. 8. Aromasound
Moderní brněnská kapela, která účinkuje už pár let, někdy aktivněji, někdy pasivněji, členové jsou roztroušeni různě po světě a záleží, kdy se setkají, aby udělali nezapomenutelný večer plný jazzu, funky, soulu, popu a RnB Latin.

15. 8. Cimbálová muzika Tomáše Zouhara
Repertoár tvoří romské písně, rumunská, maďarská, romská, indická, taneční, operetní, klasická a moravská lidová hudba podbarvená nádhernou harmonií dalekých krajů v netradičním spojení vycházejících ze starých cikánských tónin.

22. 8. Golden Delicious
Pět muzikantů, multižánrový repertoár, originální hudební pojetí, jedinečná show a velká party.

29. 8. Roman Lopez & Jan Polyak a hosté
Salsa, rumba, mambo, samba! Večer latinskoamerických rytmů v podání brněnských hudebníků. Warm up & after party DJ Liquid A.

19. 9. Zsolt Varady Band
Mladý slovenský kytarista Zsolt Varady a jeho band a gypsy jazz.

 

 

Ghettofest 2019

V sobotu 8. 6. 2019 proběhne již osmý ročník jednodenního pouličního festivalu Ghettofest. Pestrým programem ožije od 14.00 celá oblast mezi ulicemi Bratislavská a Hvězdová. Koncerty, workshopy, výstavy, nebo tančení vystoupení. Kompletní programová nabídka je k dispozici na stránkách festivalu.

Muzeum romské kultury připravilo pro děti skatový workshop s Ride for Happiness v prostoru káznice. Pro návštěvníky muzea bude tento den volný vstup a v 17.00 začíná komentovaná prohlídka výstavy Lavutara. Cestami romských muzikantů a jejich písní a v 19.00 na pódiu muzea vystoupí Marek Balog a jeho hosté z Budapešti.

  1. Hudební léto v Muzeu romské kultury
    30. 5. 2019

Komentovaná prohlídka výstavy Lavutara. Cestami romských muzikantů a jejich písní s kurátorem Zbyňkem Andršem.

Tradiční romská hudba v podání Lukáše Čonky a Romana Horvátha a cimbálových muzik Milana Horvátha a Viliama Oračka.

Událost proběhla ve spolupráci s festivalem Meeting Brno.

  1. Brněnská muzejní noc
    18. 5. 2019

V sobotu 18. 5. proběhl již 15. ročník Brněnské muzejní noci. Zpřístupněná byla stálá expozice Příběh Romů i nová výstava Lavutara. Cestami romských muzikantů a jejich písní, kde byly připraveny pro návštěvníky dvě komentované prohlídky s kurátory. Děti si mohly v dílně vyrobit hudební nástroje.

Prostor před muzeem ožil vystoupením Cimbálové muziky Josefa Feča s primášem Ivanem Herákem a dvůr muzea rozhýbali Feri and the Gypsies. Nechyběla ochutnáka tradičních romských pokrmů jako goja nebo holubki.

  1. Lavutara. Cestami romských muzikantů a jejich písní
    7. 5. 2019

Zahájení unikátního výstavního projektu Lavutara. Cestami romských muzikantů a jejich písní.

  1. Kames kerka? / Chceš kérku?
    24. 4. 2019

Tetovací workshop pro všechny věkové skupiny a přednáška o antropologii těla, významech a symbolice tetování s důrazem na tetování u Romů či specifika romského tetování.

16–18:30 Workshop pro děti (od 6 do 15 let)
Ukázka tetování do pomerančů, výroba nalepovacích tetovaček podle vlastních návrhů, povídání o (romském) tetování pro děti. Dětský workshop povede Tereza Haspeklová (UJEP).

Od 18:30 Workshop pro dospělé a přednáška
„Významovost těla a tetování. Symbolika a specifika romského tetování.“
Přednáška etnoložky Evy Mazárové (Muzeum romské kultury) & Vojtěcha Veselého (Barvy brněnského Bronxu).
Účastníci workshopu si mohli nechat zdarma vytetovat motivy od vybraných tatéru, vytvořené speciálně pro tuto událost.

Akce proběhla v rámci Brno Art Week.

  1. Lucia Sekerková Bláhová: Ženy prodávající naději
    14. 3. – 14. 4. 2019

Výstava a stejnojmenná kniha shrnují několikaletou práci dvou slovenských autorek. Přináší fotografický projekt a esej o životě a práci věštkyň několika generací ze skupin olašských Romů v dnešní Bukurešti (Rumunsko) a blízkém okolí. Fotografka Lucia Sekerková Bláhová a etnoložka Ivana Šusterová pronikly do světa této poměrně uzavřené skupiny žen a čtyři roky se k nim vracely. Fotografovaly, psaly, natáčely rozhovory. Sledovaly, jak tyto ženy žijí, jejich postavení v rodině i v rumunské společnosti, a vytvořily tak obraz některých současných forem věštění a magie. Zachytily modernizaci tohoto jevu, kde se starodávné prolíná s moderním, iracionální s praktickým, magické rituály se skvělým marketingem. Projekt je příspěvkem k současné dokumentární fotografii. Fotografie vybral a edičně připravil Tomáš Pospěch.

Část tohoto fotografického souboru zvaný Vrajitoare byla prezentován na kolektivních výstavách Centru současného umění DOX v Praze a na samostatných výstavách Czech Photo Centre v Praze, ve Středoevropském domě fotografie v Bratislavě (SK), v galerii Fiducia v Ostravě, v Gemerském osvetovém stredisku v Rožňave (SK), v Calvert Foundation 22 v Londýně (UK), v Pumpenhaus v Drážďanech (DE) a na Format Festival v Derby (UK).

Doprovodný program k výstavě:

  1. 9. 4. 2019 od 17 hodin přednáška etnoložky Ivany Šusterové „Vrajitoare – kto sú ženy ponúkajúce veštenie a mágiu? (akce se koná v rámci Týdne romské kultury)

 

  1. Týden romské kultury
    8. 4. – 12. 4. 2019

  2. 8. 4. 2019 15 hodin             zahájení průvodem vypraveného od Muzea romské kultury
  3. 9. 4. 2019 17 hodin             přednáška etnoložky Ivany Šusterové „Vrajitoare – kto sú ženy ponúkajúcí veštenie a mágiu?
  4. 12. 4. 2019 20:30 hodin        křest knihy Amendar. Pohled do světa romských osobností a koncert Moniky Bagárové v Kabinetu Múz (Sukova 4, Brno)
  1. Mezinárodní den Romů
    8. 4. 2019

Praha, Divadlo Archa
NGO market – workshop pro děti – výroba autorské knížky z fotografií A. Pešty a omalovánky, v rámci galavečera křest knihy Amendar

 

  1. Čtení knihy Žij tam, kde jsou písně s Oksanou Marafioti
    21. 3. 2019

Po více než dvou letech se do Brna vrací americká spisovatelka s arménskými a rusko-romskými kořeny Oksana Marafioti (1974). Ve čtvrtek 21. 3. 2019 od 18h představí v Muzeu romské kultury český překlad své úspěšné autobiografické knihy „Žij tam, kde jsou písně“. V rámci čtení a besedy budete mít možnost si knihu zakoupit a nechat si ji od autorky podepsat.

V memoárech s tragikomickými prvky vzpomíná nejen na své dětství spojené s putováním ruského romského divadla Romen, kde vystupoval její dědeček, ale i na emigraci do Spojených států a posléze život imigrantky. Jedním z významných témat, se kterými se s humorem vyrovnává, je věštecká a magická praxe jejích příbuzných, kterou praktikovali po odchodu do USA. Román je příběhem hledání vlastní identity a boření zažitých stereotypů o romské kultuře.

O autorce:
Oksana Marafioti žila do svých 14 let s rodinou v bývalém Sovětském svazu, odkud emigrovala do Spojených států. Vystudovala klasickou hru na klavír a Professional Film Crew Training Program na univerzitě v Las Vegas v Nevadě. Než se začala věnovat psaní, pracovala nějakou dobu jako kameramanka. Ve svých textech se vyjadřuje k tématům sociálních reforem a kulturní diverzity. V minulosti hovořila např. v pořadu NPR Talk of the Nation, přednášela pro členy Americké knihovnické asociace či se účastnila diskuse s názvem Rasa a etnikum v 21. století, kterou pořádala americká televizní stanice C-SPAN. Oksana je členkou BMI-Library of Congress Kluge Center Fellowship. Žije v Las Vegas, kde na univerzitě lektoruje semináře kritického myšlení, kreativního psaní a literatury. Je vdaná a má dvě děti.

Večerem provází romistka a anglistka Karolína Ryvolová, která román přeložila do českého jazyka.
Konsekutivní tlumočení zajištěno.

Večer připraven s finanční podporou Velvyslanectví USA v Praze.

 

  1. Poslední den s výstavou Andreje Pešty: Mire sveti
    10. 3. 2019

Výstava Světy Andreje Pešty už pomalu končí, na její poslední den byl připraven speciální program.
>> od 15 hodin prohlídka výstavy a výtvarná dílna pro návštěvníky s dětmi, s výtvarnou dílnou
>> od 16 hodin komentovaná prohlídka s kurátorem a historikem
>> od 17 hodin vyhlášení výsledků fotografické soutěže

 

  1. Pietní akt v Muzeu romské kultury
    7. 3. 2019

Dne 7. 3. 2019 od 14 hodin si společně na tradičním Pietním aktu v Muzeu romské kultury připomeneme oběti romské genocidy v období 2. světové války.

V roce 2019 je to již 76 let od zahájení transportů evropských Romů do vyhlazovacího koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau. První velký transport Romů z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava byl vypraven z Brna. Dobytčí vagony s více než tisícem romských mužů, žen a dětí dorazily do Auschwitz dne 7. března 1943.

V úvodu pietního aktu zazní čtená svědectví obětí a projevy osobností z kulturního a politického života. Hudebně doprovodí zpěvačka Marta Balážová a kytaristka Tibor Žida.
Po skončení pietního shromáždění Vás zveme od 15:30 na křest Bulletinu Muzea romské kultury 26/2017 a tematické přednášky Renaty Berkyové a Michala Schustera.
Program zakončí projekce snímku Roberta Kirchhoffa Díra v hlavě (2016).

Autor díla: Alfred Ullrich

 

  1. Literární večer s Andrejem Peštou: Mira dakre kale bala
    28. 2. 2019

Mira dakre kale bala – Černé vlasy mojí matky
Literární večer s tvorbou Andreje Pešty

Seznámení s Andrejem Peštou nejen jako s redakčním fotografem zpravodaje Románo ľil, ale také s jeho literární tvorbou, kterou nejen na stránkách tohoto časopisu publikoval.
Andrej Pešta (1921-2009) patří k nejstarší generaci romsky píšících literátů u nás. V komponovaném večeru zazněl výběr z jeho lyrické poezie, i ukázky prozaické tvorby.

2018

Miranda – romský holokaust – výstava
25. 1. – 25. 2. 2018

Výstava finské organizace DROM v sídle Veřejné ochránkyně práv na Údolní 39, ve spolupráci s Muzeem romské kultury.

Světově jedinečná expozice, která vznikla ve Finsku „Miranda  – cikánský holokaust“ se dostává i do České Republiky jako součást mezinárodního turné podpořeného Evropskou unií. Výstava byla vytvořena kulturním radou Veijo Baltzarem, světově proslulým romským autorem a umělcem, předsedou Asociace pro umění a kulturu DROM.

Jedná se o evropský projekt „Očima Mirandy 2017–2018“, jehož součástí je prezentace výstavy v evropských zemích. Výstava bude během roku 2018 také představena v Bruselu v Evropském parlamentu.

Výstava se zakládá na pravdivém životním příběhu Mirandy narozené na Slovensku a vypráví o umlčené genocidě Romů za druhé světové války. Výstava Miranda – cikánský holokaust se úspěšně prezentovala ve Finsku od roku 2012 a dosáhla více než jednoho milionu návštěvníků. Celková návštěvnost výstavy v Evropě je kolem 34 miliónů zhlédnutí k roku 2017.

Akce je připravována ve spolupráci s finskou organizací DROM, která zajišťuje přivezení výstavy na roll-upech v českém jazyce z Finska a Muzeem romské kultury, které zajišťuje prostory a pomáhá s organizací výstavy a slavnostního otevření.

Kurátoři: Dušan Slačka, Kristína Kohoutová, Roman Truksa

Výstava se konala pod žáštitou veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové.

 

  1. Pietní akt k připomínce prvního transportu Romů

  2. 7. 3. 2018

V roce 2018 uplynulo 75 let od prvního hromadného transportu Romů vypraveného z Brna do vyhlazovacího koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau. Pietní akt se konal za přítomnosti premiéra Andreje Babiše, primátora města Brna Petra Vokřála, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a dalších představitelů politického a kulturního života, zástupců ambasád.

Andrej Pešta: Mire sveti / Světy Andreje Pešty
23. 3. – 30. 9. 2018

PRODLOUŽENO DO 10. 3. 2019

Kurátor: Adam Holubovský, externí kurátor: Tomáš Pospěch

Andrej Pešta (1921–2009) byl významnou romskou osobností, amatérským fotografem, literátem a výtvarníkem, jehož životní osud nebyl dosud nějak komplexněji zpracován a prezentován. Výstava představila odkaz Andreje Pešty prostřednictvím fotografií ze sbírky muzea. Rozsáhlý archiv Peštových fotografií umožňuje nahlédnout do života Romů v Československu v období 50.-80. let 20. stol., kdy nám z daného prostoru není známa tvorba žádného dalšího romského fotografa. Divák je konfrontován s jinou výpovědí o Romech, než na jakou je v české a slovenské dokumentární fotografii zvyklý. Svou autenticitou a tematickým zaměřením fixuje nadčasové hodnoty romské kultury. Výstavu doprovází reprezentativní fotografická publikace Andrej Pešta: O Fotki a stejnojmenný krátkometrážní dokumentární film (obojí z produkce MRK), který na festivalu MUSAIONfilm 2018 získal hlavní cenu Černý Janek 2018. Na přípravě projektu spolupracoval teoretik fotografie Tomáš Pospěch jako externí kurátor. K přípravě výstavy byly využity sbírky MRK z fondů výtvarného umění, fondu fotodokumentace, videodokumentace, písemného materiálu a tituly z knihovního fondu.

DOPROVODNÝ PROGRAM

  • 22. 3. 2018 vernisáž a křest doprovodné publikace k výstavě Andrej Pešta / O Fotki
  • 8. 4. 2018 komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem a výtvarná dílna pro návštěvníky s dětmi
  • 19. 4. 2018 Romové v české a slovenské dokumentární fotografii, přednáška Tomáše Pospěcha
  • 19. 5. 2018 komentované prohlídky výstavy a výtvarná dílna pro děti v rámci Brněnské muzejní noci
  • 7. 6. 2018 Romové a rok 1968 Komponovaný večer tematizující společenskou angažovanost Romů v Československu po II. světové válce, která v roce 1968 vyústila ve snahy o založení celorepublikové organizace. Zvláště bylo připomenuto 50. výročí aktivu Romů z Jihomoravského kraje, který se konal 18. 5. 1968 v Brně. V průběhu moderovaného večera vystoupili historik Petr Lhotka, romistka Helena Sadílková, romistka a historička Milada Závodská a historik Dušan Slačka. Kromě přiblížení a připomenutí událostí zejména let 1968–1969 byly promítány unikátní filmové a rozhlasové záznamy z této doby. Byla také představena podoba budoucí publikace Aby bylo i s námi počítáno. Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu.
  • 9. 6. 2018 komentovaná prohlídka výstavy a výtvarná dílna pro návštěvníky s dětmi v rámci Ghettofestu
  • 26. 7. 2018 Cikánské melodie života – projekce filmu (ČST – Brno, 1975) s hudebním vystoupením
  • 11. 10. 2018 komentovaná prohlídka výstavy s kurátory za účasti rodiny Andeje Pešty
  • 11. 10. 2018 beseda s fotografy (Jindřich Štreit, Karel Tůma a Lucia Sekerková) dokumentujícími romskou tematiku
  • 14. 10. 2018 prohlídka výstavy a výtvarná dílna pro návštěvníky s dětmi
    10.-11. 11. 2018 dvoudenní fotografická dílna ve spolupráci s Komorou – tvůrčím prostorem pro analogovou fotografii v Brně
  • 18. 11. 2018 prohlídka výstavy a výtvarná dílna pro návštěvníky s dětmi
  • 7. 11. 2018 projekce krátkometrážního dokumentárního filmu Kluci z Torysek. Režie: J. Šimáček, 1999, Česká televize Brno.
  • 9. 12. 2018 prohlídka výstavy a výtvarná dílna pro návštěvníky s dětmi

 

V rámci prodloužení výstavy muzeum vyhlásilo v říjnu 2018 fotografickou soutěž na téma:

1) Romská rodina – skupinové fotografie z rodinných alb, portréty, momentky, každodenní život romských rodin na našem území a na Slovensku do roku 1980

2) Romové za objektivem fotoaparátu – tematicky neomezené fotografie pořízené jedním autorem

 

Týden romské kultury

Muzeum romské kultury se v roce 2018 zapojilo do programu Týden romské kultury (8.–13. 4. 2018) komentovanou prohlídkou a výtvarnou dílnou k výstavě Andrej Pešta: Mire sveti a zahajovacím koncertem cimbálové muziky.

 

Červenú sukňu mám…/ Loľi rokľa hin man…
24. 4. – 29. 5. 2018

Slovenské národné múzeum v Martine (SNM), Múzeum kultúry Rómov na Slovensku

Výstava pořádaná v Etnografickém muzeu SNM dokumentovala historický vývoj způsobu odívání zejména romských žen na území dnešního Slovenska do druhé poloviny 20. století. MRK zapůjčilo 11 ks ženských oděvních kompletů a součástek z fondu textilu, jmenovitě např. svatební komplet halenky a sukně z počátku 20. století zdobený paličkovanou krajkou a tzv. cikánskými tkanicemi, sametové šaty pro dívku ve věku 7-9 let z druhé poloviny 20. století. Kromě předmětů s přímou vazbou na Slovensko MRK poskytlo ze své sbírky i ženské oděvní komplety jiných romských subetnických skupin, např. unikátní rozhalenku s volánky šitou romskou rumunskou princeznou Luminitou Cioabou, komplety indických Bandžárů, německých Sintů a finských Kale.

 

Brněnská muzejní noc 2018

V rámci Brněnské muzejní noci (19. 5. 2018) byly pro návštěvníky připraveny komentované prohlídky v expozici, dva koncerty, ochutnávka romských jídel a ručně vyřezávaný kolotoč Matěje Holuba.

Ghettofest 2018

Do brněnského street festivalu Ghettofest (10. 6. 2018) se muzeum zapojilo workshopem romských tanců pod vedením Veroniky Kačové, besedou Hip hop jako cesta z ghetta a koncertem cimbálové muziky Pálinka.

 

  1. Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu

  2. 19. 8. 2018

Již tradičně proběhl v Hodoníně u Kunštátu pietní akt za oběti holokaustu spáchaném na Romech a Sintech během II. světové války. Historicky poprvé však proběhl v nově vybudovaném Památníku Hodonín u Kunštátu. Během pietního aktu mohli návštěvníci vzdát hold obětem u pietní lokality jménem Žalov, která je na místě hromadných hrobů, vyslechnout proslovy, vzpomínky přeživších, a především vzácný proslov pravděpodobně jediné žijící bývalé vězeňkyně tzv. cikánského tábora Heleny Ondrášové, která krátce promluvila o svých vzpomínkách. Po skončení pietního aktu navázal seminář o vzdělávání na místech paměti, který byl součástí Letní školy pro učitele.

Tabook – EXCZECHOSLOVAKIA (Československo aneb Židé, Němci, Romové, Maďaři, Poláci, Rusíni…)

Kotororo (pozn.: z romštiny od kotor – kousek / kousíček)

  1. 28.–29. 9. 2018

Prezentace sbírkových předmětů z fondu výtvarného umění a textilu v rámci knižního festivalu malých nakladatelů v Táboře. Výběr zajistil Juraj Horváth, ilustrátor a pořadatel festivalu. Byla prezentována tvorba neprofesionálních výtvarníků, například Andrej Pešta, Dezider Fertö, Martkéta Šestáková. Výstavu zhlédlo 1 000 návštěvníků.

Kurátor: Anita Topínková

 

Romové a stát

Ke stému výročí republiky se 24. 10. 2018 v reprezentativních prostorách Freskového sálu brněnské Staré radnice konala veřejná diskuse Romové a stát. Mezi panelisty diskuse byly zejména vzdělané romské osobnosti a odborníci na vybraná témata veřejného života: Mgr. Anna Červeňáková, Mgr. Jana Mikulčická, Mgr. Pater Pollák, Ph.D., Mgr. David Beňák, DIS., debatu moderovala Jana Horváthová. Akce byla doprovázena křtem publikace Aby bylo i s námi počítáno a vyhlášením Ceny Muzea romské kultury, která je od roku 2009 každoročně udílena. Laureátem za rok 2018 se stal David Tišer, cenu obdržel za uměleckou tvorbu, organizaci kulturního života a schopnost vytvářet sounáležitost napříč generacemi i za vytrvalé a statečné úsilí ve věci zlepšování kvality soužití Romů a majority. Za boj se stereotypy jak na straně majority, tak uvnitř romských komunit a průkopnické aktivity v oblasti romské LGBT komunity. Za organizaci oslav Mezinárodního dne Romů v České republice. Cenu předala ředitelka muzea Jana Horváthová a veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Hudební složku akce zajistilo jazzové kytarové trio Trio Carlo – Manouche, pod vedením sintského hudebníka Karla Vlasáka. Akce byla součástí řetězce oslav Společné století 1918–2018, který koordinovalo i finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR.

 

Dezider Fertő. Rómsky rezbár

Gemersko-malohontské múzeum v Rimavskej Sobote

  1. 25. 10. 2018 – 31. 1. 2019

Výstava představující život a dílo výjimečného romského řezbáře Dezidera Fertőa (1921–1996), pro kterou bylo ze sbírky MRK zapůjčeno 38 děl. Fertö se narodil v obci Gemerská Ves a během svého života působil jako pedagog na střední zemědělské škole v Lučenci, Jesenském a Košicích. Po návratu do rodné obce pracoval jako agronom. Práci se dřevem se začal věnovat v roce 1980, po smrti manželky. Zhotovoval reliéfy a sošky především z lipového a ořechového dřeva, využíval světské i náboženské motivy. Výstavu zhlédlo za uvedený rok 287 návštěvníků.

2017

Vesmír je černý / O kosmos hino kalo

  1. 2. 11. 2017 – 28. 1. 2018, v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně

kurátor: Anita Topínková, externí kurátoři: Ladislava Gažiová, Natálie Drtinová, Ondřej Chrobák

Umělecký projekt Ladislavy Gažiové konstruoval chronologický příběh romského umění na základě sbírkového fondu Muzea romské kultury. Osvobozoval tento vizuální materiál z bezčasí, do kterého jej zvykově vřazují stereotypně nadužívané kategorie insitní umění nebo Art brut. Naopak zdůrazňoval formální a stylové momenty tvorby, které mají filiace k „obecným“ dějinám umění, a vyhledával vazby ke konkrétním společensko-emancipačním fenoménům v historii Romů. Součástí výstavy byly také výsledky z Uměleckého sympozia, 5. setkání romských umělců, které proběhlo v Muzeu romské kultury v roce 2017.

Výstava je první spoluprací mezi dvěma státními brněnskými institucemi, Moravskou galerií a Muzeem romské kultury.

DOPROVODNÝ PROGRAM

  1. 24. 1. 2018 Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem Ondřejem Chrobákem
  2. 17. 1., 22. 1., 24. 1. Lektorské programy k výstavě s muzejní pedagožkou

 

CENA MUZEA – PAMĚTNICKÝ VEČER

  1. 25. 10. 2017 Pamětnický večer ROMFEST II

Druhý pamětnický (a filmový) večer věnovaný Mezinárodnímu festivalu romské kultury ROMFEST 27.–29. 7. 1990 

Před více než 25 lety se v Brně v Mariánském údolí konal historicky první Mezinárodní festival romské kultury ROMFEST 27.–29. 7. 1990

(http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=2864). Tento festival, jehož program nabídl obecenstvu vystoupení více než 40 různých romských souborů z celého světa, se stal mimořádně atraktivní společenskou událostí. Hostem festivalu byl také prezident Václav Havel, který vystoupil s krátkým projevem. Událost takového rozsahu je dodnes v paměti tehdejších účinkujících i dalších účastníků a jako historické události s nadregionálním významem jí patřičnou pozornost věnuje i Muzeum romské kultury.

Z těchto důvodů jsme veřejnosti nabídli celovečerní moderovaný pořad s projekcí unikátních archivních filmových záznamů a fotografií, koncertními vystoupeními profesionálních i neprofesionálních romských hudebníků, kteří byli před 25 lety zároveň účinkujícími Romfestu 1990, a populárně-naučným komentářem. V rámci přípravy akce se podařilo shromáždit doposud mezi Romy roztroušené a historicky cenné materiály (fotografie, video, včetně vzpomínek tehdejších účinkujících), které byly zhodnoceny při přípravě dramaturgie večera a následně uloženy ve sbírkách Muzea romské kultury. Vzhledem k tomu, že někdejší pořádající organizace Romfestu (kterými byla agentura RomArt a Romská občanská iniciativa) nemají již pokračovatele – byl sběr existujících materiálů a informací o Romfestu 1990 záchrannou dokumentací kulturního dědictví.

Součástí filmového a hudebního večera s názvem Ozvěny Romfestu bylo rovněž vyhlášení Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, kterou získal Gejza Horváth (nar. 1948) za osobní přínos hudební a literární kultuře, za péči o uchování romského jazyka skrze novinářskou a pedagogickou práci a především za autorskou textovou tvorbu. Za aktivní občanský postoj v podpoře romské etnoemancipace a dlouhodobou spolupráci s Muzeem romské kultury.

Cenu převzala v zastoupení jeho dcera Monika Mihaličková. Večer se velmi vydařil, hvězdou se stal nejen  Antonín Gondolán, který zazpíval, ale také Milan Ščuka starší – organizátor dnes již legendárního Romfestu v roce 1990. Dramaturgie večera se soustředila především na setkání pamětníků, účinkujících a organizátorů festivalu, kterým byl dán prostor pro sdílení osobních vzpomínek, promítání archivních fotografií a dobového snímku Odpoledne na Romfestu režiséra Karla Fuksy. Součástí pamětnického večera se dále stala výstava fotografií Františka Sysla v muzejní kavárně BENG!, která mapuje průběh festivalu. Událost Ozvěny Romfestu byla živě streamována a dosáhla přes sociální sítě sledovanosti několika tisíc diváků. Oficiální část večera volně pokračovala v muzejní kavárně za hudebního doprovodu Marka Baloga a Zdeňka Lázoka. Celým večerem provázela Alica Sigmund Heráková.

 

 

Bez nenávisti? / Hate free?

  1. 13. 10. 2017 – 25. 2. 2018

kurátorka: K. Kolíbalová

Výstava Bez nenávisti? / Hate free? navazuje na projekt HateFree, reagující na nárůst nenávistných postojů vůči menšinám v ČR a na výstavu Hatefree? v Centru současného umění DOX v roce 2016. Její inovovaná podoba se zaměřila na romskou menšinu.

Vystavující umělci: Míša Pospíšilová Králová, Richard Wiesner, Csaba Nemes, KundyCrew, Magda Fabianczyk, Lukáš Houdek, Romane Kale Panthera Group, Tamara Moyzes, Milan Kohout, Franceska a Sára, Dagmar Lorenz Mayer, Tomáš Rafa, Ivanka M. Čonková

Doprovodný program

  1. 14. 1. 2018 Nedělní dílna k výstavě. Angažované vyšívání a výroba placek pro malé i velké
  2. 1. 2. 2018 Komentovaná prohlídka s kurátorkou Zuzanou Štefkovou
  3. 18. 2. 2018 Setkání u kulatého stolu s vystavujícími autorkami Magdou Fabianczyk a Angelou Mirgou, Bytom (PL) Spolupráce umělkyně Magdy Fabianczyk a romské aktivistky Angely Mirgy vedla k odhalení složité situace mezi Romy a jejich polskými sousedy v postindustriálním městečku Bytom. Svou návštěvou v Brně chtěly autorky na společný projekt navázat a nahlédnout na situaci Romů v Brně.

 

UMĚLECKÉ SYMPÓZIUM

  1. 10.–17. 9. 2017
  2. Externí kurátorka: Ladislava Gažiová

Mezinárodní umělecké romské sympózium si kladlo za cíl podnítit vznik série děl, akcentujících politickou rovinu, v rámci širšího okruhu evropských romských umělců. Postupně by tak měla vznikat sbírka uměleckých děl, která skrz politizaci romských zkušeností a apropriaci emancipačních hnutí afroamerického národa (např. ve formě inspirace afrofuturismem, hnutím Black Panthers apod.) vytvoří silnou výpověď o současné situaci Romů. Zásadní myšlenkou sympózia i na něj navazující výstavy byl nejen kritický pohled na aktuální sociálně politické poměry, ale především nastolení možné perspektivy budoucího sebeuvědomění a emancipace romské kultury a zrovnoprávnění romského národa.

Na sympóziu, které bylo otevřené veřejnosti od 12. 9. do 15. 9., umělci nejen společně tvořili, ale měli také možnost navštívit kurzy malby (vedený Alexeyem Klyuykovem), sochařství (vedený Emílií Rigovou) a kresby (vedený Robertem Gabrisem).

Pro veřejnost byl den otevřených ateliérů ve čtvrtek 14. září, kdy byla možnost setkání s umělci a večer potom posezení u ohně.

V pátek 15. září se uskutečnil pro děti v romském středisku DROM rapový workshop dvojice Bonus a Mary C., na který navázal koncert rappera P.A.T.

Cílem sympózia bylo uspořádat setkání profesionálních a neprofesionálních tvůrců a umožnit mezigenerační dialog, při němž výtvarně vzdělaní autoři mohli předat své technické znalosti samoukům a ti zase naopak mohli sdílet svoje přístupy k tvorbě. Umělci navázali nové kontakty a mohli se jeden od druhého inspirovat. Pro Muzeum romské kultury a jeho zaměstnance byla  tato akce přínosná  navázáním užších vazeb s profesionálními i neprofesionálními tvůrci a rozšířením sbírek o nová výtvarná díla.

Na sympózium skutečně navázala výstava v Místodržitelském paláci Moravské galerie (MG), jejíž kurátorkou byla Ladislava Gažiová, hlavní kurátor Moravské galerie Ondřej Chrobák a Natálie Drtinová.

V první polovině roku jsme pracovali na přípravách. Především na podobě sympózia a jeho programu,

na jeho myšlenkovém zaměření, doprovodných programech pro děti a na rozpočtu. Sympózium bylo podpořeno Visegradským fondem, Magistrátem města Brna a MKČR. Záštitu nad sympóziem i výstavou v MG převzal ministr kultury České republiky Daniel Herman a primátor města Brna Petr Vokřál. Během příprav jsme museli obměnit sestavu zúčastněných, neboť někteří autoři se nemohli z osobních důvodů dostavit. Mezi takové patřili Miloš Rác (SK), Ándrás Kallai (HU) a Ivan Berky Dušík (SK), které vystřídali Luděk Farkaš a Jana Hejkrlíková (CZ).

Zúčastnění umělci: Jozef Brand (CZ), Věra Duždová (CZ), Irena Eliášová (CZ), Luděk Farkaš (CZ), Robert Gabris (A), Krzysztof Gil (PL), Jana Hejkrlíková (CZ), Tamara Moyzes (SK), Paly Paštika (CZ), Božena Přikrylová (CZ), Rudolf Rác (CZ), Emília Rigová (SK), Małgorzata Mirga-Tas (PL). Na sympóziu vzniklo 17 děl, která se stala součástí sbírky MRK. Umělci pracovali s různými médii. Na sympóziu vznikly převážně malby (olejem i akrylem), dále kresby, sochy, videa či fotografie. Část z těchto děl bylo následně začleněno od výstavního projektu v Místodržitelském paláci Moravské galerie O kosmos hino kalo (Vesmír je černý), který myšlenkově souvisel s konceptem sympózia pod kurátorským vedením Ladislavy Gažiové a hlavního kurátora Moravské galerie Ondřeje Chrobáka a byl postaven na sbírkových předmětech MRK. Tato výstava vznikla ve spolupráci MRK a Moravské galerie.

 

 

PIETNÍ AKT – SRPEN – HODONÍN U KUNŠÁTU

20. 8. 2017

Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu proběhl za účasti předsedy vlády  Bohuslava Sobotky a dalších osobností, zejména zástupců ambasád a kulturních institucí. Účast byla kolem 200 osob. Nejdříve proběhlo zahájení u informačního kamene před již zkolaudovaným areálem památníku, poté jsme se přesunuli na tzv. Žalov (místo hromadných hrobů v lese), kde jsme uctili památku romských obětí místního tzv. cikánského tábora položením věnců a květin a zapálením svíček. Poté následovaly projevy premiéra Sobotky, náměstka ministra pro lidská práva Davida Beňáka, zástupce ředitele Památníku Terezín historika Vojtěcha  Blodiga, náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Martina Malečka, správce památníku Jakuba  Seinera (NPMK), Pavla Frieda za Židovskou obec Brno a pamětnice Margity  Lázokové, akce se účastnil též představitel Romů v Polsku – Roman Kwiatkowski z Osvětimi. Další část pietního shromáždění se konala na obecním hřbitově v Černovicích, kde jsme položili květinové dary na pamětní desku věnovanou zde pohřbeným zejména  dětským obětem tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Hudební doprovod zajistil akordeonista Vojtěch Szabó. Historický vstup pronesl historik muzea Dušan Slačka a seznámil účastníky pietního aktu s pohnutou historií zdejšího místa.

 

Filmový večer s projekcí filmu Tulakona (1986)
15. 6. 2017

Film Tulakóna představuje v historii československé kinematografie naprostý unikát. Vznikl v roce 1986 jako televizní snímek natočený na 16mm kameru a jeho předlohou byla pohádka romské spisovatelky Tery Fabiánové, kterou podle autorčina vyprávění zapsala romistka Milena Hübschmannová. V literární podobě vyšla romská pohádka Čavargoš – Tulák v romsko-českém vydání až v roce 1991. Hlavní postavou příběhu je pes Tulák (jménem i charakterem), který vypráví své osudy, od svého útěku z domova, přes setkání s Romy, únos k cirkusu až po zboření romské osady a návštěvu Romů v jejich nových panelových domovech. Zásadním přínosem tohoto filmu je vizuální stránka. Natáčení probíhalo v několika romských osadách na Slovensku – mezi jinými v Žehře, Spišském Podhradí, Stráních pod Tatrami a Rakúsech. Aktéry jsou vedle samotných obyvatel osady především Romové z Prahy, v roli „gádže“ se zde objeví mimo jiné herec Jiří Hrubý („Žluťák“), který představuje zlého cirkusáka. Akce proběhla podle plánu – projekce filmu byla uvedena krátkým odborným slovem o autorce předlohy Teře Fabiánové z úst knihovnice Milady Závodské, dále o kontextu vzniku filmu promluvila romistka a filmová kritička Františka Dvorská. Po projekci filmu následovala debata, k níž pozvání přijali režisérka Jana Ševčíková, hudebník Jiří Stivín a jeden ze zakladatelů Perumosu – pan Mïroslav Rusenko. Po besedě následoval komorní koncert Jiřího Stivína.

 

 

GHETTOFEST

10. 6. 2017
Ghettofest – pouliční festival pro všechny, pořadatelé: spolky Tripitika, Odjinud

Street festival se poprvé odehrával v budově bývalé káznice a v parku Hvězdička. Festival, který otevírá hranice tohoto pomyslného „ghetta“, mysl jeho obyvatel i ostatních Brňanů, podporuje přirozené setkávání a soužití v jednom městě. Festival ve své dramaturgii záměrně neakcentuje jednu linku, cíl, hledisko, ale profiluje se jako široká platforma pro různé aktivity, projekty, performance, diskuze apod., které jsou nějakým způsobem tematicky či lokálně inspirovány danou lokalitou. Je organizován lidmi, kteří v lokalitě žijí, žili nebo k ní mají úzký osobní vztah.

Program v muzeu:

10 h – taneční workshop Veroniky Kačo

13 a 17 h – komentované prohlídky stálé expozice Příběh Romů a přechodné fotografické výstavy Parno Gras Nihada Nina Pušiji

14 h – beseda – Romská stopa, diskutovali: novinářka a pracovnice Muzea romské kultury Alica Sigmund Heráková a ředitel romského střediska Drom Miroslav Zima. Beseda byla věnovaná osobnosti známého brněnského primáše Eugena Horvátha a přejmenování parku Hvězdička po této osobnosti.

15 h – výtvarná dílna – tisk na tašky

16 h – beseda – Vize komunity – nová sousedství. Diskuze byla orientovaná na budoucnost celé oblasti, v jejímž centru sídlí Muzeum romské kultury a měla být úvodem k dlouhodobějšímu hledání vize lokality.

 

 

BRNĚNSKÁ MUZEJNÍ NOC

20. 5.  2017

Muzeum romské kultury se již tradičně zapojilo do Brněnské muzejní noci a nabídlo široké romské i neromské veřejnosti volné prohlédnutí svých výstav a dalších prostor pro veřejnost. Pro tento večer a noc byl speciálně nachystán bohatý a atraktivní paralelní program, na nějž byl vstup zdarma. V rámci ročníku BMN 2017 muzeum hostilo oceňovanou slovenskou romskou zpěvačku Adrianu Drafiovou alias Gitanu s doprovodnou kapelou, na jejíž koncert navázala Jam session hudebníků seskupených okolo mladého brněnského nahrávacího studia Amaro records. Program dále návštěvníkům nabídl exkluzivní komentovanou prohlídku výstavy Parno Gras za přítomnosti samotného autora vystavovaných fotografií Nihada Nino Pušiji, renomovaného fotografa bosenského původu. Už tradičně muzeum nabídlo  prezentaci replik historických oděvů různých romských skupin světa, v nichž byli oděni romští  studenti středních a vysokých škol, kteří v průběhu akce působili jako kustodi výstav či pomocníci personálu muzea. Muzeum dále nabídlo taneční vystoupení, grafickou a tiskařskou dílnu pod vedením profesionálních lektorů, čtení z knihy Sudba Ursitorů prestižního romského literárního autora Mateó Maximoffa a ochutnávku tradičních romských pokrmů, k nimž byly poskytnuty tištěné recepty v česko-romské jazykové verzi.

PROGRAM:

STÁLÁ EXPOZICE Příběh Romů

VÝSTAVY: Nihad Nino Pušija: Parno Gras

V muzeu

18.00–20.30 Tisk na tašky/ dílna

18.30–19.30 Nino Nihad Pušija / prohlídka výstavy za přítomnosti autora

19.30–20.30  Příběh Romů / prohlídka expozice s výkladem

20.30–21.30 Nino Nihad Pušija / prohlídka výstavy za přítomnosti autora

21.30–22.30  Příběh Romů / prohlídka expozice s výkladem

22.30–23.30 Čtení z knihy Matéa Maximoffa – Sudba Ursitorů

 

Před muzeem

19.00–19.20 Tradiční romský tanec

19.30–20.15 Adriana Drafiová – Gitana/ koncert

20.30-20.50 Tradiční romský tanec

21.00–21.45 Adriana Drafiová – Gitana/ koncert

22.00–23.30 Jam session/ hudebníci Amaro Records (dvůr)

+ ve výstavách kustodi v oděvech různých romských skupin světa

posezení u otevřeného ohně na dvoře muzea

tradiční romské pokrmy s recepty v romském i českém jazyce

 

 

Nihad Nino Pušija / Parno gras

12. 5. – 24. 9. 2017

Výstava fotografií Romů napříč Evropou

Kurátoři: Adam Holubovský, Anna Babjárová

Výstava renomovaného fotografa ze Sarajeva, Bosny a Hercegoviny Nihada Nina Pušiji, žijícího v Berlíně, který více než 20 let používá své fotografie k dokumentování situace Romů z bývalé Jugoslávie coby nežádoucích uprchlíků před balkánskou válkou.

Výstavy v muzejní kavárně BENG!

Z očí do očí
10. 4. – 28. 4. 2017
Kurátoři: Eliška Křížová, externí kurátorka: Margita Rácová

Výstava fotografií Lenky Ondrůškové prezentující myšlenky jednoty lidstva, všech ras a národů. Idea lidského společenství jako jedné rodiny.

 

Žiju tu ráda, ale…
27. 5. – 30. 6. 2017
Moje Ralsko: Mapování míst a příběhů v okolí Ralska

Kurátoři: Eliška Křížová, externí kurátorka: Dagmar Lorenz – Meyer

Výstava je součástí vizuálně-narativního projektu Moje Ralsko: Mapování míst a příběhů v okolí Ralska. Fotografie, které byly pořízeny jednorázovými fotoaparáty, dokumentují oblast Ralska skrze perspektivu jeho obyvatel a obyvatelek a představují jejich složitý vztah k tomuto místu. Autorkami a autory jsou převážně romské ženy ze skupiny Jileha v Mimoni a jejich děti a vnoučata.

 

OSLAVY MEZINÁRODNÍHO DNE ROMŮ

3.–9. 4. 2017 BRNO – TÝDEN ROMSKÉ KULTURY

MRK se aktivně zapojilo do oslav Týdne romské kultury následujícím programem:

  1. 3. 4. vázání stužek na strom Tolerance v Lužánkách
  2. 4. 4. volné vstupy do výstav muzea
  3. 5. 4. Kolokvium k tématu tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a veřejná debata na téma: Genocida Romů v období II. světové války a její připomínání – blíže viz oddíl Vzdělávací akce pro školy, instituce, veřejnost.
  4. 6. 4. Módní přehlídka šperků Nicole Taubinger a kolekce módní značky Gypsy Mama v Místodržitelském paláci, Moravská galerie v Brně
  5. 7. 4. Prezentační stánek MRK v rámci hlavního programu oslav na Moravském náměstí

 

Pietní akt v Muzeu romské kultury

7. 3. 2017

Pietní aktMuzeum romské kultury si tradičně připomnělo smutné výročí prvního velkého transportu Romů z protektorátu do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau, který nacisté za přispění protektorátních bezpečnostních složek realizovali 7. 3. 1943. Transportem bylo z Brna odvezeno na tisíc romských mužů, žen a dětí. Většina z nich  na místě určení zahynula.

Pietní akt byl zahájen za přítomnosti 80 hostů a návštěvníků ve 14:00 písní Čhajori romaňi v podání romských hudebníků Nikoly Bendigové a Romana Horvátha, kteří hudebně doprovázeli celou akci. Pietou provázela ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

V úvodu zazněl historický příspěvek historika muzea Dušana Slačky doplněný vzpomínkami pamětníků perzekuce Romů v době II. světové války v podání Nikoly Bendikové a Jany Horváthové. Poté promluvili pamětníci – Jan Hauer zavzpomínal na osudy svých příbuzných, kteří prošli tábory v Letech a Osvětimi, Dezider Lacko se připojil vzpomínkou na svého tatínka a dědečka, již zahynuli v koncentračním táboře v Dachau.

Projevy na pietním shromáždění přednesla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka, ředitel Památníku Terezín Jan Munk, předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje a starosta městské části Brno-sever Martin Maleček, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Ivo Krýsa a předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek.

Pietního aktu se dále zúčastnili a vzpomínku romských obětí uctili: zvláštní zmocněnec ministra zahraničních věcí pro otázky holocaustu Antonín Hradílek, zástupci Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Martin Martínek a Zdeněk Doubravský, Beth Fernald a Helena Markusová z politické sekce Velvyslanectví USA v Praze, velvyslanec Lotyšské republiky Albert Sarkanis, Thomas Motak z velvyslanectví Spolkové republiky Německo, ředitel Alliance Française Brno Eric Baude, náměstek ministra spravedlnosti Petr Jäger, starosta obce Hrubá Vrbka Stanislav Prášek a řada zástupců úřadů, organizací a osobností společenského, kulturního a politického života.

Po ukončení oficiálního programu pietního shromáždění poskytl Dušan Slačka zájemcům výklad ve stálé expozici muzea.

Pieta za oběti perzekuce a genocidy Romů v období II. světové války měla důstojný průběh a navštívila ji řada významných osobností i návštěvníků z řad romské i neromské veřejnosti.

 

Divadelní představení Cikánský boxer a beseda s historikem MRK u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

8. 2. 2017

Buranteatr, Sokolský Stadion, Kounicova 22, Brno

Monodrama Cikánský boxer odráží skutečný životní příběh Sinta Johanna Trollmana – mistra Německa v polotěžké váze. Po samotné inscenaci proběhla diskuse s historikem muzea Dušanem Slačkou, hercem Filipem Tellerem a režisérkou Gabrielou Ženatou. V rámci akce byla prezentována putovní výstava Genocida Romů.

2016

Chad Evans Wyatt / Romarising V4

10. 3. – 12. 6. 2016

Výstava amerického fotografa představila portréty romských osobností v zemích tzv. „Visegrádské čtyřky“. Navazovala na výstavu Roma Rising z roku 2004 s představením portrétů romských osobností v České republice.

Kurátorky: Lenka Mitrenga, Anna Babjárová

 

Ron Glasbeek / …SMOKY PICTURES

  1. 23. 6. – 18. 9. 2016

Výstava obrazů nizozemského umělce Rona Glasbeeka zobrazila portréty, osudy a život evropských Romů-Sintů v době předválečné, v době druhé světové války a po jejím skončení. Tématem byla válečná represe a utrpení romských komunit.

Kurátoři: Anežka Hrbáčková, Dušan Slačka

 

 

  1. Poklad Romů / Amare somnaka. Tajemství romského šperku

    7. 10. 2016 – 30. 4. 2017

Tradiční zlaté a stříbrné šperky, historické unikáty a současné šperky úspěšných romských designérek byly poprvé k vidění na jednom místě. Pod záštitou ministra kultury České republiky Daniela Hermana.

Kurátoři: Jana Horváthová, Jana Habrovcová, Katarína Gecelovská, Ján Šariský

2015

Jaká je to pěkná růža

Pořad věnovaný odkazu horňáckých primášů Jožky Kubíka a Josefa Kubíka – Filíka

KDY: 9. 12. 2015 od 18 hod

KDE: Muzeum romské kultury, Bratislavská 67, Brno

Srdečně Vás zveme na večer věnovaný odkazu horňáckých primášů Jožky Kubíka a Josefa Kubíka – Filíka. V průběhu moderovaného večera bude promítnut film Majstr (r. 1974) o primáši Jožkovi Kubíkovi z Hrubé Vrbky a další krátké hudební filmy z archivu ČT. Celý večer hraje horňácká cimbálová muzika Kubíci.

VSTUP VOLNÝ

 

Fotografie z vernisáže „…A možná přijede na koze“

Přinášíme Vám vybrané fotografie z vernisáže …A možná přijede na koze. Výstavu zahájil sám autor dřevěných soch a hraček Matěj Holub, a to stylovým příjezdem na koze – sice dřevěné, ale o to barevnější!

Soutěž Muzeum roku

Muzeum romské kultury se zapojilo do soutěže o Muzeum roku, vyhlašované Ministerstvem kultury ČR v rámci soutěže Gloria Musaealis. Budeme rádi, když nás podpoříte, hlasujte pro nás zde. Hlasováním se zapojíte do soutěže o věcné ceny.

Děkujeme za vaši podporu!

Seminář „Jak čelit diskriminaci na základě etnika“
4. 6. 2015

Kde: Přednáškový sál Muzea romské kultury

Přednášející: Mgr. Lucie Obrovská, PhD., Kancelář veřejného ochránce práv

Muzeum romské kultury Vás zve na seminář „Jak čelit diskriminaci na základě etnika“, který se koná přímo v prostorách muzea ve čtvrtek 4. června 2015. V diskuzně zaměřeném semináři se bude debatovat o tom, v čem spočívají hlavní důvody diskriminace Romů v české společnosti.

Brněnská muzejní noc v Muzeu romské kultury

Přijďte do Muzea romské kultury prožít Brněnskou muzejní noc! 

Připravili jsme pro Vás nabitý program plný hudby, tance, ale i možnosti návštěvy stálé expozice. Vezměte s sebou i děti, budou si moci vytvořit svůj vlastní komiks v tvůrčí dílně.

16. 5. 2015 od 18 hodin

PROGRAM:

18:00 – 18:30  Zahájení – průvod slovenského folklorního souboru Kesaj čhave ulicí Hvězdová a zpět k muzeu

18:30 – 19:15  Pěvecké a taneční vystoupení souboru Kesaj čhave před muzeem

19:30 – 20:30  Prohlídka stálé expozice Příběh Romů s odborným komentářem

20:30 – 21:30  Pěvecké a taneční  vystoupení souboru Kesaj čhave

22:00 – 23:00  Prohlídka stálé expozice Příběh Romů s odborným komentářem

18:00 – 22:00  Předvádění tradičního romského řemesla – výroba z proutí

18:00 – 20:00  Výtvarná dílna pro děti

  • Muzeem budou provázet průvodkyně oděné do krojů různých romských skupin světa.
  • Po celou dobu trvání akce budete moci ochutnat tradiční romské pokrmy.
  • Budete moci navštívit i výstavu komiksů a fotografií „Kesaj čhave“

Událost na Facebooku zde.

Výstava komiksů a fotografií KESAJ ČHAVE

Muzeum romské kultury pro Vás připravuje novou výstavu, KESAJ ČHAVE – příběh dětí víly Kesaj. Bude se jednat o výstavu komiksů a fotografií z dílny francouzských autorů o dětech z romského hudebního souboru Kesaj čhave. Pokud máte rádi výstavy, které vyprávějí příběhy, budeme se na Vás těšit na vernisáži dne 16. dubna 2015 v 16.00 hodin! Můžete se těšit na hudební vystoupení dětí z jmenovaného souboru, prohlídku výstavy a navazující hudební večer v muzejní kavárně.

Mezinárodní den Romů

Muzeum romské kultury se letos opět zapojuje do konání Mezinárodního dne Romů dne 8. 4. 2015. Na náměstí Svobody jsme pro Vás nachystali komentovanou módní přehlídku tradičních romských oděvů, budete se moci dozvědět něco více o muzeu na našem prezentačním stánku, a pokud se vydáte do muzea, nabídneme Vám možnost zdarma si prohlédnout stálou expozici „Příběh Romů“.

Můžete se těšit na tento program:

8. 4. 2015

Program v Muzeu romské kultury:

  • volné vstupy do stálé expozice Příběh Romů
  • promítání reportáží zachycujících tvorbu slovenského hudebního souboru Kesaj čhave

Program na náměstí Svobody, Brno:

  • módní přehlídka z muzejní sbírky historických oděvů různých romských skupin světa
  • prezentační stánek muzea

9. 4. 2015

Po celý den budou volné vstupy do stálé expozice muzea.

Vstup na akce je zdarma, vstupné dobrovolné.

Přijďte na promítání snímku „Zatajené dopisy“

ZATAJENÉ DOPISY

Kdy: čtvrtek 26. 3. 2015 / 18:00
Kde: Konferenční sál MZK / přízemí

Dokumentární film o experimentální škole pro romské děti, která byla v 50. letech vybudovaná ve vojenském prostoru Boletice.

Dokumentární film Zatajené dopisy odkrývá historii tzv. Květušínské školy míru, která existovala v 50. letech ve vojenském prostoru Boletice. Škola byla unikátním experimentem, ve kterém se mělo ověřit, zda jsou romské děti kultivovatelné a mohou se zařadit do vzdělávacího systému.

O její historii se zajímá vnučka tehdejších žáků – jedenáctiletá Karolinka. Ptá se svých příbuzných i sousedů a postupně se dozvídá, že díky laskavému přístupu a intenzivní péči učitelů žáci sice byli úspěšní, mnozí za to ale zaplatili vysokou cenu.

Karolinka postupně skládá obraz nezvyklé školy, jejíž budova dodnes stojí kousek za Květušínem. Sama se ptá, jestli jsou její šance v současné společnosti větší než šance dědy Milana a pratety Marie.

Po promítnutí filmu bude následovat diskuse. Hostem je režisér filmu Tomáš Kudrna.

Česká televize, 2015, 52 min režie: Tomáš Kudrna

Vstup volný

Facebook akce zde.

Hudební večer v kvárně BENG

Zveme vás na hudební večer v muzejní kavárně BENG. Tentokrát se ponese ve znamení jazzu a zahrají:

Honza Polyák – basa
Tomáš Haluza – kytara
Roman Lopez – bicí
Tomáš Továrek – saxofon

Příjemné hudební posezení začíná 18. 3. 2015 v 19.30 hodin. Vstupné 50 Kč.

Událost na Facebooku zde.

Nový přírůstek ve fondu šperku

Fond šperku sbírky Muzea romské kultury byl rozšířen o originální kus – spirálové náušnice z dílny umělkyně Nicole Taubinger. Náušnice patří mezi unikátní šperky, které Nicole vytváří recyklací nejrůznějších materiálů (umělá hmota, fólie, aluminium), jež sama sbírá. „Spirála symbolizuje zrození, růst a zánik v nekonečnu. Každá spirála je jedinečná a je součástí každoroční limitované edice, která představuje to, čím jsem,“ popisuje nášnice autorka.

Nicole Taubinger (foto: archiv autorky)

Nicole Taubinger se narodila v Mnichově. Studovala španělštinu na anglickém institutu v Heidelbergu, poté obor šperk a kov na University of Oregon v USA. Několik let pracovala jako šperkařka pro zlatnictví v Mnichově, kde získala praxi. Poté se osamostatnila a nyní působí na volné noze v různých oborech – od uměleckého šperku, malby a konceptuálního umění až po instalace. Střídavě žije v ČR a v Německu.

 

Další ukázky tvorby této svérázné umělkyně naleznete na jejích facebookových stránkách.

2014

Jekhfeder paťiv lavutariske – Největší úcta hudebníkovi

27. 11. 2014, 17:00

Muzeum romské kultury zve na vzpomínkový večer věnovaný primáši Eugenu Horváthovi (1940–2014).

V rámci večera bude in memoriam udělena Cena Muzea romské kultury za rok 2014.

Součástí programu bude koncert rodinné kapely Horváthovců – pod vedením primáše Milana Horvátha.

Budou promítnuty také krátké hudební filmy z archivu České televize a medailon Eugena Horvátha.

Vstup ZDARMA

Více na FB události

Věra Kotlárová o svém obrazu Zlato z nebe, který zakoupilo MRK do svých sbírek

Muzeum romské kultury v září 2014 zakoupilo od známé romské výtvarnice Věry Chovancové (roz. Kotlárové) její nový obraz Zlato z nebe (kombinovaná technika, v 160 x š 170 cm). Autorka ho považuje za jeden z nejzdařilejších ve své dosavadní tvorbě. MRK tak koupí malby rozšířilo reprezentativní výběr autorčiných děl ve svých sbírkách.

Podívejte se na video.

Výstava STOLETÍ POHROM – STOLETÍ ZÁZRAKŮ RUDOLFA DZURKA

Od 23. 10. 2014 do 20. 3. 2015 bude v našem muzeu k vidění unikátní výstava děl Rudolfa Dzurka, geniálního umělce, uznávaného naivisty a nejúspěšnějšího romského výtvarníka u nás. Výstava nese jméno jednoho z Dzurkových vrcholných děl.

Do všech výstavních prostor muzea budou instalovány uhrančivé skleněné mozaiky a dřevěné sochy, jak ze sbírek našeho muzea, tak od soukromých sběratelů. Jedná se na dlouhou dobu o poslední příležitost tato díla spatřit – na převoz choulostivá křehká díla budou totiž po skončení výstavy opět na delší čas ukryta v depozitářích.

Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 23. 10. od 16.00 h v přednáškovém sále muzea. Součástí bude i vystoupení nadaného devítiletého klavíristy Radka Bagára, dvojnásobného vítěze soutěže Amadeus, který si již několikrát zahrál také s brněnskou filharmonií.

 

Můj přítel Fabián v MZK

3. 10. 2014 nás můžete opět potkat v Moravské zemské knihovně, tentokrát s filmem Můj přítel Fabián.

Snímek Jiřího Weisse reflektuje společenskou situaci počátku 50. let, kdy se slovenští Romové stěhovali do českých průmyslových center a na venkov. Problémy znesnadňující usazení se v novém domově demonstruje na příběhu Roma Fabiána a jeho syna, kteří přijíždějí za novým životem do Ostravy. Film nelze brát jako pravdivou výpověď o tehdejších poměrech, ale spíše jako budovatelský artefakt odrážející vládnoucí ideologii. Navíc se jedná o jeden z vůbec prvních československých barevných filmů.

Začátek v 18:00 h, vstup ZDARMA

POZVÁNKA K ÚČASTI NA PROJEKTU PRETHODŽIPEN – PŘEKLAD

Ústav translatologie FF UK za finanční podpory Úřadu vlády ČR zve k účasti na dvou vzdělávacích workshopech pro studenty a překladatele romského jazyka. Hlavní idea projektu PRETHODŽIPEN-PŘEKLAD spočívá v podpoře literárního transferu mezi romštinou a češtinou a tím i v podpoře postupného sbližování a vzájemného obohacování obou kultur prostřednictvím literatury. První fáze projektu proběhla v roce 2012 a byla zaměřena na zmapování potřeb překladatelské činnosti mezi romštinou a češtinou. Nyní probíhá druhá projektová fáze, jejímž cílem je rozvoj vzdělávacích aktivit v oblasti překladu mezi oběma jazyky. Je proto zaměřena především na studenty a překladatele romského jazyka. Výhledově je plánována ještě další, třetí fáze projektu, jejímž cílem by mělo být získání finančních prostředků na vyhotovení překladů konkrétních děl (z češtiny do romštiny nebo opačně). Avizované workshopy budou zaměřené na stávající, ale i začínající či potenciální překladatele mezi romštinou a češtinou. Jejich náplň bude primárně praktická – bude se jednat o kombinaci překladatelské dílny, odborných prezentací, osobních konzultací s odborníky a neformálního přátelského setkání. Náplní překladatelské dílny bude společná práce na překladu krátkého literárního textu. Účastníci si také budou moci přinést dílo, které právě překládají nebo které se chystají přeložit (ať už z češtiny do romštiny či opačně), a konzultovat zcela konkrétní překladatelské problémy s přítomnými odborníky z oblasti romistiky (Mgr. Zbyněk Andrš, Ph.D., Mgr. Alena Scheinostová) a translatologie (PhDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.) i s ostatními zúčastněnými kolegy. Bude rovněž prostor pro konzultaci výběru eventuálního vhodného textu k překladu. Dále bude možné vyslechnout několik prezentací zaměřených na specifika překladatelské činnosti a překládání z/do romského (menšinového) jazyka, na relevantní lingvistické a překladové příručky, pomůcky a rešeršní zdroje. Obsah workshopů bude ještě možné přizpůsobit konkrétním potřebám a očekáváním zúčastněných – zájemcům bude po přihlášení rozeslán krátký dotazník, jehož cílem bude zjistit jejich odborný profil a také jejich hlavní preference a očekávání, která s workshopem spojují. Na závěr dostane každý zúčastněný certifikát jako doklad o absolvování workshopu.

Termíny a místa konání workshopů:
první workshop je naplánován na sobotu 11. října 2014. Místo konání bude upřesněno, rádi bychom je z hlediska dostupnosti přizpůsobili většině přihlášených účastníků.
Druhý se uskuteční během listopadu 2014 v Praze v prostorách Jednoty tlumočníků a překladatelů. Workshopy budou koncipovány jako jednodenní s možností přenocování.

Účast na workshopech je bezplatná, z rozpočtu uhradíme účastníkům cestovní náklady a zabezpečíme pro ně občerstvení, příp. též ubytovací náklady. K účasti na projektu (prvním workshopu) se prosím přihlašujte do 15. září 2014 paní Markétě Zemenové.

PIETNÍ AKT K UCTĚNÍ PAMÁTKY OBĚTÍ ROMSKÉHO HOLOCAUSTU

Pietní shromáždění k uctění památky obětí romského holocaustu se letos bude konat v neděli 24. 8. 2014 v 11 hodin.

Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu Romů se tradičně koná v místě tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu jako připomínka 21. srpna 1943, kdy byl z tábora vypraven nejpočetnější transport romských vězňů do vyhlazovacího tábora v Auschwitz II-Birkenau. Většina Romů z tohoto transportu v Osvětimi zahynula.

Program pietního shromáždění

9.30 Odjezd autobusu z Brna (od Muzea romské kultury)
11.00 Mše svatá v areálu tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu celebrovaná knězem Martinem Kopeckým
12.00 Uctění obětí tábora u hromadného hrobu v lese na Žalově 13.00Areál bývalého tábora – Památník Hodonín – setkání s veřejností za účasti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského, představení projektové dokumentace budovaného Památníku Hodonín včetně informace o aktuální situaci a následných fázích výstavby
14.30 Uctění obětí tábora pohřbených na obecním hřbitově v Černovicích
15.00 Odjezd autobusu zpět do Brna

Pro návštěvníky pietního shromáždění bude z Brna vypraven zdarma autobus.
Místo v autobuse je nutné rezervovat nejpozději 13.8. na emailu sekretariat (at sign)rommuz.cz nebo na telefonním čísle +420 545 571 798.

Muzeum romské kultury, příspěvková organizace Ministerstva kultury, pečuje o památná místa spojená s romskou historií a pamětí. Takovými místy jsou hromadný hřbitov na Žalově nebo hroby romských obětí na hřbitově v Černovicích.

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského je rezortním muzeem MŠMT;  pečuje o dějiny české vzdělanosti a od roku 2012 buduje Památník v Hodoníně u Kunštátu.

MUZEUM ROMSKÉ KULTURY NA FESTIVALU ROMSKÁ PÍSEŇ

Muzeum romské kultury zve k nevšednímu víkendovému výletu na festival ROMSKÁ PÍSEŇ, jehož 20. ročník se koná v sobotu 26. 7. 2014 v Rožnově pod Radhoštěm od 9.00–19.00. V prostorách unikátního dřevěného městečka ve skanzenu se po celou sobotu setkáte s programem nabitým hudbou a tancem.  Svůj stánek zde bude mít také Muzeum romské kultury, které zde představí tradiční romské oděvy a výrobky a literaturu romských autorů. Festival zahajuje Slavností průvod s hudební pozvánkou na náměstí T.G. Masaryka v 10.00hod.

Pořadatelem je Valašské muzeum v přírodě.

Zahájení hlavního programu v muzeu ve 13.00

Účinkující:

Caminando /ČR/
Romathan /SR/
Merci /ČR/
Imperio ČR/
Brilant orchester Milana Olšiaka /SR/
Máj /SR/

VÍTĚZKA NOVINÁŘSKÉ CENY VĚNOVALA 20 000 Kč MUZEU ROMSKÉ KULTURY

Muzeum romské kultury děkuje novinářce Respektu Silvii Lauder, která získala Novinářskou cenu za rok 2013 se svou reportáží „Čeští Romové pod hákovým křížem“. Finanční odměnu 20 000,- Kč věnovala novinářka Muzeu romské kultury, které za tyto prostředky zakoupilo do své sbírky obraz Rudolfa Dzurka „Tak já už vodcházím hrát“ z roku 2003 a jiné sbírky. Za tuto podporu velmi děkujeme! Reportáž „Češi pod hákovým křížem“ najdete zde.

VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ DYKFOTO

Od brězna do května byl dvěma fotografy – Jakubem Niesnerem a Ondrejem Šálkem – veden v Muzeu romské kultury fotokroužek určený pro děti a mládež navázané na projekt doučování a program Gendalos v IQ Roma servis. Díky této spolupráci byl vytvořen prostor, jak dětem nabídnout zábavnou činnost a inspirovat je ke kreativnímu vyjádření, širšímu vnímání okolí, a stejně tak podpořit víru v jejich schopnosti a dovednosti.

Děti a mladiství ze sociálně vyloučených lokalit nejen že mohou, ale měli by vyprávět svoje vlastní příběhy svými vlastními „slovy“. Zveme vás tedy na výstavu fotokroužku DykFoto (dykfoto.tumblr.com). Pohleďte na svět skrz objektivy mladých Romů! Výstava fotografií Dykfoto, kavárna Muzea romské kultury, 7.6. – 30.6. 2014

ČERVNOVÝ FILMOVÝ ČTVRTEK – PODOBY ASIMILACE ROMŮ

Červnový Filmový čtvrtek v Moravské zemské knihovně se ponese v duchu tématu PODOBY ASIMILACE ROMŮ. Komponovaný večer promítání dobových reportáží a dokumentů od 50. do 80. let, četba z dobového tisku a diskuze tří generací romských osobností vám odhalí nejen podoby toho, jak se v Československu přistupovalo k Romům, ale také jaké jsou hranice asimilace, její důsledky a proč se dodnes integrace Romů u nás nedaří. Přijďte položit své otázky romským osobnostem i Vy!

PROMÍTANÉ DOKUMENTY: Cikán pionýrem (1955), Kurz pro cikánská děvčata (1975), Černobílý svět (1982)
DISKUTOVAT BUDOU: Ing. Karel Holomek, romský aktivista, ředitel Společenství Romů na Moravě Milan Ščuka MBA, ředitel firmy Cooptel, Mgr. Alica Heráková

FESTIVAL GHETTOFEST

Muzeum romské kultury je jako tradičně i letos partnerem festivalu GHETTOFEST, který proběhl od pátku 6. do neděle 8. 6. 2014 pouliční multižánrový festival vytváří prostor pro setkání obyvatel tzv. brněnského „Bronxu“ a dalších Brňanů, propojuje a skrze kulturu a umění spojuje lidi různých etnik, vyznání a zkušeností. Letošní festival je poprvé celovíkenodový, program naleznete na jeho webových stránkách zde.

PROGRAM MUZEA ROMSKÉ KULTURY V RÁMCI FESTIVALU GHETTOFEST je po celý víkend ZDARMA.

SOBOTA 7. 6. 13.00, 15.00, 17.00 – Komentované prohlídky Stálé expozice „Příběh Romů“ – sraz účastníků vždy na vrátnici 14.30 – Mizení ghetta – debata o gentrifikaci lokality, Přednáškový sál. (více informací zde) 15.00 – Vernisáž fotografií Fotokroužku Muzea romské kultury, Kavárna 16.30 – Romadlo – divadelní představení dětského ochotnického kroužku pod vedením režiséra Jiřího Honzírka, Přednáškový sál. 17.00 – Džem theatre – Improvizační divadelní představení skupiny Džem theatre, Přednáškový sál. (více informací zde)

NEDĚLE 8.6. 10.00 Streetballový turnaj, Svitavského nábřeží, Brno 15.00 Školitelé světa, promítání dokumentu s diskuzí, Přednáškový sál (více informací zde)

RUDOLF DZURKO V MUSEU KAMPA

Rudolf Dzurko, loni zesnulý romský naivní malíř, se v rámci festivalu Khamoro dočká své první retrospektivní výstavy v prostorách Musea Kampa v Praze. Výstavu zaštiťuje odborně Muzeum romské kultury a hlavním spolupořadatelem je organizátor festivalu Khamoro, Slovo 21. Celková hodnota Dzurkova díla se počítá v milionech, jedná se o jednoho z nejvíce ceněných romských výtvarníků vůbec. 

„Obrazy Rudolfa Dzurka jsou tvořeny unikátní technikou lepení barevné skleněné drtě na skleněné tabule. Tím je dáno, že to jsou objekty velmi křehké a citlivé na transport,“ vysvětluje kurátorka výstavy, Jana Horváthová z Muzea romské kultury. „Také proto je výstava, která se připravuje pro pražské Muzeum Kampa výjimečnou a ojedinělou příležitostí Dzurkovo dílo vidět,“ dodává. Většina vystavených děl je ze sbírky Muzea romské kultury, některá však zapůjčili také soukromí vlastníci.  Výstava, která po měsíci bude putovat do Brna, byla „ušitá na míru“ prostorám Musea Kampa. „Je členěna do čtyř sálů dle témat, kde budou vystaveny Dzurkovy skleněné obrazy a sochy,“ říká kurátorka výstavy, Jana Horváthová. „První sál se věnuje tématu Ženy, druhý světu Romů a jeho každodennosti. Ve třetím sále následujeme potom cesty Romů. Čtvrtý sál pak uvádí díla do historických souvislostí, podle toho také dostala výstava svůj název, Století pohrom – století zázraků,“ popisuje dramaturgii výstavy její kurátorka. „Zásadním tématem, které je ve výstavě zohledněno je také téma smrti,“ dodává Horváthová. „To se v jeho díle vrací s až obsesivní nutkavostí.“ Výstavu pořádá Muzeum romské kultury společně s organizátorem Světového romského festivalu Khamoro, Slovo 21, o. s. a Studio Produktion Saga, s. r. o.

Vernisáž výstavy proběhne v rámci festivalu Khamoro v úterý 27. 5. 2014 od 18 hodin v Museu Kampa. Praha: Museum Kampa 27.5.–22. 6. 2014 Brno: Muzeum romské kultury 23. 10. 2014 –22. 2. 2915 Rudolf Dzurko (1941–2013) Pocházel z tradiční hudebnické rodiny, z romské osady v Pavlovicích na východním Slovensku. Od roku 1945 žil v severních Čechách, kde pracoval jako dělník ve zdejších sklářských závodech. Od počátku 70. let se začíná věnovat tvorbě obrazů z barevné skleněné drtě, tvoří také sochy ze dřeva a pískovce. Jeho dílo ho proslavilo již za života, absolvoval řadu samostatných výstav a jeho díla jsou součástí sbírek řady renomovaných muzeí a galerií.

Fotografie z vernisáže za účasti významných hostů

CIKÁNSKÝ MÝTUS A TÝDEN ROMSKÉ KULTURY

V rámci Týdne romské kultury v Brně bude Muzeum romské kultury přímo na Mezinárodní den Romů zahajovat novou výstavu s názvem CIKÁNSKÝ MÝTUS. Výstava pohlednic a dobových fotografií odhaluje protiklad mezi autentickým zobrazením života Romů a romantizujícími stereotypy, které si o nich vytvářela majorita. Vernisáž výstavy se uskuteční v úterý 8. 4. 2014 v 16.hodin v Přednáškovém sále Muzea romské kultury. Na vernisáži vystoupí Robert Lacko, violoncello.

TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSTAVĚ
Brno, 2. dubna 2014
Muzeum romské kultury zahajuje na Mezinárodní den Romů, v úterý 8.dubna, novou výstavu. Jejím tématem je rozdíl mezi skutečnou podobou a způsobem života Romů a mnohdy romantickými představami, které si o nich v minulosti vytvářela majorita. Výstava staví proti sobě historické pohlednice, které zobrazují Romy a jejich život a stylizované snímky, které sloužily především k pobavení. Dva typy odlišných pojetí stejného tématu tak velmi dobře ukazují rozdíl mezi skutečnými Romy a představami o nich. „Autentická vyobrazení zachycují podobu života Romů na území střední a východní Evropy,“ uvádí jedna z kurátorů výstavy, Lenka Grossmanová. „Uspořádali jsme je volně podle jednotlivých témat – kočování, usazení, řemesla, hudba, oděv. Jsou pro nás dnes jedinečným zdrojem poznání života romského etnika od konce 19. století do třicátých let století dvacátého,“ dodává. Druhým typem jsou pak stylizované pohlednice. „Cikánské téma bylo vždy v umění oblíbené,“ doplňuje Grossmanovou druhý z dvojice kurátorů, Martin Chlup. „Odkazuje k touze po exotice, tajemných a tajuplných věcech. Některá dílka – především ta inspirovaná krásou romských žen – jsou tak mnohdy až nechtěnými kýči“. Koncept i doprovodný text výstavy vychází z velkoformátové publikace PhDr. Jany Horváthové „Devleskere čhave – svedectvom starých pohľadníc“. Vernisáž výstavy se koná v úterý 8. 4. od 16.hodin v Muzeu romské kultury. Akce je součástí Týdne romské kultury, který se v Brně odehrává od 7. – 12. 4. Samotná výstava pak potrvá až do 21. 9.

2013

BRNĚNSKÁ MUZEJNÍ NOC

18. května 2013 18:00 – 24:00

Také v letošním roce můžete zavítat do Muzea romské kultury v průběhu Brněnské muzejní noci. Muzeum pro vás otevřeme zdarma už v 18 hodin. Kromě stálé expozice Příběh Romů zpestřené o promítání filmů se můžete těšit na otevření nové výstavy identi_TA a nakoncert dětského pěveckého sboru Čhavorenge. Dětský ateliér ve druhém patře muzea se na jeden den promění ve fotoateliér – s kulisami z interiérů romského obydlí, kde se budete moci stát někým jiným. Budou tu pro vás přichystány stojany s oblečením a módními doplňky. Stačí vejít, vybrat si šaty dle aktuální nálady, pohodlně se usadit a nechat se zvěčnit profesionálním fotografem. Fantazii se meze nekladou! Kousek muzejní noci věnujeme také literatuře. A sice literatuře psané romskými autorkami. Čeká vás dvouhodinové nonstop čtení.

PROGRAM BRNĚNSKÉ MUZEJNÍ NOCI

18.00–21.00 SÝÝÝÝÝR! V našem fotografickém ateliéru se můžete stát někým jiným. Čekají na vás netradiční oděvy a kulisy. Je libo individuální nebo skupinový portrét? / Dětský ateliér

19.00–20.00 ČHAVORENGE Jedinečný koncert pěveckého sboru Čhavorenge pod vedením Idy Kelarové.

20.00–22.00 DOBROU MUZEJNÍ NOC!

Letošní muzejní noc věnujeme ženám. Přijďte k nám na dvouhodinové nonstop čtení z děl známých romských spisovatelek! Naskočit a vyskočit můžete kdykoliv.

VÝSTAVA PROTI RASISMU

  1. 7. 3. – 21. 4. 2013

Výstava proti rasismu vznikla jako součást projektu Lucerna proti Rasismu, který iniciovala v Praze o. p. s. OPONA. Prostřednictvím dvaceti panelů seznamuje výstava návštěvníky s historickými fakty, ale také s tím, jak s těmito fakty pracují česká média. Smyslem výstavy je poukázat na stereotypy v našem uvažování a upozornit na nebezpečí předsudků a „nálepkování“ určitých skupin obyvatel.

První část výstavy připomíná osud židovské menšiny za druhé světové války a za komunismu a klade ji vedle historie Romů, která není příliš dobře známá. Návštěvníci zde najdou informace o sociálním inženýrství nacistů a komunistů a také o možném řešení složité mezikulturní a sociální situace v České republice.

Druhá část výstavy analyzuje mediální obraz Romů. Na konkrétních případech ukazuje, jak média informují o událostech, jak jsou tyto informace dále interpretovány a jak se jimi můžeme nechat manipulovat, aniž bychom si toho byli vědomi. Na případech několika „novinářských kachen“ je na výstavě poukázáno na přístup mediálního zamlčování a nekritického přejímání informací ostatními médii (např. výmysl o založení romské strany a o jejím okradení pokladníkem nebo zavádějící informace o rvačce dvou gangů v Rumburku, která vyprovokovala nepokoje na Šluknovsku).

PIETNÍ SHROMÁŽDĚNÍ K UCTĚNÍ PAMÁTKY OBĚTÍ ROMSKÉHO HOLOCAUSTU

Dne 7. března 1943 bylo z budovy dnes už neexistujících brněnských městských jatek nákladními vagony odvezeno do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau přes tisíc romských mužů, žen a dětí z Brna a dalších částí Moravy. Většina z nich zde zahynula.
Muzeum romské kultury připravilo na 70. výročí transportu pietní shromáždění k uctění památky obětí. Pietní shromáždění se uskuteční v Brně, v budově Veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského.

Datum konání pietního shromáždění: 7. 3. 2013 v 17 h
Místo konání: Budova veřejného ochránce práv, Údolní 39, Brno.

DOPROVODNÝ PROGRAM:

PORRAJMOS
U příležitosti pietního shromáždění bude k vidění výstava Muzea romské kultury Porrajmos. Výstava přibližuje osud Romů během druhé světové války. který je zasazen do kontextu politického a ekonomického vývoje třicátých let 20. století ve Střední Evropě, především v Německu.

2012

„ŘEŠENÍ TZV. CIKÁNSKÉ OTÁZKY ROMOVÉ V ČESKOSLOVENSKU PO ROCE 1945

DISKUSNÍ SEMINÁŘ

„ŘEŠENÍ TZV. CIKÁNSKÉ OTÁZKY A ROMOVÉ V ČESKOSLOVENSKU PO ROCE 1945“

Pozice tzv. romské minority ve společnosti a vztahy s tzv. majoritou zůstávají stále aktuálním problémem. Bezradnost politiky tento problém pozitivně ovlivňovat a různé pokusy o formulaci politiky vůči romské menšině mají v českém prostředí poměrně dlouhou tradici odolávající i zásadním změnám režimů.

O historii těchto pokusů, tom zda lze vůbec nějakou „romskou politiku“ zformulovat a realizovat a zda mají takové pokusy vůbec oprávnění a smysl budou diskutovat:
doc. Nina Pavelčíková, historička, Ostrava
Ing. Karel Holomek, romský aktivista, Brno
Mgr. Petr Lhotka, historik a právník, České Budějovice
Moderuje Mgr. Michal Schuster z Muzea romské kultury

Seminář se uskuteční v úterý 27. 11. 2012 v posluchárně D21, Filozofická fakulta MU, Arne Nováka 1, budova D, 1. patro, v době 15.50–17.25 hod.

 

Výstava K minulosti nejsme lhostejní

Závěrečná výstava projektu „K minulosti nejsme lhostejní“, která představí práci a názory romské mládeže jako výstup z workshopů zaměřených na holocaust a lidská práva. Workshopy a výstava vychází z účasti na poznávacích výletech (a pietním uctěním památky obětí) koncentračního tábora v Osvětimi a Hodonína u Kunštátu. Cílem je rozpoutat diskuzi o tomto tématu mezi dospělými v romské komunitě a veřejností.

Projekt „K minulosti nejsme lhostejní“

Cíl projektu

Projekt je zaměřen na poukázání a zlepšení situace v oblasti vztahů Čechů (především Romů) a Němců, konkrétně v oblasti lidských práv a posílení vzájemného porozumění. Témata projektu budou vztahována na současnou situaci v multikulturním dialogu majority a romské minority v Česku a Německu. Cílem projektu je pojmenovávání předsudků vedoucích k diskriminačnímu chování zejména vůči Romům, které znemožňuje jejich plnohodnotnou integraci do společnosti. V Romech stále přetrvává nedůvěra a předsudky vůči Německu v souvislosti s holocaustem, projekt má také nabourat stereotypní vnímání této situace a dává si za cíl zlepšení vztahů mezi Čechy, respektive Romy žijící v brněnské komunitě, a Němci.

V rámci projektu s organizací IQ Roma servis (Česko) bude kooperovat organizace Amaro Drom (Německo), respektive dva její zástupci, kteří se aktivně věnují oblasti lidských práv a romské problematiky.

Amaro Drom je nezisková organizace Romů i neromů působící v Berlíně zaměřující se na práci především s mladými lidmi. Podporují myšlenku vzájemného porozumění a respektu mezi jednotlivci z různých kultur a minoritních prostředí.

Význam projektu

Projekt poukazuje na nutnost dodržování lidských práv, otevírá diskuzi napříč věkovými skupinami Romů v brněnské komunitě, otvírá dialog také mezi majoritou a minoritou v rámci školní třídy. Reflektuje pomocí vzdělávací exkurze v Osvětimi současné dění a nebezpečí včetně důsledků porušování lidských práv, rasismu, diskriminaci. Bojuje proti předsudkům, které mají Romové v Česku v sobě zakořeněny vůči občanům Německa v souvislosti s holocaustem. Očekávaným přínosem je pomocí silného emočního zážitku z Osvětimi otevření diskuze, která ovlivní jak mladou, tak starší generaci brněnských Romů. Pomocí reflexe školáků budou dojmy návazně na diskuzi předány i spolužákům v třídním kolektivu, která má za cíl uvědomění si důsledků segregace, rasismu a xenofobie. Dále budou zkušenosti předány klientům nízkoprahového klubu pro děti a mládež a dospělým Romové z brněnské komunity prostřednictvím besedy. Prezentace a diskuze ve školních třídách bude podpořena účastí zástupkyně z německé neziskové organizace, která se aktivně zabývá otázkou anticiganismu. Celkově aktivity projektu jsou vystavěny tak, aby sdělovaly informace o vyrovnávání se Německa s holocaustem prostřednictvím tolerantního multikulturního trendu společnosti, bourání předsudků a nedůvěry romské brněnské komunity vůči Němcům.

 

Romové na Gemeru-Malohontě

Podzimní sezona v Muzeu romské kultury je věnována Slovensku. Kromě výstavy fotografií Jozefa Kolarčíka Fintického je od 11. října 2012 v muzeu k vidění také rozsáhlá výstava Romové na Gemeru-Malohontě z produkce Gemersko-malohontského muzea v Rimavské Sobotě.

Výstava nabízí souhrnný pohled na romské dějiny a kulturu ve slovenské Gemersko-malohontské oblasti. Romské obyvatelstvo se zde začalo usazovat v průběhu 16. a 17. století a výrazně přispělo k formování multietnické a multikulturní podoby regionu. Výstava přibližuje divákům historii romského osídlování Gemeru-Malohontu, vývoj architektury romského obydlí, regionálně specifický výtvarný projev i zvyklosti převládající ve stravování a v odívání. Zvláštní pozornost je na výstavě věnována hudbě a vynikajícím romským hudebníkům v čele se světoznámou Cinkou Pannou.

Vernisáž výstavy: 11. 10. 2012 v 16 h

Exponáty zapůjčené z muzea v Rimavské Sobotě jsou na výstavě doplněny také o předměty ze sbírky Muzea romské kultury. Některé z těchto objektů jsou veřejnosti prezentovány poprvé. Výstava potrvá do 17. 2. 2013.

Ukázky textů z výstavy Romové na Gemeru-Malahontě:

Historie:
„Za první zmínku o Romech z území Slovenska se považuje záznam rychtáře Spišské Nové Vsi z roku 1322 o Cigánech toulajících se po okolí. Šlechtici, panovníci i papež vydávali zpočátku pro cigány ochranné listy, tzv. glejty. U nás vydal podobnou listinu například císař Zikmund Lucemburský v roce 1423. Od poloviny 15. století se však začal vztah obyvatelstva v Evropě vůči Romům měnit. Podle církevních představitelů se jejich chování neshodovalo se správnými křesťanskými kajícníky, za jaké se vydávali, a tak je začali pronásledovat, byli exkomunikováni z církve a postaveni mimo zákon. Pod tresty mučení a popravy nesměli překročit hranice některých zemí západní Evropy.“

Řemesla:
„Mezi nejvýznamnější romské zaměstnání patřilo kovářství. Podle soupisu Romů v Uhrách z roku 1893, pracovalo v Gemerské župě 351 kovářů. Romští kováři vyráběli zejména hřebíky, řetězy, kování, součásti zemědělského nářadí. Znalost zpracování železa si přinesli pravděpodobně ze svojí pravlasti v Indii. Charakteristický byl i způsob jejich práce, při němž měli kovadlinu a měchy rozložené na zemi. Po přechodu na usedlý způsob života si začali romští kováři stavět jednoduché dřevěné dílny vybavené starším i novým nářadím. Svoje výrobky nabízeli místnímu obyvatelstvu, nebo je chodili prodávat na jarmarky.“

Hudba:
„Z obce Gemer pochází jedna z prvních známých romských hudebnic Gemeru-Malohontu, Cinka Panna (1711 – 1772), jejíž jméno se díky její hře na housle dostalo i do zahraničních encyklopedií. Z matčiny strany byla pravděpodobně vnučkou prvního známého romského primáše Michala Barny ze Spiše. Cinka Panně se připisuje autorství většího množství skladeb. Jednou z nich je i melodie k poslechu – halgató. Údajně složila také melodii, která je u muzikantů v regionu známá jako Cinka Panna nóta. Její vznik se podle ústního podání váže k období, kdy působila jako houslistka na šlechtických dvorech. Jeden hrabě se tehdy do ní zamiloval a požádal ji o ruku, ale ona ho odmítla. Hrabě se styděl, že ho odmítla „cigánka“, jejíž otec byl obyčejný kovář, a doma napsal báseň. Báseň se dostala i do rukou Cinky Panny, která ji zhudebnila, a tak vznikla Cinkla Panna nóta.“

Gemersko-malohontské múzeum, Rimavská Sobota
Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Jeho vznik sahá do roku 1882. Od roku 1910 sídlí muzeum v klasicistické budově bývalých dělostřeleckých kasáren. Hlavním cílem muzea je dokumentace přírody a společnosti historického regionu Gemeru a Malohontu. Specializací muzea od roku 1996 je dokumentace hmotné a duchovní kultury Romů v širším regionu. Z hlediska tohoto zaměření muzeum spolupracuje s Muzeem romské kultury, s Muzeem Okregowym v polském Tarnowě a s maďarskými muzei Ottó Herman v Miškolci, Palócov v Balašských Ďarmotách a Nógrádi v Šalgotariáne. Sbírkový fond muzea tvoří téměř 65 tisíc sbírkových předmětů, z toho je s romskou tematiku přibližně 500 ks.

 

Romové ve fotografii Jozefa Kolarčíka-Fintického

  1. 21. 9. 2012 – 20. 1. 2013
Výstava historických fotografií Jozefa Kolarčíka–Fintického je unikátním pohledem do tradičního života a kultury Romů na východním Slovensku v 1. polovině 20. století. Fotografie dokumentují život Romů mezi Světovými válkami a autor v nich zachytil dnes již neexistující náboj romské kultury. Na výstavě jsou k vidění černobílé portréty, fotografie zachycující tradiční řemesla, hudbu tanec či rodinné rituály.

 

Významný sběratel lidové slovesnosti Jozef Kolarčík-Fintický prožil celý život v Šariši. Roku 1918 absolvoval učitelský ústav v Prešově a přijal nabídku učit v malé vesničce Fintice. Brzy se stal ředitelem místní školy. Obec mu natolik přirostla k srdci, že přijal pseudonym Fintický. Vedle učitelského povolání se věnoval lidové slovesnosti, sbíral písně, pohádky, pořekadla, zapisoval tance především z regionu Šariše a zčásti i ze Zemplína. V jeho rukopisné pozůstalosti se nachází více než šest tisíc záznamů lidových písní, z toho tři sta romských a pět set zápisů pořekadel a pohádek.

K  velkým koníčkům Jozefa Kolarčíka-Fintického patřilo amatérské fotografování. V první řadě se zajímal o situace z každodenního života, snažil se zachycovat tradiční způsob života, řemesla a kulturní události ve svém okolí. Portrétoval své přátele a známé. Z téměř pěti set padesáti fotografií v pozůstalosti asi dvě stě zachycuje jeho romské přátele a vypravěče, situace z běžného života a kultury Romů.

Od roku 1931 spolupracoval s Československým rozhlasem v Košicích a Prešově. Pravidelně připravoval rozhlasové pořady o tradiční kultuře a lidové hudbě, několik desítek z nich bylo věnovaných romské kultuře. Ještě v roce 1918 založil ve Finticích ženský pěvecký sbor a brzy i lidovou hudbu. Spolupracoval s různými romskými hudebníky v Šariši a na Zemplíně. Jako zanícený milovník lidové kultury pomáhal po roce 1945 zakládat další soubory a folklórní skupiny. V 50. letech 20. století spolupracoval s Československým souborem písní a tanců, Slovenským uměleckým kolektivem a folklórním souborem Lúčnica. Intenzivně publikoval odborné i popularizační články, především v periodikách ŠarišHvězda československých paní a dívekSlovenský východ Slovenská svoboda.

Z hlediska poznání kultury Romů jeho pozůstalost představuje jednu z nejucelenějších sbírek z poloviny 20. století na Slovensku. Více jak tři sta písní v notovém a textovém záznamu a asi dvě stě dobových fotografií dokumentuje téměř čtyřicet let života Romů v regionu Šariš. Fotografie datované v rozmezí roků 1930 až 1960 osobitým způsobem dokumentují romskou komunitu v tomto přelomovém období. Zajímavé jsou také popularizační studie o kultuře Romů, které jsou navzdory dobové ideologii prosycené snahou o skutečné pochopení romské kultury.

Vernisáž výstavy: 20. 9. 2012 v 16 h

Kurátorka výstavy: Zuza Kumanová, PhD.
Partneři výstavy: Slovenská národná knižnicaSlovenské národné múzeum
Výstava je součástí Měsíce české a slovenské vzájemnosti pod záštitou ministryně kultury ČR, paní Aleny Hanákové. Záštitu nad výstavou převzal rovněž velvyslanec Slovenské republiky, pan Petr Brňo.

 

Kamila Berndorffová

Obřady a rituály Indie

Vernisáž výstavy: 14. 6. 2012 v 16 h
Výstava potrvá od 15. 6. do 9. 9. 2012

Fotografie Kamily Berndorffové zavádějí diváka do současné Indie. Ačkoliv je dnes Indie moderním sekulárním státem, hraje zde mytologie, promítnutá do každodenně se opakujících rituálů stále podstatnou roli. Kamila Berndorffová tuto realitu zachycuje ve svých fotografiích. V centru její pozornosti stojí především různé polohy hinduismu. Právě hinduismus a jeho praktická forma v každodenním životě je obsahem výstavy. Jeho barevnost, expresivita a exotičnost vzdálená tradicím západní kultury zaujme návštěvníky výstavy na první pohled.

Výstava Obřady a rituály Indie doplňuje tematicky novou stálou expozici Muzea romské kultury, která se věnuje pravlasti Romů – Indii.

Kamila Berndorffová (1957, Blatná) je reportážní a dokumentární fotografka. Stěžejní náměty její tvorby jsou Indie a žena v islámské společnosti. V létě žije Kamila Berndorffová v jihočeské Blatné, zimu tráví již od roku 1998 v Indii, kde soustavně tvoří rozsáhlý dokument o životě a proměnách tamní společnosti. Svá díla tvoří na místech, která nejsou zatížena turismem. V posledních letech kromě Indie dokumentuje také život žen v Sýrii nebo vytváří snímky blížící se módní a inscenované fotografii. Role modelek se zde ujímají její dcera a neteře.

Fotografka se každoročně účastní Czech press photo (oceněna v letech 2007 a 2009). Na běžný život si vydělává zakázkovou fotografií a publikováním dokumentů z cest po světě. Od roku 2006 organizuje Blatenský fotofestival, který se koná každoročně na přelomu září a října.

 

Kdy bude výtvarka?

8. 3. – 24. 4. 2012

Až do 24. dubna budou ve foyer Muzea romské kultury vystaveny práce dětí, které vznikly v rámci projektu Speciální výtvarná výchova na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Projekt vznikl díky podpoře ESF a Ministerstva školství ČR.

Design pro štěstí

od 2. 3. 2012

Studentka Martina Kocmanová, Ateliér environment, FaVU VUT v Brně, vystaví v MRK limitovanou kolekci anonymních odlitků prezentovaných jako ,,Design pro štěstí“.

Odlitky jsou vystavovány v návaznosti na workshop, který studentka provedla s dětmi z Dětského muzejního klubu v lednu. Děti vyráběly osobní amulety, tzv. pro štěstí. V návaznosti na tuto dílnu pak studentka pomocí sochařské formy dětské výrobky odlila do laminátu a lukoprenu. Tyto výrobky budou vystaveny v muzejním obchůdku od 1. 3. 2012.

 

Romano suno – Romský sen. Básně, povídky a obrázky.

16. 3. – 27. 5. 2012

Na velkoformátových panelech se představuje to nejlepší ze soutěže mladých romských talentů, kterou od roku 1997 pořádá Nová škola o. p. s.

Podívejte se na život u nás očima dětí, které od jeho počátku překonávají četné překážky

Začtěte se do básniček a krátkých příběhů a poznejte jejich prostřednictvím svět romských dětí v České republice.

Že jste se nikdy nesetkali s psanou podobou romštiny? Na výstavě Romano Suno máte jedinečnou příležitost to napravit.

Vernisáž 15. 3. 2012 od 16:00

Co je Romano suno? Soutěž, určená pro žáky základních škol, kteří umí romsky. Smyslem soutěže je umožnit dětem popsat svět kolem sebe vlastníma očima a uplatnit znalost jazyka, který se ve veřejném prostoru běžně nevyskytuje. Většinové společnosti pak pomáhá poznat svět romských dětí. Každý rok píší děti literární příspěvky v romštině na předem zadaná témata, které jsou následně přeloženy do češtiny. Poté se předčítají dětem na základních školách, ty podle čtených příběhů kreslí obrázky.

Projekt pořádá Nová škola o. p. s.

Bližší informace o soutěži najdete na www.novaskola.org a www.romanosuno.cz.

 

Lačho lav sar maro / Dobré slovo je jako chleba

Romští autoři ve fotografiích Lukáše Houdka.

16. 3. – 27. 5. 2012

Série černobílých portrétů představuje méně známou součást českého a slovenského literárního kontextu – tvorbu Romů. Fotografie vznikly v rámci cyklu Šukar laviben le Romendar (Romové píší…) pod záštitou občanského sdružení ROMEA. Fotografie jsou doplněny o úryvky z děl fotografovaných autorů stejně jako o dokumentární film z dílny Muzea romské kultury, který výstavu dotváří.

Vernisáž 15. 3. 20012 od 16:00

Pod záštitou o. s. Romea

 

Přenos dobré praxe z Velké Británie v oblasti inkluzivního vzdělávání

Pozvánka na
diskuzní seminář
v rámci projektu britské organizace Equality pod názvem
„Přenos dobré praxe z Velké Británie v oblasti inkluzivního
vzdělávání, zejména začleňování romských dětí a žáků
pocházejících z České republiky ve školách hlavního vzdělávacího
proudu“

Kdy: 10. února 2012 od 9.30 do 15.30

Kde: Muzeum romské kultury, Brno

Pro koho: Diskuzní seminář je určen pro všechny zainteresované, zejména pro ředitele, učitele a asistenty učitele základních škol a základních škol praktických, zaměstnance místních a krajských úřadů, v jejichž kompetenci je oblast školství, sociálních věcí a sociálního začleňování, pracovníky neziskových organizací pracujících s romskou komunitou a další.

Diskuzní seminář proběhne v rámci série 5 místních seminářů v České republice, uspořádaných organizací Equality, ve spolupráci s Muzeem romské kultury za laskavé finanční podpory Britského velvyslanectví v Praze.

Občerstvení zajištěno.

Mezinárodní Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

U příležitosti tohoto významného data (27. 1.) připravily brněnská pobočka

Židovského muzea v Praze – Oddělení pro vzdělávání a kulturu

a Muzeum romské kultury

ve dnech 26.–27. ledna a 28.–29. února 2012

interaktivní program pro žáky 7.–9. tříd ZŠ a studenty SŠ

Šoa – porajmos – holocaust

Co v programu najdete?

  • definování základních pojmů a symbolů (rasismus, xenofobie, holocaust…)
  • historický úvod do problematiky (významná data týkající se dějin holocaustu Židů a Romů)
  • setkání s židovským nebo romským pamětníkem
  • jiné aktivity (Norimberské zákony, Co si s sebou vzít do transportu,…)
  • promítnutí výukového klipu Nedovedu pochopit

Místo a datum programu: 26. 1. a 28. 2. 2012 – Oddělení pro vzdělávání a kulturu ŽMP – pobočka Brno, tř. Kpt. Jaroše 3

Začátky programů: 9.00 a 10.30 hodin

Celková délka programu: cca 130 minut, beseda s pamětníkem je pro oba programy společná

Cena za žáka: 40 Kč

 

Výstava Živé vzpomínky. Děti v době holocaustu

TZ 13. 1. 2012

Muzeum romské kultury hostí ve dnech od 20. 1. do 26. 2. 2012 výstavu organizovanou Evropským institutem odkazu šoa s názvem „Živé vzpomínky, Děti v době holocaustu (Keeping Memory Alive -Children in the Holocaust)“. Jedná se o výstavu plakátů s tematikou připomínky holocaustu očima současných studentů grafického designu z České republiky, Izraele a Francie.

Izraelský Památník mučedníků a hrdinů holocaustu Jad Vašem v Jeruzualémě, Evropský institut odkazu šoa v ČR a francouzský památník Mémorial de la Shoah společně pod záštitou Task Force for Holocaust Education, Remembrance and Research (ITF) a OSN vyhlásily v roce 2010 soutěž v tvorbě plakátů. V České republice se do ní zapojily 4 vysoké školy (v abecedním řazení: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoké učení technické v Brně a Západočeská univerzita v Plzni).

Soutěžní návrhy z České republiky, Francie a Izraele posuzovala mezinárodní porota, která v červnu 2011 vybrala 16 vítězných prací (z toho 7 z České republiky). Plakáty dvou českých studentek byly oceněny 1. a 3. místem.

Výstava, která bude ke zhlédnutí v prostorách Muzea romské kultury ve dnech od 20. 1. do 26. 2. 2012, je výstupem této mezinárodní soutěže. Muzeum romské kultury se akcí připojuje k připomínce Mezinárodního dne památky obětí holocaustu. Vernisáž výstavy se uskuteční 19. 1. 2012 od 16:00 v přednáškovém sále MRK.

 

Živé vzpomínky. Děti v době holocaustu

Muzeum romské kultury hostí ve dnech od 20. 1. do 26. 2. 2012 výstavu organizovanou Evropským institutem odkazu šoa s názvem „Živé vzpomínky, Děti v době holocaustu (Keeping Memory Alive -Children in the Holocaust)“. Jedná se o výstavu plakátů s tematikou připomínky holocaustu očima současných studentů grafického designu z České republiky, Izraele a Francie.

Izraelský Památník mučedníků a hrdinů holocaustu Jad Vašem v Jeruzualémě, Evropský institut odkazu šoa v ČR a francouzský památník Mémorial de la Shoah společně pod záštitou Task Force for Holocaust Education, Remembrance and Research (ITF) a OSN vyhlásily v roce 2010 soutěž v tvorbě plakátů. V České republice se do ní zapojily 4 vysoké školy (v abecedním řazení: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoké učení technické v Brně a Západočeská univerzita v Plzni).

Soutěžní návrhy z České republiky, Francie a Izraele posuzovala mezinárodní porota, která v červnu 2011 vybrala 16 vítězných prací (z toho 7 z České republiky). Plakáty dvou českých studentek byly oceněny 1. a 3. místem.

Výstava, která bude ke zhlédnutí v prostorách Muzea romské kultury ve dnech od 20. 1. do 26. 2. 2012, je výstupem této mezinárodní soutěže. Muzeum romské kultury se akcí připojuje k připomínce Mezinárodního dne památky obětí holocaustu. Vernisáž výstavy se uskuteční 19. 1. 2012 od 16:00 v přednáškovém sále MRK.

Ve spolupráci s:

Evropský institut odkazu šoa
Rytířská 31
Praha 1 110 00
Tel: 221 610 241

www.shoalegacy.org

2011

Baro jevend, baro šil…

Předvánoční posezení pro malé i velké.

13. 12. 2011 od 17:00 v přednáškovém  sále.

Jak se trávil předvánoční čas v romských rodinách? Jaká řemesla byla tradiční v zimním období? Jaké jídlo se v tomto období vařilo? A jak koledovali romští muzikanti?

Přijďte si poslechnout vyprávění romských pamětníků a ochutnat tradiční pokrm.

V průběhu celé akce si budou malí návštěvníci moci vyrobit tradiční ozdobu nebo ozdobit muzejní stromek.

Těšíme se na Vás!

 

Týden lidských práv 9. – 15.12. 2011 v Brně

Ve dnech 9.–15. prosince 2011 se v Brně u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv uskuteční již IX. ročník festivalu Týden lidských práv. Jeho program, který upozorňuje na nedodržování lidských práv, k nám bude promlouvat nejen prostřednictvím besed a přednášek, ale i formou filmových projekcí, vernisáží, divadelních představení, interaktivních workshopů či informačních stánků v kavárnách.

„Tak to sprav!“ je mottem letošního devátého ročníku festivalu Týden lidských práv. Tímto souslovím chceme poukázat na to, že po 63 letech od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv jsou lidská práva stále odsouvána na vedlejší kolej a to jak ve veřejné tak i v osobní sféře. Chceme poukázat na skutečnost, že obrana lidských práv začíná na úrovni jednotlivce, v rámci každodenního života a že každý z nás má možnost ochraňovat lidská práva a to nejen ta svá.

Více o jednotlivých akcích se dočtete v podrobném programu. Nebudou mezi nimi chybět témata tradiční jako je maraton psaní dopisů vězňům svědomí, ale i témata aktuální, jakým je bezpochyby Šumavská blokáda. Nechybí ani vyzkoušené formáty diskuze a besedy, zacílené na témata diskriminace, lidských práv a jejich ochrany z různých úhlů pohledu (Diskriminace není pro každého, Lidská práva ve střední Americe, Umíte se hájit?). Nově si můžete vyzkoušet, jaké je to potkat se tváří v tvář se svým vlastním předsudkem či stereotypem prostřednictvím Živé knihovny nebo se dozvědět něco více o brněnských neziskových organizacích, které se zabývají lidskoprávní problematikou prostřednictvím zábavmé PECHA KUCHA prezentace.

 

Slavnostní otevření nové stálé expozice v Muzeu romské kultury

Srdečně Vás zveme na tiskovou konferenci k oteveření nové stálé expozice, která se uskuteční v úterý 29. 11. 2011 od 10:00 v přednáškovém sále Muzea romské kultury.

TZ 24. 11. 2011

Slavnostní otevření nové stálé expozice s názvem Příběh Romů se již blíží! 1. prosince Muzeum romské kultury otevře pro veřejnost dokončenou část této expozice. S již existujícími sály se tak expozice Příběh Romů stane zcela kompletní. Dokončená stálá expozice nabídne náhled na romské dějiny a kulturu od svých počátků po současnost a završí tak proces budování expozice, který byl započat v roce 2005.

Záštitu nad pořádanou akcí převzal ministr kultury MUDr. Jiří Besser.

Od roku 2005 nabízí Muzeum romské kultury, s. p. o.  v Brně návštěvníkům prohlídku části stálé expozice „Příběh Romů“. Do nedávné doby byla přístupná pouze etapa 1939 – 2005, která se nacházela v posledních třech sálech. V letošním roce se podařilo dokončit i první tři sály a od 1. 12. 2011 tak bude stálá expozice zcela kompletní. Dokončená stálá expozice nabízí náhled na romské dějiny a kulturu od svých počátků po současnost a svým tématem i rozměrem je unikátem nejen ve středoevropském, ale i celosvětovém měřítku. Muzeum romské kultury je stále jednou z mála organizací, která se soustředí na prezentaci pouze romské historie a kultury. Takto ucelený přehled pak nenabízí žádné z nám známých muzeí na světě.

Expozice vypráví v šesti sálech a na 351 m2 příběh Romů. Hned v prvním sále se návštěvník ocitne ve víru dějinných událostí. Nejprve vstoupí do Indie konce 1. tisíciletí n. l., tedy pravlasti Romů. Výkladové texty jsou zde doplněny množstvím originálních exponátů, např. řemeslných výrobků, šperků, oděvů či loutek. Poté půjde návštěvník ve stopách Romů a společně s nimi vstoupí do Evropy. Středověký svět bude vnímat očima exotických poutníků, kterým jsou hradby města často uzavřené. Ústředním motivem druhého sálu je původní kočovnický vůz s vybavením a rekonstrukce romského tábořiště.  Zde se také návštěvník dozví o vnitřní organizaci komunity, o zvycích a tradičních řemeslech a profesích. Třetí sál pak obeznamuje s historickým procesem usazování Romů od poloviny 18. století do roku 1938 v československém kontextu. Pohled do útulného cirkusového šapitó a roztančené vesnické hospůdky s romskými muzikanty ještě více umocní tragédii, která na Romy, stejně jako na další skupiny obyvatel Evropy, čekala s nástupem nacismu. Etapa od roku 1939 až do roku 2005 je pak situována v již existujících sálech.

Také zpracování prvních tří sálů po výtvarné stránce je jedinečné. Návštěvníci se rozhodně nemusejí bát nudy a muzejní vitríny zde budou zastoupeny zcela minimálně. Celkově je expozice koncipovaná spíše prožitkově. Velmi důležitou roli zde budou hrát návštěvníkovy osobní dojmy. Autor výtvarné stránky výstavy ing. akad. arch. Jan Konečný má s vytvářením expozic velkou zkušenost. Mezi jeho práce patří například rekonstrukce expozice v Památníku Mohyla míru nebo nová expozice památníku Velké Moravy v Mikulčicích.

V celé expozici jsou k dispozici popisky v českém jazyce, romská resumé a sylaby v anglickém jazyce. Prostřednictvím počítače s dotekovou obrazovkou si zájemci budou moci prohloubit znalosti o konkrétních tématech. Pro nejmladší návštěvníky je k dispozici dětský koutek a na vyžádání také dětské pracovní listy. Teprve větší nápor návštěvníků ukáže, zda se koncept výstavy setká s úspěchem. Již teď však doufáme, že stálá expozice Příběh Romů zaujme všechny věkové kategorie a mile překvapí všechny naše návštěvníky.

Nový vizuální styl:

U příležitosti otevření nové stálé expozice Muzeum romské kultury také představí nový vizuální styl, který byl vytvořen ve spolupráci se studenty a vedoucím ateliéru vizuální komunikace Fakulty mediální komunikace Univerzity Tomáše Bati. Studentům bylo téma nového vizuálního stylu zadáno jako klauzurní práce. Pracovníci muzea tak mohli vybírat z řady originálních návrhů. Konečný výběr byl pak uskutečněn s přihlédnutím nejen na vizuální ztvárnění, ale i na myšlenku, která se v nápadu skrývá.

Program slavnostního otevření stálé expozice Příběh Romů:

16:00 / Slavnostní otevření a hudební doprovod

16:30 / Prohlídka expozice a pohoštění

18:00 / Otevření pro veřejnost a pokračování hudební produkce

Hudební produkci obstará romská kapela Rozen trio. Tato romská kapela z jihomoravského Mikulova překračuje hranice hudby moravského, maďarského a slovenského regionu zejména směrem k latinskoamerické muzice. Navazuje tak na bohatou tradici německých Romů (tzv. Sintů), kteří ve třicátých letech dvacátého století položili základy evropského swingu a jazzu.

 

Nová stálá expozice

Slavnostní otevření nové stálé expozice s názvem Příběh Romů se již blíží!

1. prosince 2011 od 18:00 otevřeme pro veřejnost dokončenou část stálé expozice.

Záštitu nad pořádanou akcí převzal ministr kultury MUDr. Jiří Besser.

S již existujícími sály se tak expozice Příběh Romů stane zcela kompletní. Dokončená stálá expozice nabídne náhled na romské dějiny a kulturu od svých počátků po současnost a završí tak proces budování expozice, který byl započat v roce 2005.

Hudební doprovod obstará romská kapela Rozen trio. Tato romská kapela z jihomoravského Mikulova překračuje hranice hudby moravského, maďarského a slovenského regionu zejména směrem k latinskoamerické muzice. Navazuje tak na bohatou tradici západoevropských Romů (tzv. Sintů), kteří ve třicátých letech dvacátého století položili základy evropského swingu a jazzu.

 

Přednáška z cyklu Kdo jsou Romové?

Spišští Romové a příroda: Ekologicky ctnostní divoši, lovci a sběrači či…?

Přednáška z cyklu Kdo jsou Romové?

25. 10. 2011 od 18:00 na FSS MU, Joštova 10

Mgr. Vojtěch Pelikán, Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií MU

Život v romských osadách má po mnoha stránkách velmi zajímavá specifika. Vědecky trošku opomíjenou oblastí přitom zůstává soužití s okolní přírodou. Příliš se nepodobá barvotiskovým příběhům Máchy či Puškina, budí zato mnohé otázky. Mezi jinými: co ze vztahu k přírodě poodkrývá vyprávění o magické moci nočního lesa či tabu, vznášející se nad projevy (zvláště ženské) tělesnosti? A vůbec: jak je možné, že si tamní Romové, žijící na pokraji bídy, prakticky bez výjimek nepěstují alespoň brambory?

Akce je součástí festivalu Milujeme stromy, který organizuje Nadace Partnerství.

Pod lupou. 20 let Muzea romské kultury

  1. 21. 10. 2011 – 18. 3. 2012

Vernisáž 20. 10. 2011 od 16:00

V průběhu odpoledne zahraje cimbálová muzika Ivana Gašpara Hriska a bude možné zhlédnout krátký dokumrentární film „Pod lupou. 20 let Muzea romské kultury“.

Muzeum romské kultury v průběhu celého letošního roku oslavuje svoji dvacetiletou existenci. Právě toto výročí dalo popud k celkové bilanci nad uplynulými roky a bylo inspirací pro vznik nové dočasné výstavy s názvem Pod lupou. 20 let Muzea romské kultury.

Jak probíhal proces vzniku takového muzea? S čím museli bojovat zakladatelé i další pracovníci muzea v době, kdy existence často visela na vlásku? Jakým způsobem vlastně vznikaly a stále vznikají sbírkové fondy, ve kterých je nyní již přes 30.000 předmětů? Výstava návštěvníky zavede do zákulisí muzea. Zároveň ukáže, kolik různorodých činností a aktivit muzeum během své existence provozovalo a provozuje. Návštěvníci si tak budou moci prohlédnout výběr z nejzajímavějších sbírkových předmětů, prohlédnout si fotografie z výzkumných cest nebo se podívat na architektonické 3D návrhy podoby stálé expozice. Na nejmenší návštěvníky bude přímo ve výstavě čekat interaktivní dětský koutek. Výstavu bude doprovázet také krátký film vytvořený ze sbírkových audio-vizuálních a fotografických  záznamů muzea.

Součástí oslav 20 let Muzea romské kultury je také slavnostní koncert, který se uskuteční 19. 10. 2011 od 19:00 v sále Břetislava Bakaly.

 

Slavnostní koncert u příležitosti 20. výročí MRK

U příležitosti 20. výročí Muzea romské kultury a otevření výstavy „Pod lupou. 20 let Muzea romské kultury“ si Vás dovolujeme pozvat na slavnostní koncert, který se uskuteční

  1. října od 19:00 hodin v sále Břetislava Bakaly(Bílý dům), Žerotínovo náměstí 6, Brno.

Vystoupí:

Monika Bagárová, finalistka Česko-Slovenské Superstar

Cimbálová muzika Ivana Gašpara Hriska

M-Dance, mistři Evropy 2005 ve street-dance

Módní přehlídka ze sbírek Muzea romské kultury

Součástí večera bude také:

udílení Ceny Muzea romské kultury

křest Bulletinu MRK za rok 2010.

Vstupné: 70,- Kč

 

Nová výstava a slavnostní koncert v MRK

TZ 4. 10. 2011

Muzeum romské kultury v průběhu celého letošního roku oslavuje svoji dvacetiletou existenci. Právě toto výročí dalo popud k celkové bilanci nad uplynulými roky a bylo inspirací pro vznik nové dočasné výstavy s názvem Pod lupou. 20 let Muzea romské kultury, která bude otevřena 20. 10. a potrvá do 18. 3. 2012.

Muzeum romské kultury urazilo za dobu své existence dlouhou cestu a jen málokdo si již pamatuje, v jak provizorních podmínkách tato organizace v roce 1991 vznikala. Z původně nevládní neziskové organizace se postupně zformovala obecně prospěšná společnost a v roce 2005 se Muzeum romské kultury stalo příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. I prostory působení se značně proměnily. V roce 1991 existovalo muzeum fyzicky pouze ve dvou pronajatých kancelářích. Výstavy pak byly vždy organizovány v prostorách jiných institucí. Teprve s přesunem do budovy na Bratislavské se výstavní prostory ustálily, od roku 2005 je přístupná také část stálé expozice a koncem tohoto roku bude zpřístupněna stálá expozice v celém rozsahu. Za 20 let existence prošlo výstavami a akcemi muzea přes 150.000 návštěvníků, bylo uspořádáno na 65 vlastních i vypůjčených výstav, bylo získáno přes 30.000 sbírkových předmětů, přes 6.000 knižních svazků do muzejní knihovny a počet zaměstnanců narostl z původních 3 na dnešních 23.

Jak ale probíhal proces vzniku takového muzea? S čím museli bojovat zakladatelé i další pracovníci muzea v době, kdy existence často visela na vlásku? Jakým způsobem vlastně vznikaly a stále vznikají sbírkové fondy, ve kterých je nyní již přes 30.000 předmětů? Výstava Pod lupou návštěvníky zavede do zákulisí muzea. Zároveň ukáže, kolik různorodých činností a aktivit muzeum během své existence provozovalo a provozuje. Návštěvníci si tak budou moci prohlédnout výběr z nejzajímavějších sbírkových předmětů, prohlédnout si fotografie z výzkumných cest nebo se podívat na architektonické 3D návrhy podoby stálé expozice. Na nejmenší návštěvníky bude přímo ve výstavě čekat interaktivní dětský koutek. Výstavu bude doprovázet také krátký film vytvořený ze sbírkových audio-vizuálních a fotografických  záznamů muzea.

K dvacetiletému výročí se také váže slavnostní koncert, který se uskuteční v předvečer zahájení výstavy. Koncert proběhne v sále Břetislava Bakaly v Brně dne 19. 10. od 19:00 hodin, představí několik brněnských romských muzikantů, hudebníků a tanečníků. Vystoupí Monika Bagárová, finalistka Česko-Slovenské Superstar a cimbálová muzika Ivana Gašpara Hriska. Zatančí mistři Evropy ve street-dance M-Dance a oděvy ze sbírky Muzea romské kultury představí romští tanečníci pod vedením Renaty Čonkové. Součástí večera bude také udílení Ceny Muzea romské kultury za rok 2011 a představení Bulletinu MRK za rok 2010.

Pro více informací kontaktujte vedoucí Odd. vztahů s veřejností Lucie Křížovou na e-mailové adrese media (at sign) rommuz.cz či na tel. čísle 545 581 206 a 731 514 123.

 

Akce pro studetny Poznej Brno

Muzeum romské kultury se zapojuje do akce pro studenty Poznej Brno!

Naše muzeum je součástí akce festivalu Degneration NEXT nazvané Poznej Brno. Během celého následujícího roku si u nás mohou studenti nechat za zakoupení vstupenky potvrdit razítkem svůj deníček. Získají tak 4% slevy na vstupenku na příští ročník festivalu Degeneration NEXT.

 

Budování stálé expozice „Příběh Romů“

Muzeum romské kultury v letošním roce dokončí a zpřístupní první tři sály své stálé expozice. Expozice s názvem Příběh Romů tak bude zcela kompletní. V současnosti je přístupná pouze etapa 1939–2005 ve třech  sálech. Dokončená stálá expozice nabídne náhled na romské dějiny a kulturu od svých počátků po současnost.

Podívejte se s námi, jak probíhaly a probíhají práce na tvorbě nedokončené části stálé expozice Příběh Romů.

Expozice bude slavnostně otevřena 1. prosince 2011.

 

Peskere jakhenca (Svýma očima)

Mladá řecká romská fotografie

  1. 9. 9. 2011 – 15. 1. 2012

Vernisáž 8. 9. 2011 od 16:00

V průběhu podvečera zahraje Kostas Charalambidis z kapely Prometheus s doprovodem.

Dne 8. 9. 2011 bude v Muzeu romské kultury zahájena dočasná výstava fotografií Peskere jakhenca (Svýma očima) . Mladá řecká romská fotografie. Jedná se o fotky mladých Romů, žijících v Řecku na okraji Athén.

Fotografie prezentované na výstavě vycházejí z 4letého projektu řeckého fotografa Steliose Efstathopoulose, který mezi lety 1999 – 2003 zorganizoval několik fotografických workshopů pro romskou mládež žijící na předměstí Athén. Fotografie vytvořené na těchto workshopech pak měly otevřít nový pohled na realitu romského života. Snahou tohoto projektu bylo odstranit z představ většinové společnosti o romském životě silnou vrstvu předsudků a mýtů.

Během 4 let  proběhly 4 workshopy. Každý kurz trval 6 měsíců. Zúčastnilo se jich 50 mladých Romů ve věku 18-24 let. Nejnadanější studenti pak měli na konci projektu možnost pracovat na konkrétních tématech. Pro účely výuky byla zajištěna a vybavena fotografická laboratoř v athénském předměstí Agia Varvara. Studenti se zde učili jak pracovat s fotoaparátem, jak vyvolávat černobílé fotografie ve fotokomoře a jak pracovat s finální fotografií po vyvolání.

Po ukončení projektu vznikl výstup ve formě fotografické výstavy Young Roma Photographers v počtu 60 fotografií adjustovaných v rámech formátu 55×60 cm. Výstava byla prezentována na různých fotografických festivalech, nejen v Řecku, ale také v zahraničí (Berlín, Istanbul). 30 fotografií z tohoto souboru bude od záží možné zhlédnout v prostorách Muzea romské kultury.

V samotném konceptu výstavy lze najít různá fotografická témata, od dokumentu přes subjektivní portréty až po zátiší či velmi intimní sdělení chápání vlastního světa.

Výstavu bylo možné uspořádat díky finanční podpoře řeckého Ministerstva kultury.

Výstava v MRK probíhá pod záštitou řeckého velvyslanectví v Praze.

 

Večer s finskou romskou kulturou

úterý 30. srpna 2011 od 18:00

v přednáškovém sále Muzea romské kultury

Program:

– promítání dokumentárního filmu „Nebyla to moje zem“ o romské hudební tradici ve Finsku (ve finském znění s anglickými titulky)

– výstavka tradičních oděvů

– severské romské balady a písničky zazpívá zpěvačka Hilja Grönfors

Vstup na akci je zdarma.

 

Pietní shromáždění k uctění obětí romského holocaustu

Muzeum romské kultury si vás dovoluje pozvat na pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu z protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu

Uctění památky obětí proběhne v neděli 21. srpna 2011 od 11:00.

Začátek programu v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Černovicích v 11:00. Po samotné mši bude následovat položení kytic a zapálení svící u pomníku na hřbitově v Černovicích. V 12:30 bude následovat přesun do Hodonína u Kunštátu. Z důvodu terénních prací v areálu bývalého tábora v Hodoníně u Kunštátu navštívíme pouze památník Žalov za areálem tábora.

Doprava autobusem zajištěna z Brna a zpět zdarma. Sraz před muzeem v 9:00 hodin.

Zájemce o dopravu prosíme o potvrzení telefonicky na 545 581 206 nebo e-mailem na media (at sign) rommuz.cz.

 

Romská sobota na hradě Veveří

Občanské sdružení Hrad bez výhrad a Muzeum romské kultury si Vás dovoluje pozvat na romskou sobotu na hradě Veveří.

Akce se koná 6. srpna 2011 od 10:00 do 22:00 hod. v Příhrádku, Státní hrad Veveří.

Program:

  • Cimbálová muzika pod vedením Milana Horvátha
  • Raba Band
  • Taneční vystoupení Čercheňa
  • Dětské aktivity IQ Roma servis
  • Hry a soutěže pro děti Dětský klub Veveřinka
  • Výstava Muzea romské kultury v Brně
  • Občerstvení z romské kuchyně
  • Hradní pláž

Vstup volný v rámci vstupného do prostor hradu.

 

Tanečník Bronxu

„Tanec proti drogám“

Zrušení akce! Finále soutěže, které se mělo uskutečnit 10. 9. 2011, se bohužel neuskuteční. Omlouvám se všem za případné komplikace a děkujeme za pochopení.

Taneční uskupení M Dance Club ve spolupráci s Muzeem romské kultury pořádá soutěž Tanečník Bronxu.

  1. 30. 7. 2011 Taneční konkurz na semifinalistyMuzeum romské kultury (Bratislavská 67, Brno)

Od 11:00 do 18:00 hodin

  1. 26. 8. 2011 2. kolo konkurzuMuzeum romské kultury (Bratislavská 67, Brno)

Od 11:00 do 18:00 hodin

Porotci:

Michal Šaray, Nikola Weitrová, Roman Kejík, Marcela Fedáková

Smyslem soutěže Tanečník Bronxu je uspořádat profesionální akci týkající se tance. Taneční soutěž bude zaměřená především na romskou menšinu.

Touto taneční soutěží chceme do brněnské lokality v okolí Cejlu přilákat také neromské publikum a ukázat tak, že tzv. „Bronx“ není obávanou a mnoha mýty opředenou brněnskou čtvrtí. Tato soutěž také nenásilnou formou snaží motivovat mladé Romy a jejich rodiče. Také chceme najít a profesionálně podpořit talenty vyrůstající v části zvané brněnský Bronx.

Hlavní pořadatel souteže pan Michal Šaray má za sebou zhruba 20ti letou praxi v účastnění se podobných taneční soutěží, kde se umísťoval na předních místech.

V roce 2005 a 2008 dokonce jeho taneční skupina M Dance Club získala na nejprestižnější taneční soutěži Emco dance life tour titul mistra České republiky a Evropy a byla nominována na taneční skupinu roku, což je v České republice nejvyšším postem, jak v těchto soutěží uspět.

 

Besídka Dětského muzejního klubu

Ve čtvrtek 30. 6. 2011 se v brzkém odpoledni v muzeu uskutečnila besídka pro děti z Dětského muzejního klubu. Předávaly se diplomy za skvělou docházku, děti z dramatického kroužku zahrály divadlo a nakonec zatančili ti nejmenší členové skupiny M-Dance.

 

Vernisáž výstavy Gendalos / Zrcadlo

V úterý 28. 6. 2011 se v muzeu uskutečnila vernisáž výstavy Gendalos / Zrcadlo. Jde o práce dětí a mládeže z výtvarného klubu při organizace IQ Roma servis. I organizátorem bylo IQ Roma servis. Za výstavu moc děkujemea doufáme, že i vy se přijdete na výtvarné práce podívat. Na vernisážio zahrálo stínové divadlo IQ RS a zahrál hudebník Gejza Horváth.

Gendalos / Zrcadlo

  1. 28. 6. – 28. 8. 2011 

Výstava prací romských dětí a mládeže na téma „svět kolem nás“.

Výstavu pořádá IQ Roma servis, o. s.

Stolpersteine – pamětní kameny

Ve čtvrtek 16. 6. 2011 proběhlo před Muzeem romské kultury slavnostní zasazení pamětních kamenů, které připomínají oběti holocaustu. Na kamenech jsou jmén

a tří původních obyvatel domu na Bratislavské 67. Projekt vznikl díky iniciativě židovské mládeže.

 

 

Brněnská muzejní noc 2011

  1. 14. 5. 2011 od 18:00 do 24:00

Tradiční cimbálová muzika Surmajovci z Neratovic, mistrovský street dance v podání M-Dance club, výuka romských písní s muzikantem a spisovatelem Gejzou Horváthem, výroba svíček ze včelího vosku s výtvarníkem Stanislavem Kejvalem a ochutnávka tradiční romské kuchyně.

 

Kaj džan manušale? / Kam jdete lidé? 

pátek 8. 4. 2011 v 16.00

Proč se ve Francii říká některým Romům “bohémiens” a kde se vzalo označení “bohémský život”? Čím se liší život a zvyklosti Romů ve Francii a České republice? O tomto a mnohém dalším diskutovali čeští i francouzští, romští i neromští účastníci setkání, které proběhlo v rámci brněnských oslav Mezinárodního dne Romů a v rámci festivalu frnacouzské kultury Bonjour Brno 2011. Přednášeli Nicolas Bitaudeau, ředitel Alliance francaise Brno, PhDr. Hana Synková z FSS UK, Mgr. Lucie Horváthová, politička, David Tišer, žurnalista a student semináře romistiky  UK a Marina Obradovic, francouzská výtvarnice.

 

Lety – život za plotem

  1. 7. 4.–10. 7. 2011

Putovní výstava Památníku Lidice se představuje v Muzeu romské kultury. První dva panely výstavy jsou věnovány historii Romů a jejich posunu z Indie do Evropy. Další čtyři panely výstavy jsou zaměřeny na vývoj letského tábora od jeho počátku, kdy sloužil jako „Domov pracovního útvaru“, až po jeho konečnou podobu, kdy se stal vězením pro romské rodiny. Poslední dva panely popisují odsun českých a moravských Romů do osvětimského tábora.  Součástí této výstavy jsou i dva panely s anglickými a německými překlady textů.

Výstava je vhodná jak pro individuální návštěvníky, tak pro školní skupiny, pro které jsou v rámci tématu Holocasut Romů přichystány také doprovodné animace.

 

Oslavy Mezinárodního dne Romů

pátek 8. dubna 2011
park Lužánky v Brně

V pátek 8. dubna 2011 oslavujeme Mezinárodní den Romů v parku Lužánky od 14 hodin.
Středisko volného času Lužánky v rámci akce připravuje aktivity pro děti.
Přijďte ve 14 hodin na petanqové hřiště vedle budovy Střediska.

video

Pozdrav amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni Romů

video

Plánuje se výtvarná dílna, pohybový hra česko-romské pexeso a jiné.
Více informací na facebook.com/denromubrno.

Program:

14.00
Aktivity pro děti, sraz na petanqovém hřišti

15.00
Slavnostní stužkování Stromu Tolerance
před SVČ Lužánky
Vystoupí Pěvecký sbor Muzea romské kultury,
přijede princezna na koni

15.30

Hudba:
Guločar
houslista Marek Balog
Hudba
Gipsy Morava
Lečhavendar
Funky Day
Cyranovy boty (bubeníci)

Tanec
Romské tance ZŠ 28. října
DFE
Šukar čhaja
Piroš Rouža
Merci
Dance The Yard
Sandála – cikánské tance (SK)
Capoeira
Pouliční divadlo Šavgoč – Tele
(na motivy masopustní hry Hanse Sachse Chtěl
vysedět telata)
Módní přehlídka romských krojů z celého světa ze
sbírek Muzea romské kultury

 

…a jejich stíny tančí dál. Fotografie a koláže Mariny Obradovic

Vernisáž 7. 4. od 16.00 za účasti autorky

Marina Obradovic vystudovala fotografii a malbu na Ecole des Beaux-Arts v Paříži. Jako dítě trávila prázdniny u své babičky v Jugoslávii, odkud pramení její fascinace Romy a romskou kulturou. Fotografie zde má především funkci portrétu, není tak běžná a banalizovaná jako u nás. Těžko na ní budeme hledat úsměv, zrcadlí se v ní  především vážnost, se kterou k ní místní lidé přistupují.

 

Přehlídka filmů s romskou tématikou

v Artu 1. – 3. 4. 2011

  1. 1. 4. 2011

Malý sál, vstup zdarma

19.00

Roma Boys (2009), r. Rozálie Kohoutová, 30 min., ČR.

Polodokument o trojí diskriminaci a scénáři mladého romského aktivisty, který říká, že nástrojem pro změnu pohledu na homosexualitu v jeho komunitě může být právě filmový příběh.

Růžové sny (1976), r. Dušan Hanák, 81 min., ČSSR.

Poetický obraz lásky vesnického pošťáka a mladičké Romky.

Hrají: Juraj Nvota, Iva Bittová, Josef Hlinomaz, Věra Bílá, aj.

  1. 2. 4. 2011

Malý sál, vstup zdarma

19.00

Kniha rekordů Šutky (2005), r. Aleksandar Manič, 78 min., Srbsko/Černá Hora/SR/ČR, s č. tit.

Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát! Šutka je největší romská osada na Balkáně. Těžké životní podmínky v této osadě nijak netlumí jejich vášeň stát se šampióny.

Hledání čtvrtéto hřebu (2009), r. George Eli, 52 min., USA, s č. tit.

Tento dokumentární film je příběhem amerického Roma, samotného režiséra snímku, který se snaží nalézt kořeny své kultury.

Velký sál, placené vstupné

18.15

Transylvania (2006), r. Tony Gatlif, 98 min., Francie, s č. tit. Hlavní hrdinka Zingarina, kterou ztvárnila vynikající Asia Argento, se vydává na cestu do Transylvánie, kde tato mladá Francouzka hledá svou ztracenou lásku, rumunského muzikanta Milana.

Film je součástí festivalu Bonojour Brno 2011.

  1. 3. 4. 2011

Malý sál, vstup zdarma

19.00

When the road bends: tales of a Gypsy caravan (2006), r. Jamine Dellal, 110 min., USA, s č. tit.

Hudební dokument o americkém turné nejlepších světových interpretů romské hudby – Maharadža (Indie), Esma Redzepova (Makedonsko), Taraf de Haidouks a Fanfare Ciocarlia (Rumunsko), Antonio El Pipa Flamenco Ensemble (Španělsko).

AMERICAN GYPSY: a stranger in everybody’s land (1999), r. Jamine Dellal, 80 min., USA, s č. tit. Amerika je domovem milionu Romů, lidí, o jejichž životech se ve filmu doposud téměř nevyprávělo. Snímek natáčený přes pět let je příběhem Jimmyho Markse, jednoho z nich, a jeho rodiny.

 

Pietní shromáždění

Dovolujeme si vás pozvat na pietní shromáždění k uctění obětí romského holocaustu.

Akce se koná 7. března 2011 od 15.00 v prostorách stálé expozice Muzea romské kultury.

Na akci bude navazovat vernisáž výstavy Cesta paměti. Fotografie Franka Roosendaala.

Akce se koná k 68. výročí prvního hromadného transportu protektorátních Romů z Brna a dalších částí Moravy do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Dne 7. března 1943 bylo z brněnských městských jatek nákladními vagony odvezeno přes tisíc romských mužů, žen a dětí, z nichž většina nepřežila.

 

Cesta paměti. Fotografie Franka Roosendaala

Dokumentární fotografie z každoročního putování polských Romů po pietních místech romského holocaustu.

Vernisáž 7. března 2011 od 16.00 v Muzeu romské kultury

Frank Roosendaal je nizozemský fotograf s akademickým fotografickým vzděláním. Jak sám o sobě tvrdí, fotografování je pro něho vášní a způsobem života. Od roku 1992 pravidelně navštěvuje Polsko, kde se snaží zachytit především život obyčejných lidí – při práci, při bohoslužbách různých náboženských skupin, v továrně, na koňském trhu či v psychiatrické léčebně. Při svých návštěvách Polska se také seznámil s pohnutou historií polských i jiných středoevropských Romů za II. světové války. V té době měl autor také možnost navázat úzký kontakt s místní romskou komunitou, ke které se pak vracel pravidelně. Jak řekl sám autor fotografií: „Důstojnost polských Romů a jejich síla přežít a uchovat si vlastní kulturu byla pro mě v práci stěžejní.“ Zájem o romskou historii ho pak v roce 2008 přivedl k akci Cesta paměti (Tabor pamieci), pořádanou od roku 1996 Muzeem v Tarnowě (Muzeum Okregowe w Tarnowie). Tato každoroční akce je čtyřdenním putováním po místech, kde se nacházejí masové hroby Romů z doby II. světové války. Při putování jsou používány tradiční romské kočovnické vozy ze sbírek Muzea v Tarnowě.  Účastníci, většinou Romové, se tak snaží na několik dní vrátit k tradičnímu kočovnickému způsobu života a uctít památku zemřelých.

2010

Seminář o romském jazyce

Seminář o romském jazyce – diskuze o osudu romského jazyka v této zemi

  1. 8. 12. 2010 od 10:00 v prostorách Muzea romské kultury

Organizátor: Společenství Romů na Moravě, více informací u pana Ing. Karla Holomka, e-mail: holomek (at sign) srnm.cz

Prosím, sdělte do poloviny listopadu, zda můžete přislíbit svoji účast.

Témata programu:

  • Současný stav živého využívání romštiny  v řeči a médiích
  • Možnosti zavádění romštiny jako nepovinného předmětu do škol (základních, středních a na univerzitách, kde?
  • Situace na Slovensku při zavádění romštiny do škol
  • Závěry ze zjištění: Jaké cesty volit a jaká je víze?

Pozvaní účastníci: (informativní seznam)

  • Anna Koptová – Slovenská republika, ředitelka soukromého gymnázia
  • Jan Červenka- seminář romistiky
  • Zbyněk Andrš –  katedra sociálních věd, Univerzita Pardubice,
  • Helena Sadílková –filozofická fakulta KU
  • Viktor Elšík – Ústav lingvistiky FF KU
  • Marie Bořkovcová – seminář romistiky
  • Rasťa  Pivoň – Slovenská republika, ?
  • Viera Šándorová – Slovenská republika, ?
  • Ján Cangár – Sloveská republika Bratislava, Štátný pedagogický ústav
  • Vilo Zeman – Bratislava
  • Jana Horváthová – Brno, Muzeum romské kultury
  • Petr Wagner, Margita Lakatošová – ?
  • Lada Viková ?
  • Jana Kramářová ?

Rodilí mluvčí a učitelé romštiny:

  • Emil Cína – Praha
  • Hynek Zíma – Brno
  • Gejza Horváth – Brno
  • Janko Horváth – Bílovec
  • Robert Bledý – Český Krumlov
  • Eva Danišová – Praha, Romano Voďi
  • Vlado Oláh – Praha, Matice romská

Referáty:

Předpokládám, že zásadní referáty, jako podklad pro následující diskusi by mohli přednést:

Jan Červenka  o situaci v ČR a paní Anna Koptová o situaci na Slovensku, o což je tímto prosím.

Podrobnější informace každého z účastníků, kterému je určité téma blízké, je vítáno a může být předmětem další diskuse.

Chápejte moji situaci. Jsem jenom ten, který není v daném tématu odborníkem, cítí však potřebu dát dohromady lidi, kteří se této problematice profesionálně věnují a mohou ji posunout dále k tomu, na čem se dohodneme. Společně pak můžeme usilovat o naplnění této vize.

Zdá se mi, že naše úsilí je rozdrobeno do několika skupinek, jejichž práce není propojena a jejíž výsledky se nedostávají do žádoucích míst, kde by o nich mělo být rozhodnuto, pokud vůbec taková místa existují

Toto budiž předmětem naší diskuse. Nemusí tím být omezeny ani příspěvky vysloveně odborné.

Jakékoliv Vaše další poznámky k věci jsou s povděkem přijímány a zahrnuty do programu.

 

Vánoční dílny s romskými umělci

  1. 6.–9. 12. 2010, vždy v 9.00, 11.00 a 16.00

Zveme školní skupiny, účastníky kurzů romštiny, rodiny s dětmi i širokou veřejnost na tvůrčí vánoční dílny (práce s voskem, řezbářství). Vedle vlastní tvorby se účastníci seznámí s romskými vánočními zvyky, vinšováním i romským jazykem.

Stanislav Kejval (CZ)

Narodil se v roce 1965 ve Frýdku-Místku. V současné době žije v Pelhřimově a zároveň studuje sociálně-právní školu v Jihlavě. Přestože  nemá umělecké vzdělání, výtvarné  činnosti se Stanislav Kejval věnuje již 11 let. Ve své tvorbě se specializuje na práci s voskem. Je dokonce i několikanásobným rekordmanem v opracování včelích pláství a jeho rekord je zapsán
i v České knize rekordů.

Ivan Berky-Dušík (SK)
Narodil se 18. 10. 1970 ve romské osadě u Zvolenské Slatiny (SK), kde se svojí rodinou dosud  žije. Je vyučený strojní mechanik pro zemědělskou techniku ale dlouhodobě nemůže najít práci. Pochází ze známé a vynikající muzikantské rodiny, sám se však od dětství orientuje na výtvarnou tvorbu, brzy začal kreslit a poté vyřezávat ze dřeva. V roce 2003 se Ivan Berky se zúčastnil výtvarné soutěže muzea na sochu s tematikou holocaustu; silou svého návrhu zvítězil i v konkurenci s akademiky.

Prosíme zájemce, aby se přihlásili na adrese lektor (at sign) rommuz.cz nebo na tel. 545 211 411 lektorce Marii Hanzelkové.

Projekt je realizován díky dotaci MŠMT, program Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy.

Dílny jsou součástí kurzů romštiny, jež probíhají v muzeu.

 

Slavnostní ceremoniál 26. 11. 2010

TZ 26. 11. 2010


V pátek 26. 11. 2010 od 16:00 se v Muzeu romské kultury uskuteční slavnostní ceremoniál, při kterém bude udělena Cena Muzea romské kultury, bude pokřtěn nový Bulletin MRK za rok 2009 a bude zahájena výstava fotografií Jana Petránka Svatební rituály Indie.

Cílem vyhlášení Ceny Muzea romské kultury je ocenit každoročně jednu osobnost či organizaci, která svým působením přispěla k rozvoji, propagaci  a uchování romské kultury a přispěla také k fungování Muzea romské kultury. Rádi bychom tak i do budoucna motivovali jednotlivce i společnosti, aby se podíleli na rozvoji MRK. Cena muzea byla poprvé udělena v loňském roce a to Janě Šustové, redaktorce Českého rozhlasu  za vytrvalou pomoc muzeu a neustálou podporu při tvorbě sbírkových fondů MRK. V letošním roce bude oceněným Ján Sajko, učitel výtvarné výchovy na základní škole v největší  romské osadě na Slovensku – v Jarovnicích u Prešova. Ján Sajko neúnavně prezentuje práce svých žáků na mnoha výstavách doma i v zahraničí. Muzeu romské kultury pomáhá rozšiřovat sbírkové fondy o unikátní práce svých výtvarně nadaných žáků.

V pátek 26. 11. 2011 bude také pokřtěn Bulletin Muzea romské kultury 18/2009. Již od roku 1992 přináší Bulletin MRK přehled činnosti muzea a vždy také obsahuje odbornou romistikou část. Stejně tak tomu bude i v Bulletinu 2009, i zde zájemci zaleznou odborné příspěvky, nálezové zprávy, recenze a anotace romistické a romské literatury a  tvorbu romských autorů.

Slavnostní ceremoniál budou provázet fotografie Jana Petránka z nově otevřené výstavy Svatební rituály Indie. Tato výstava je součástí cyklu Muzea romské kultury, ve kterém se postupně prezentují různé aspekty indické kultury poukazující na příbuznost některých indickcých skupin s evropskými Romy. Fotografie Jana Petránka vycházejí jednak z vlastního autorova sběru baňdžárské výšivky v letech 2000–2010, jednak z autorovy  návštěvy baňdžárských vesnic /tand/ v oblasti severní Maháraštry v roce 2009. Fotografie nebyly nijak upravovány a mají pouze dokumentovat průběh obřadů baňdžárské svatby.

 

Svatební rituály Indie. Fotografie Jana Petránka

Výstava Svatební rituály Indie je součástí výstavního cyklu Muzea romské kultury, ve kterém se postupně prezentují různé aspekty indické kultury, které poukazují na příbuznost některých indickcých skupin s evropskými Romy. Fotografie Jana Petránka vycházejí jednak z vlastního autorova sběru baňdžárské výšivky v letech 2000–2010, jednak z autorovy  návštěvy baňdžárských vesnic /tand/ v oblasti severní Maháraštry v roce 2009. Fotografie nebyly nijak upravovány a mají pouze dokumentovat průběh obřadů baňdžárské svatby.

Baňdžárové jsou jedním z mnoha indických etnik. Jsou proslavení svými barevným oblečením a šperky, jsou známí svými písněmi, poezií a tanci, ale zejména unikátní estetikou svých výšivek. Jako nomádi – tedy „lidé na cestách“ – nosí při sobě – u žen je lépe říci ´na sobě´ – všechno své bohatství, a současně je i veškerá jejich hmotná kultura této trvalé mobilitě přizpůsobena. Převážná většina jejich výšivek se týká nejrůznějších vaků a váčku, peněženek a kapsářů, tedy mobilnímu úložnímu prostoru.

 

Dílny pro rodiny s dětmi

Muzeum romské kultury Vás zve na programy pro rodiny s dětmi.

Tyto dílny jsou pro účastníky zdarma.

Zveme všechny rodiče a děti na dílny do Muzea romské kultury.
Čekají vás zajímavé hry a programy, ochutnáte romské jídlo, odnesete
si vlastnoručně udělaný výrobek a děti dostanou malý dárek.
Vstup je vždy volný.
Dílna je určena pro max. 20 účastníků. Je proto lepší se přihlásit na lektor (at sign) rommuz.cz

Program:

  1. 17. 10. od 15:00 (neděle)

Bylo, nebylo… Dílna na motivy právě probíhající výstavy o romských pohádkách

Lektorka: Mgr. Marie Hnazelková

  1. 21. 10. od 16:30 (čtvrtek)

Z lesa do lesa a zase zpátky I.

Tvůrčí dílna pro děti zaměřená na výrobu ručního papíru.

Lektorka: Radka Zábojová, Marie Hanzelková.

Akce je součástí Festivalu Pod jednou korunou aneb Brněnský týden pro stromy.

  1. 28. 11. od 15:00 (neděle)

Luminita tančí

Dílna s romskými písničkami a tancem.

Lektorka: Mgr. Marie Hnazelková

 

Vzdělávací semináře o romském holocaustu pro učitele a žáky (vč. práce s příběhem a putovní animace)

Financováno z prostředků Nadačního fondu obětem holocaustu

Pracovníci muzea nabízí v průběhu celého roku školám vzdělávací programy o holocaustu Romů, včetně setkání s pamětnicí, paní Emílií Machálkovou. Programy je možné absolvovat ve variantě Porajmos-šoa-holocaust, při níž se studenti seznámí s tématem holocaustu šířeji.

Pořádáme také semináře pro učitele, a to samostatně nebo ve spolupráci s Památníkem Terezín. V rámci projektu je školám nabízena putovní výstava o holocaustu spolu s putovní animací, založenou na práci s příběhy.

Veřejné sochařské sympozium 2010

Celý týden od 6. do 10. 9. 2010 v muzeu působilo 5 českých a slovenských výtvarníků, kteří veřejnosti prezentovali svoji tvorbu. Paní Božena Přikrylová a pan Jozef Brand pracovali s keramickou hlínou. Ivan Šarközy pracoval s kovem. Stanislav Kejval představil práci s voskem a Ivan Berky-Dušík tvořil ze dřeva.

Veřejné sochařské sympozium 2010

  1. 6.–10. 9. 2010 od 9. 00 do 16:00, ve středu 8. 9. do 18:00

Po dvou letech Vám opět nabízíme možnost nahlédnout pod ruce několika současným romským sochařům. Během druhé poloviny 20. století se v tomto oboru vyprofilovali umělci, jejichž díla přesahují hranice romské komunity. Půvad jejich tvorby chceme proto zprostředkovat i ostatním. Tentokrát byli autoři vybráni tak, aby byla reporezentována co nejširší škála výchozího materiálu. Budou představeni sochaři pracující se dřevem, kovem, hlínou a keramikou a s různými typy vosků. Autoři pracují v prostorách a na dvoře muzea každý den.

Spchařské sympozium tématicky navazuje na výstavu a sochařské sympozium Romská socha 2008. Doufáme, že bienále sochařského sympozia se letošním ročníkem stane pravdelným a tradičním prvkem v nabídce akcí muzea a že i v roce 2012 se můžete těšit na další přehlídku prací romských sochařů…

Účastníci:

Boženka Přikrylová

Ve čtyřech letech ztratila zrak. K modelování z hlíny se pak dostala v rámci výuky na internátní škole pro nevidomé. Ve hmatovém modelování se zdokonalila zejména pod vedením Štěpána Axmana. Po maturitě se ve své výtvarné tvorbě osamostatnila, žije a tvoří v okolí Brna. Její plastika Spravedlnost zdobí vstupní halu Kanceláře veřejného ochránce práv na Údolní ulici v Brně.

Ivan Berky Dušík

Žije v romské osadě ve Zvolenské Slatině. Ač pochází ze známé muzikantské rodiny, orientuje se na výtvarnou tvorbu. V roce 2003 se zúčastnil výtvarné soutěže muzea na sochu s tematikou holocaustu; silou svého návrhu zvítězil i v konkurenci s akademiky. Tak vzniklo dřevěné sousoší s názvem Pieta, umístěné ve stálé muzejní expozici.

 Jozef Brand

Od pěti let, kdy mu zemřel otec, byl vychováván v dětských domovech. Vyučil se zedníkem. Na počátku 90. let se trvale usadil na Moravě. Ještě na Slovensku se od svých známých naučil vyrábět figurky z chlebové střídky. Autor ale pracuje i s jinými materiály, např. voskem nebo dřevem.

Stanislav Kejval

V současné době žije v Pelhřimově. Přestože nemá umělecké vzdělání, výtvarné  činnosti se věnuje již 11 let. Specializuje se především na práci s voskem. Je dokonce i několikanásobným rekordmanem v opracování včelích pláství.

Ivan Šarközy

Patří do jednoho z významných kovářských rodů žijících v Dunajské Lužné poblíž Bratislavy. I když se vyučil strojním mechanikem, živí se v současnosti řemeslem svých předků. Založil si vlastní kovářskou firmu. Ve chvílích volna pak vytváří plastiky z vyřazených automobilových součástek.

 

Bylo, nebylo…

Kaj sas, kaj nasas, guleja bachtaleja…

Svět romských pohádek – ze sbírek Mileny Hübschmannové

Výstava se koná od 9. 9. 2010 do 20. 3. 2011

Vernisáž výstavy 8. 9. v 16:00

Žil jeden Rom. A ten Rom, měl tolik dětí, jako je na nebi hvězd… Výstava zavede návštěvníky do světa romských pohádek.  Díky nahrávkám a zápisům přední české romistky doc. PhDr. Mileny Hübschmannové (1933–2005) se podařilo zrekonstruovat dávné vypravěčské umění Romů v Česku a na Slovensku.

 

D/ROMové. Fotografie Lukáše Houdka

Výstava probíhá od 9. 9. do 19. 11. 2010.

Vernisáž výstavy se koná  8. 9. od 16:00.

Lukáš Houdek (1984) je studentem romistiky na FFUK. Od roku 2001 se každoročně účastní mezinárodních projektů v zahraničí, které fungují na poli lidských práv. Během svého studia se podílel na několika antropologických a sociolingvistických výzkumech v romských komunitách v České republice i v zahraničí.

Zabývá se humanistickou a dokumentární fotografií. Od roku 2006 realizoval více než dvacet autorských i kolektivních výstav. Je redaktorem informačního serveru Romea a měsíčníku Romano voďi a zároveň spolupracovníkem redakcí iDnes.cz a Týdeníku Respekt. V roce 2008 absolvoval čtyřměsíční stáž v keňském hlavním městě Nairobi, kde vyučoval děti z chudinských čtvrtí fotožurnalistice. Od roku 2009 pracuje na pozici šéfredaktora nového časopisu pro multikulturní mládež Romano voďori.
Lukáš Houdek má rád smažené hranolky s majonézou. Naopak nemá rád hloupost, diskriminaci, pivo a koprovou omáčku.

Výstavu D/ROMové tvoří třicet pět černobílých dokumentárních snímků mapující každodenní život několika kast dómů v severoindickém státu Uttaráňčal, kde autor dva měsíce pobýval v rámci výzkumu pro Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, aby hledal kulturní a sociální paralely mezi dómy a Romy.

Vystavované snímky vznikly za podpory Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty z prostředků specifického výzkumu na rok 2009. Výstava vznikla ve spolupráci s INEX – SDA v rámci programu GLEN, který je financován z prostředků zahraniční rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

 

Pietní shromáždění 2010

Muzeum romské kultury si Vás dovoluje pozvat na Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu na místo bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu a na slavnostní otevření výstavy Genocida Romů v době 2. světové války.

Doprava autobusem zajištěna z Brna a zpět zdarma. Sraz před muzeem v 9:00 hodin.

Program:

11:00 – zahájení programu v areálu bývalého tábora v Hodoníně u Kunštátu

11:05 – mše svatá v altánu, kterou povede pater František Lízna

12:00 – přesun k přilehlému pamětnímu místu, položení věnců, zapálení svíček

13:00 – slavnostní otevření výstavy Genocida Romů v době 2. světové války

13:45 – přesun do vsi Černovice

14:00 – položení věnců na hřbitově v Černovicích

 

Muzejní noc 2010

I v roce 2010 Muzeum romské kultury v květnu otevřelo veřejnosti dveře dokořán do dlouhých večerních hodin u příležitosti svátku Muzejních nocí. Letos jste se mohli naučit romské písničky, vytvořit si vlastní obrázek z barevných sypaných písků, poslechnout si romskou lidovou muziku ze slovenské Hrochotě nebo se podívat na tradiční romské oděvy při jedné z módních přehlídek. K tomu všemu bylo možné zakusovat tzv.goju, plněné střívko, nebo marikľu, placku s povidlím.

Odkaz na fotoreportáž z Brněnské muzejní noci v brněnském zpravodajství Brnovinky zde >>>

https://www.youtube.com/watch?v=2d4uYEm3O-I    MRK Muzejní noc 2010 1/3

https://www.youtube.com/watch?v=F5Phs9FVg2Q   MRK Muzejní noc 2010 2/3

https://www.youtube.com/watch?v=4lwudTlaVHM     MRK Muzejní noc 2010 3/3

Oslavy Mezinárodního dne Romů v Brně

  1. 8. 4. 2010 v Brně

Muzeum romské kultury se i letos připojuje k brněnským oslvám Mezinárodního dne Romů. V rámci oslav bude v MRK otevřena výstava Plátna pro velké černé oči. Cikáni v díle Míly Doleželové.

Mezinárodní den Romů je svátkem všech Romů a Sintů na celém světě. V tento den (8. dubna) si mají účastníci oslav každoročně připomenout společný původ, historii, kulturní dědictví a jazyk Romů. 8.duben připomíná datum, kdy se v roce 1971 nedaleko Londýna uskutečnil první kongres Světové romské unie (později Mezinárodní romská unie – International Romani Union). Zde se oficiálně zpečetila mezinárodní spolupráce Romů a romské hnutí dostalo mezinárodní a politicko-společenský rozměr. Konkrétně bylo ujednáno, že Romové budou používat společné označení Rom a oficiálně bylo přijato používání romské hymny (Dželem, dželem lungone dromenca) a romské vlajky. Svátek byl ustaven na 4. sjezdu Mezinárodní romské unie ve Varšavě v roce 1990 a od té doby je uznáván vládami a světovými institucemi. V České republice se Mezinárodní den Romů slaví od roku 2001.

 

PLÁTNA PRO VELKÉ ČERNÉ OČI. CIKÁNI V DÍLE MÍLY DOLEŽELOVÉ

Muzeum poprvé představuje veřejnosti svoji rozsáhlou sbírku děl české akademické malířky Míly Doleželové (1922–1993) reflektující romské téma. Výstaveno je celkem 43 olejů a 3 desítky kreseb a také knižní ilsutrace. Velkoformátová díla zobrazují neobvyklý, a přesto lidsky teplý až žhnoucí svět Romů. Autorka je přirovnávána k mexickým muralistům jako Diego Rivera či David Alfaro Siqueiros, mezi českými malíři však nemá její dílo obdoby. K výstavě vychází česko-anglický katalog. Výstava potrvá do 15. 8. 2010

PhDr. Jana Horváthová, autorka výstavy

Vernisáž 8. 4. od 16:00

Vernisáž je součástí celodenních oslav Mezinárodního dne Romů, které se uskuteční na více místech v Brně.

DOPROVODNÉ AKCE K VÝSTAVĚ:

  1. 20. 4. 17.30 Přednáška z cyklu Kdo jsou Romové? Míla Doleželová – malířka smutných očí, PhDr. Iva Žluva, historik umění, autor monografie o autorce z roku 2006
  2. 30. 5. 15.00 komentovaná prohlídka – Svět romů Míly Doleželové, výstavou provede kurátorka retrospektivní výstavy o autorce v Oblastní Galerii v Jihlavě (2006/2007) Bc. Markéta Bártová
  3. 30. 5. 15.00 dětská výtvarná dílna – Velké černé oči, pod vedením lektorky MRK Mgr. Marie Palacké (probíhá soubežně s komentovanou prohlídkou; mimo jiné je určena pro děti rodičů, kteří se účastní komentované prohlídky)
  4. 9. 6. 17.00 komentovaná prohlídka – Hledání pravdy Míly Doleželové, výstavou provede autor stejnojmenné monografie o autorce z roku 2006 PhDr. Ivan Žluva
  5. 23. 6. 10.00 pro školy; 17.00 pro veřejnost – komentovaná prohlídka – Inspirační zdroje Míly Doleželové, výstavou provede kurátorka výstavy, historička a ředitelka muzea PhDr. Jana Horváthová

Znělka MRK

https://www.youtube.com/watch?v=A6pdKejmaTw

 

Video spot Míla Doleželová

https://www.youtube.com/watch?v=7iisWizL14s – Míla Doleželová “Plátna pro velké černé oči” spot

 

Přednášky z cyklu „Kdo jsou Romové?“

Podzimní cyklus přednášek „Kdo jsou Romové?“ je doprovodnou akcí k výstavě Bylo, nebylo…; Kaj sas, kaj nasas, guleja bachtaleja… a věnuje se tématu romské lidové slovesnosti, romským pohádkám a vyprávěním.

Přednášky z tohoto cyklu budou probíhat v prostorách Knihovny Jiřího Mahena v Brně v ulici Kobližná 4.

Přednášky začínají vždy v 17:00 a jsou ZDARMA.

Těšíme se na setkání s Vámi.

  1. 12. 10. 2010 úterý

Romská ústní lidová slovesnost a počátky romské literatury

Komponovaný večer s romistkou a kurátorkou výsstavy Bylo, nebylo… Mgr. Miladou Závodskou a s rodilým mluvčím a vypravěčem Ignácem Zimou.

  1. 9. 11. 2010 úterý

D/ROMové.O nejbližších příbuzných Romů s autorem stejnojmenné výstavy v MRK Lukášem Houdkem.

  1. 14. 12. 2010 úterý

Komponovaný večer o romských pohádkách nejen pro děti.

Vypravěči Gejza Horváth a Margita Lázoková Vás zanesou do kouzelného světa romských pohádek.

 

Přednášky z cyklu „Kdo jsou Romové?“

Pal e romaňi čhib/ O romském jazyce

Zveme vás na přednáškový cyklus Kdo jsou Romové?

Přednášky z tohoto cyklu budou probíhat v prostorách Knihovny Jiřího Mahena v Brně v ulici Kobližná 4.

Přednášky začínají vždy v 17:00 a jsou ZDARMA.

Těšíme se na setkání s vámi.

Program

  1. 22. 2. 2010 úterý

Romské dialekty u nás a ve světě

Přednáší Mgr. Viktor Elšík, Ph.D.

Cílem přednášky Mgr. Viktora Elšíka, Ph. D. je představit nářeční rozrůzněnost romštiny, obecně a zvl. na území bývalého Československa. Přednáška se zabývá příčinami obrovské nářeční variability romštiny, modely klasifikace romských dialektů a otázkami dialektologické dokumentace romštiny, včetně představení právě probíhajícího projektu „Jazykový atlas centrální romštiny“. Přednáška bude obsahovat množství ukázek romských dialektů v podobě konkrétních jazykových příkladů z oblasti hláskosloví, gramatiky i slovní zásoby a množství ukázek dialektologických map.

. . .

  1. 22. 3. 2010  úterý

Romský etnolekt češtiny

Přednáší Mgr. Máša Bořkovcová

Romský etnolekt češtiny je rozšířen mezi Romy v romských ghettech a enklávách. Jedná se o nářečí češtiny, které je ovlivněné romštinou a slovenštinou. Přednášející bude vycházet z vlastního výzkumu – z případové studie na pražském Smíchově. Etnolekt bude posluchačům krátce nastíněn pomocí ukázek jeho specifik v lexiku, fonologii, morfologii a syntaxi. Porozumět systémovým prvkům etnoletku může být užitečné především pro posluchače z řad pedagogů. Dále bude učiněn exkurz do historie smíchovské romské komunity, její jazykové situace a srovnání míry integrace jejích jednotlivých generací do okolní společnosti a dalších sociokulturních dat. Bude položena otázka, proč je etnolekt stále rozšířen, přestože od příchodu slovenských Romů do českých zemí uběhlo více než půl století, a také: nakolik spočívají bariéry romských dětí při jejich vzdělávání právě v jazykové oblasti.

. . .

  1. 19. 4. 2010

Romština v ČR – uchování jazyka a jazyková směna

Přednáší Mgr. Helena Sadílková, M.A.  a Mgr. Pavel Kubaník

Přednáška shrne poznatky z výzkumů jazykové vitality romštiny v České republice, které od roku 2007 organizoval Seminář romistiky ÚJCA FF UK. Formou dotazníků, polořízených rozhovorů, jazykových soutěží s romskými dětmi na ZŠ a pozorování jsme shromažďovali data o kompetenci v romštině, kontextech jejího současného užívání a mezigeneračního předávání v ČR. Změny v užívání jazyka a postojů k vlastnímu jazyku budou v přednášce prezentovány v kontextu poválečných dějin Romů v českých zemích a jejich vlivu na romskou kulturu.

. . .

  1. 17. 5. 2010

Dějiny Romů pohledem jazykovědy

Mgr. Michael Beníšek

Jazykovědné studium romštiny hrálo vždy podstatnou roli v rekonstrukci historie a zejména při hledání původu Romů, ačkoli přesnější je v tomto smyslu mluvit o historii mluvčích romštiny. Přednáška se bude zabývat několika primárně jazykovědnými tématy, která však mají širší relevanci i pro kulturně-historické studium Romů: původ romštiny a její genealogická klasifikace, možnosti a omezení rekonstrukce prakultury a pradomova předků Romů, přejímky z asijských jazyků jakožto indikátor nejstarší migrace, vliv byzantské řečtiny a tzv. raná romština v Anatolii, balkanizace romštiny a její nářeční divergence, kontakt s různými evropskými jazyky a potažmo kulturami. Na konec přednáška ukáže, že romština je dnes strukturně daleko bližší jazykům Evropy než Indie, kam lze její vývoj vystopovat.

Pozor! Změna místa konání.

Přednáška se uskuteční v kavárně Krmítko FSS, Joštova

 

2009

Promítání nizozemského filmu v kině Art

  1. 10. 12. 2009 od 21:00– doprovodná akce k výstavě Paramisa

Promítání nizozemského filmu Jimmy Rosenberg: Otec, syn a talent, režie Jeroen Berkvens

Film bude promítán v brněnském kinu Art, začátek projekce 21:00

Film vypráví příběh Rosenbergů, světoznámé rodiny romských jazzových hudebníků.
Tato akce probíhá za účelem připomenutí Mezinárodního dne lidských práv v Brně za podpory Nizozemského velvyslanectví v České republice.

Promítání filmu je umožněno díky podpoře Velvyslanectví Nizozemského království v České republice.

 

Beseda s pamětníky Svazu Cikánů-Romů

  1. 3. 12. 2009 od 16:00– doprovodná akce k výstavě Svaz Cikánů-Romů (1969–1973)

Vzpomínkový večer vedle podávání číše vína zpříjemní také romská hudba; účast přislíbili legendární hudebníci z doby svazu  (např. cimbálová kapela Eugena Horvátha, členové kapely Bagárovci a možná i další).

Součástí akce bude historicky první udělení CENY MUZEA ROMSKÉ KULTURY.

Začátek akce v 16:00.

 

PARAMISA. SINTOVÉ A ROMOVÉ VE FOTOGRAFIÍCH ROGIERA FOKKEHO

  1. 12. 11. 2009 – 14. 3. 2010 – výstava fotografií nizozemského fotografa

Nizozemský fotograf Rogier Fokke se už mnoho let zabývá portrétováním Sintů a Romů z různých zemí Evropy. Za pohledem každého zobrazeného člověka se skrývá osobní příběh, který často vypráví o vyloučení, pronásledování či útěku.  Na výstavě bude ke shlédnutí reprezentativní výběr z této série.

Zahájení výstavy 12. 11.  2009 v 16:00
Součástí vernisáže bude koncert kapely Paramisara
Výstava potrvá do 14. 3. 2010


Heidi Weiss©Rogier Fokke  Ioan  Ioan Ciuard ©Rogier Fokke

Tato výstava je umožněna díky podpoře Velvyslanectví Nizozemského království v České republice.

 

Gypsy Dance Workshop

  1. 19. 10. 2009 14:00–16:00 – Taneční workshop v prostorách Centra tance pod vedením Jany Růžičkové

Jana Růžičková, tanečnice původem ze skupiny historických českých Romů, žije v Ženevě, kde také provozuje vlastní taneční školu. Výuce tance se věnuje již přes 30 let. Specializuje se na Gypsy dance a Bollywood.

V rámci workshopu v Brně představí širokou škálu romských tanců tak, jak se tančí v jednotlivých zemích po celém světě.

Workshop se koná v Centru tance na adrese Václavská 237/5.

Cena dvouhodinového workshopu je 50,- Kč.

 

SVAZ CIKÁNŮ-ROMŮ (1969-1973). Z HISTORIE PRVNÍ ROMSKÉ ORGANIZACE V ČESKÝCH ZEMÍCH

  1. 8. 10. 2009 – 21. 3. 2010 – Autorská výstava ze sbírek Muzea romské kultury u příležitosti 40. výročí založení Svazu Cikánů-Romů.

V současné době pro vás připravujem výstavu, která souhrnně popisuje, dokumentuje a široké veřejnosti představuje činnost této významné romské organizace. Od svého založení v roce 1969 usilovala všemi směry o uchování romské svébytnosti. Snažila se dosáhnout zastoupení Romů v oblasti politické, kulturní i sociální. Konečně se tak Romové mohli spolupodílet na řešení svých záležitostí. Na mezinárodní úrovni se Romové z Československa aktivně podíleli na ustavení Mezinárodní romské unie. S postupující normalizací byl svaz v roce 1973 zásahem státu zrušen.

Zahájení výstavy 8. 10. v 16:00
Výstava potrvá do 21. 3. 2010

 

Workshopy Amari fajta

Amari Fajta je projektové vyučování RVP MŠMT ČR. Tato série představí v průběhu podzimu 5 workshopů, které budou vedeny lektorou Mgr. Libuší Křenkovou a romským muzikantem a spisovatelem Gejzou Horváthem.

Workshop je určen pro učitele prvního a druhého stupně ZŠ, pro víceletá gymnázia, dětské domovy, studenty pedagogických fakult a inspektory ČŠI. Cílem je přivést žáky k životním dovednostem, postojům a hodnotám. Projekt Amari Fajta je doplněn dramatizací paramis a počítá se zapojením rodičů do vzdělávání svých dětí.

Prosíme zájemce, aby kontaktovali muzejní lektorku Marii Palackou na lektor (at sign) rommuz.cz nebo telefonicky na (+420) 545 571 798.

Program bude obsahovat aktivity z ČJ, romštiny, hudební a pohybové, výtvarné, rukodělné (výroba jednoduchých loutek k paramisám).

Přineste si s sebou tyto pomůcky: krabičky od bonboniér nebo jiné krabičky (na výrobu loutek, scény a plastické mapy), kreslící a psací potřeby, lepidlo, nůžky, nožík, šicí potřeby (hl. jehlu s velkým uchem), romský kroj popř. dlouhou a širokou sukni, velký šátek, hudební nástroje, silný háček na háčkování, páraná černá příze, atlas světa, balící papír, výkresy, rodinné fotografie.
Po absolvování všech lekcí obdrží účastníci worshopů osvědčení k atestacím MŠMT ČR a manuál Metodické listy – Amari fajta.

Cena jedné lekce: 300 Kč

První lekce: 23. 9. 2009 V 9:30, název: Barevný je svět
Program
9:30–11:30 Jak získat rodiče a žáky k aktivní spolupráci (komunitní kruh, logo osobnosti)
11:30–12:30 Oběd
12:30–17:30 Zásady psychologie učení (nepřítomnost ohrožení, smysluplný obsah, přirozený výběr aktivit)

Druhá lekce: 30. 9. 2009 v 9:30, název: Život v osadě
Program
9:30–11:30 Zásady psychologie učení (Přiměřený čas, dokonalé zvládnutí, okamžitá zpětná vazba)
11:30–12:30 Oběd
12:30–14:30 Dramatizace paramisi Můj děda (psaní scénáře, výroba loutek a scény)
14:30–15:00 Přestávka
15:00–17:00 Dokončení dramatizace, hodnocení

Třetí lekce: 7. 10. 2009 v 9:30, název: O velikém putování Romů z Indie do Evropy
Program
9:30–11:30 Výroba plastické vlastivědné mapy Cesty Romů
11:30–12:30 Oběd
12:30–17:30 Dramatizace paramisi Hadí princ

Čtvrtá lekce: 14. 10. 2009 v 9:30, název: Putování vojvody Andreje po středověké Evropě
Program
9:30–11:30 Plastická vlastivědná mapa středověké Evropy (výroba mapy jako prostředku poznávání cesty a života Romů)
11:30–12:30 Oběd
12:30–14:30 Aktivity v romském táboře (kovářství, bylinkářství, léčitelství aj. řemesla)
14:30–15:00 Přestávka
15:00–17:30 Činnost středověkých Romů na jarmarcích (např.loutkohra)

Pátá lekce: 21. 10. 2009 v 9:30, název: Romové v 19. a 20. století
Program
9:30–11:30 Tradiční romská řemesla, ženské práce (drátenictví, ruční tkaní, šití ze zbytků, léčitelství aj.)
11:30–12:30 Oběd
12:30–17:30 Dramatizace paramisi Hančuša (doprovodná hudba Gejzy Horvátha)

 

PIETNÍ SHROMÁŽDĚNÍ v Hodoníně u Kunštátu

  1. 23. 8. 2009, neděle od 11 hodin

Pietní shromáždění k uctění obětí romského holokaustu bylo letos poprvé zahájeno přímo v areálu bývalého protektorátního tábora, nyní rekreační středisko Žalov. Shromáždění začalo v 11 hodin bohoslužbou v altánku, kterou vedl farář česko-bratrské církve husitské Martin Kopecký. Poté se všichni účastníci přesunuli k blízkému památníku romským obětem holokaustu, kde byly proneseny projevy a položeny věnce a svíčky. Při letošní akci promluvil ředitel památníku Terezín Jan Munk, Gabriela Hrabaňová, ředitelka Rady vlády pro záležitosti romské komunity, jako zástupkyně ministra Michaela Kocába. Třetí v pořadí promluvila Michaela Marksová-Tominová, ředitelka odboru rovných příležitostí ve školství za Ministerstvo školství. Poté se svým příspěvkem vystoupil Martin Ander, náměstek brněnského primátora a paní Cacková jako zastupce Jihomoravského kraje.

Následně se všichni zúčastnění ještě přesunuli do obce Černovice, kde uctili památku prvním obětem z hodonínského tábora, kteří jsou pohřbeni na místním táboře.

 

KAŽDÝ MÁME JINOU BARVU

  1. 12. 6. – 18. 10. 2009 – Výstava kreseb romských dětí z 1. ZŠ v Jarovnicích
    Vernisáž 11. 6. 2009 v 16:00 hodin, přednáškový sál

Výstava kreseb a maleb romských dětí, pocházajících z mnohdy neutěšeného prostředí největší slovenské romské osady, která se nachází poblíž obce Jarovnice na východě Slovenska (dříve okres Sabinov), zobrazující v hodinách výtvarné výchovy pestrý svět plný fantazie, barev a života. Jejich díla vznikla díky výjimečnému přístupu jejich učitele Jána Sajka, který působí ve škole již přes dvacet let. Ze starší tvorby dětí bylo uspořádáno velké množství výstav doma i v zahraničí, malí autoři získali bezpočet významných ocenění na mezinárodních soutěžích.

Malba a umění jsou pro děti často jedinou možností, jak poznat jiný svět „venku“ – nejen fantazijní, barevný svět romských hudebníků, tanečníků, kovářů a dalších romských tradic, ale i reálný svět ležící mimo romskou osadu. Malí malíři z jedné z nejchudších osad ve střední Evropě vystavují své práce ve švýcarských, německých, japonských, francouzských a mnoha dalších galeriích, muzeích, knihovnách a univerzitách. Potlesk a uznání, které zde získají, jim dává aspoň trochu naděje pro těžký život u nich doma.

Výstava je prodloužena do 20. 10. 2009.

 

NÁVŠTĚVA PREZIDENTA ČR

  1. 8. 6. 2009, pondělí, 17:00 – beseda s občany Brna

V rámci oficielní návštěvy jihomoravského kraje navštíví prezident republiky ČR pan Václav Klaus s chotí Livií v doprovodu hejtmana Jmk pana Michala Haška s chotí v pondělí 8. června 2009 i Muzeum romské kultury na Bratislavské 67 v Brně. V rámci této oficielní návštěvy si prohlédne stálou expozici „Příběh Romů (etapa 1939–2005)“, dále výstavu obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky – Žít a nově připravovanou a ještě nezahájenou výstavu  maleb a kreseb romských dětí z největší romské osady na Slovensku, Jarovnic na Prešovsku, „Každý máme jinou barvu“. Hosté budou pozvání i do zázemí – depozitářů muzea. Součástí návštěvy muzea bude i setkání a beseda s romskou komunitou v přednáškovém sále.

 

ŽÍT! CEIJA STOJKA

  1. 8. 4. – 13. 9. 2009 – výstava obrazů rakouské romské malířky Ceiji Stojky

Derniera výstavy ŽÍT! Ceija Stojka

U příležitosti derniéry výstavy byla návštěvníkům představena česká premiéra filmu rakouské režisérky Karin Berger „Pod prkny zelená tráva“  pojednávající o životních osudech Ceiji Stojky za druhé světové války.

Výstava:

Ceija Stojka se narodila 23. května 1933 ve Štýrsku. Pochází z rodiny kočovných Romů, Lovárů, která se od 19. století pohybovala na území Rakouska a až do druhé světové války se živila koňským handlířstvím a obchodováním na trzích. V období národního socialismu byla celá Stojkova rodina zavlečena do různých koncentračních táborů. Desetiletá Ceija byla v roce 1943 deportována s matkou a sourozenci do Osvětimi-Březinky, a odtud později do dalších nacistických táborů. Většina jejích příbuzných byla v koncentračních táborech povražděna, Ceija však přežila a po válce se vrátila zpět do Vídně. V roce 1945 se sama přihlásila do školy a osvojila si základy čtení a psaní. Dále pak jezdila po trzích a obchodovala s koberci.

Vedle své spisovatelské činnosti se zabývá také výtvarnou tvorbou (samostatně vystavuje od začátku 90. let), v níž jsou patrné tři základní polohy – obrazy, ve kterých se vrací doslovně či metaforicky k zážitkům z nacistických koncentračních táborů, obrazy, jež dokumentují její život a život její rodiny před a po druhé světové válce, a konečně – obrazy květinových polí. Pravidelně se také účastí besed s žáky a studenty rakouských škol na téma holocaustu Romů a jejich současné situace v Rakousku.

Ceija Stojka žije a tvoří ve Vídni.

 

2008

2007

2006

Luminita tančí

  1. 14. 1. 2006 – Přehlídka tradičních romských oděvů ze sbírek muzea (v rámci veletrhu GO/Regiontour). Výstavišti BVV, pavilon „V“. Začátek v 15:30 hod.

„Po židoch cigáni“

  1. 28. 1. 2006 – Slavnostní představení knihy vzpomínek slovenských Romů na II. světovou válku. Začátek v 15 hod., vstup zdarma.

Knihu „Po židoch cigáni… Svědectví slovenských Romů 1939–1945 I., II.“ sestavila doc. Milena Hübschmannová (vydává nakladatelství Triáda Praha, 2005).

 

Kde zní zpěv, mizí žal/Kaj šunďol e giľi, e dukh našľol

Výstava o tradiční hudbě a písňovém folklóru Romů. Možnost shlédnout hudební nástroje, portréty nejvýznamnějších romských hudebních osobností, zaslechnout terénní nahrávky z romských osad. Výstava potrvá od 24. února do 4. května 2006.

 

Víme to i my

práce dětí ze Slovenska vzniklé pod vedením romského výtvarníka Jozefa Cichého; výstava potrvá od 2. 3. do 21. 4. 2006.

 

Tajemství života – Jozef Cichý

výběr z díla romského výtvarníka; výstava potrvá od 2. 3. do 21. 4. 2006.

 

Brněnská muzejní noc 2006

V pátek 19. 5. 2006 se Muzeum romské kultury – stejně jako minulý rok – zapojilo do Brněnské muzejní noci, pořádané Asociací muzeí a galerií ČR za podpory Ministerstva kultury ČR.

Muzeum bylo otevřeno až do 0.30 hod a svým návštěvníkům nabídlo pestrý program. Akce byla zahájena vernisáží výstavy o romské literatuře a ústní lidové slovesnosti Čalo voďi / Sytá duše. Během večera se odehrály dva doprovodné poslechové programy k výstavě, nazvané Uši v kabelce, během nichž studenti brněnské JAMU a pražské DAMU předčítali z tvorby romských autorů. Návštěvníci měli možnost navštívit část stálé expozice Příběh Romů, mapující poválečný vývoj Romů, shlédnout výstavu archivních fotografií Krasné časy…?, okusit romská jídla (rumunský masitý pokrm mititei a balkánskou polévku paradičomošni zumin) a po celý večer mohli naslouchat hudebnímu vystoupení kapely Devla drom.

Společný koncert židovské a romské kapely

Ve středu 7. 6. 2006 uspořádalo Muzeum romské kultury u příležitosti oslav 100. výročí založení Židovského muzea společný koncert kapel Létající rabín a Gulo čar. Koncert se konal přímo v centru města – na nádvoří Staré radnice a navštívilo jej cca 400 posluchačů.

Uši v kabelce: Předčítání romských pohádek (R. Vašinka)

Doprovodný program k výstavě Čalo voďi / Sytá duše.

Ve čtvrtek  22. 6. 2006 se na dvoře MRK sešly k poslechu romských pohádek asi dvě desítky posluchačů.  Byl horký letní den,  televize zrovna přenášela zápas z mistrovství světa ve fotbale, kdy ČR bojovala s Itálií, a tato situace nám připomněla následující vzpomínku Mileny Hübschmannové:
V roce 1967 pracovali romští kopáči z nejrůznějších míst celého Slovenska na výstavbě spořilovského sídliště. Od svého známého jsem se dozvěděla, že si večer co večer vyprávějí na ubytovně pohádky dlouho přes půlnoc. Šla jsem tedy na ubytovnu natáčet. Televize ve společenské místnosti přenášela mistrovství světa v hokeji, a přesto se v místnosti mého známého sešlo všech jedenadvacet romských brigádníků od sedmnácti do šestapadesáti let a s podivuhodným prožitkem poslouchali pohádky, spoluprožívali hrdinovy úzkosti a jásali nad jeho vítězstvími…
[Milena Hübschmannová. In: Pohádky, Fortuna: Praha 1999]

 

Tváří v tvář: Beseda s romskými autory

  1. 29. 6. 2006 proběhl v MRK další z doprovodných programů k výstavě Čalo voďi / Sytá duše, pojednávající o romské literatuře. Šlo o setkání s romskými básníky Jankem Horváthem (1959), Emilem Cinou (1947) a Vladem Oláhem (1947), nazvané Tváří v tvář. Autoři vyprávěli o svém životě a o své tvorbě, přečetli také řadu ukázek ze svých děl. Povídání uvedla krátká videoprojekce. Setkání proběhlo přímo v prostorách výstavy, moderovaly jej kurátorky výstavy Jana Kramářová a Helena Sadílková.
  2. JANKO HORVÁTH se narodil v r. 1959 v Bílovci a dnes žije v Brně. Vystudoval střední knihovnickou školu, pracoval jako redaktor romských novin, dokumentátor MRK, romský poradce a pedagogický asistent na základní škole. Tvořit začal v 80. letech 20. stol. V roce 1999 se díky brněnskému nakladatelství Petrov dočkal vydání básnické sbírky Tumenge / Vám. Motivy své tvorby charakterizuje takto: „Píšu kvůli tomu, abychom my Romové měli ve světě uznání. Chci ukázat, že i my něco umíme a máme co říct. Píšu o tom, jak žijeme, o našich starostech i o tom, co nás těší. Hodně lidí si myslí, že žádnou kulturu nemáme. Takhle jim chci ukázat, že to není pravda.“Úryvek z tvorby:Gadoro
    Pharade, našade, miro kalo gadoro.
    Jaj, Devla, so te kerav?
    Čarav tiro jiloro!
    O kalo rat demavel, prištinel.
    Anen Romale suv, thav,
    siven miro kalo gad.Košilka
    Zničili, potrhali mou černou košilku
    Co si jen, můj Bože, počnu?
    Pomoz mi!
    Černá krev vytéká, mizí
    Přineste jehlu a nit
    zašijte moji košilkuVLADO OLÁH se narodil v r. 1947 v romské osadě ve Stropkově na východním Slovensku. Koncem 80. let 20. stol. se přestěhoval do Prahy, kde žije a působí dodnes. V. Oláh vystudoval střední vojenskou školu a dále obor výchova a vzdělávání dospělých na Filozofické fakultě Šafaříkovy univerzity v Košicích. Píše od konce 80.let a vydal již tři básnické sbírky (v r. 1996 Khamori luluďi / Slunečnice; v r. 2003 Le khameskere čhave / Děti slunce  a v r. 2005 O khamutno kamiben / Žár lásky). Letos v dubnu byl jako první romský spisovatel vůbec přijat do české Obce spisovatelů. Ve své tvorbě se často vrací do doby a míst svého dětství a dospívání v romské osadě. Sám na toto období vzpomíná následovně: „Když se dostanu do nějaké těžké životní situace, vzpomenu si na lidi v naší osadě – a tím naberu novou sílu. … Když byl hlad a bída, když nám černá zem a tento svět nedávali najíst, živily nás naše písně a pohádky energií bájných světů. Dar fantazie tišil hladové tělo.“Úryvek z tvorby:Visarav man
    Visarav man
    andre miro terňipen,
    kije veša, maľi, luki, ke Ondava,
    kijo agata parne ľuľuďenca.Dikhav jagori pre vatra,
    le čhajen, le čhaven, le phure Romen
    Šunav sar šukar romanes duma den.Gulo lavoro džal andre miro jiloro.Pre vatra džanľom,
    s´oda hin kamiben ke miro nipos.
    Andre leste arakhľom zor
    andre miro dživipen.Vracím se
    Vracím se
    do svého mládí,
    k lesům, polím a loukám, k Ondavě,
    k akátům s jejich bílými květy.Vidím oheň uprostřed osady,
    kolem děvčata, chlapci i staří Romové.
    Slyším, jak spolu krásně romsky rozmlouvají.Sladká slova vcházejí do mého srdce.V osadě jsem poznal,
    co je to láska k mému národu.
    A v té lásce jsem nalezl sílu
    pro svůj život.EMIL CINA se narodil v r. 1947 v Praze, kde žije dodnes. Již více než 15 let působí jako správce budovy Českého rozhlasu Regina Praha, v minulosti pracovall také jako redaktor a překladatel v několika romských časopisech.  Píše od počátku 90. let., svou tvorbu doposud publikoval jen časopisecky. O tom, proč píše a o těžkostech, na které naráží, hovoří sám takto: „Snažím se z těch básní povzbudit svůj národ, aby se nad sebou trošku zamyslel. Romština je náš jazyk, to co nás drží spolu, snažím se ji uchovat. Brácha se mi posmívá, proč to dělám, k čemu. On je velkej kuchař. On otevře mrazák a říká: „Tady je poezie!“

    Úryvek z tvorby:

    Amaro lav
    Amare laveha
    dživen o Roma jekhe jileha.
    Phen mange daje,
    savo amen dživipen esas,
    te le Romen phuvori na sas?

    Phuvori na sas, miro čhavo,
    ča barendar droma.
    Pal lende bacht rodenas
    savore Roma.

    Naše řeč
    S naší řečí žijí Romové
    v jednom srdci.
    Řekni, maminko,
    jak jsme žili,
    proč Romové nikdy
    svou zem neměli?

    Zemi jsme neměli, synu,
    jen kamenité cesty.
    Po nich šli Romové
    hledat své štěstí.

Komentovaná prohlídka ČALO VOĎI

Derniéra výstavy ČALO VOĎI / SYTÁ DUŠE se konala 12. 10. 2006 v 18 hod. v Muzeu romské kultury. Na dlouhou dobu to byla poslední příležitost navštívit jedinečnou výstavu o romské literatuře v ČR. Navštěvníky zasvěceně provedly její autorky, romistky Jana Kramářová a Helena Sadílková. V tentýž den navštívila ČALO VOĎI také porota soutěže Gloria musealis. Jakpak asi SYTÁ DUŠE uspěje?

 

PODZIM S ROMSKOU HUDBOU I – Tradiční hudba Romů

V rámci pokračování cyklu přednášek Kdo jsou Romové? pořádá Muzeum romské kultury během října, listopadu a prosince tři programy pod titulem PODZIM S ROMSKOU HUDBOU. Terénní audio a video ukázky a přednášku o Tradiční hudbě Romů (Tomáš Šenkyřík) doplnila v podvečer 17. 10. 2006 i bravurní hra romské cimbálové muziky.

 

Krásné časy…?

Romové na archivních fotografiích: výstava doposud nevystavovaných archivních fotografií ze sbírek Muzea romské kultury (od konce 19. stol. po 40. léta 20. stol.).

Soubor historických snímků několika různých autorů umožňuje nahlédnout do dávno minulého života Romů. Fotografie, které ve své většině vznikly v rozmezí konce 19. stol. až čtvrtého desetiletí 20. stol., zachycují Romy v Čechách, na Moravě, ale hlavně na Slovensku a v Uhrách, Podkarpatské Rusi a ojediněle také v Rumunsku, odkud  k nám právě přes Uhry a Slovensko přicházela valná část kočovných Romů.

{mosimage} Fotografie zachycují Romy ještě v relativně dosti tradiční podobě, nejen dle úprav zevnějšku, ale i způsobu života a obživy. Znamenal tento z našeho pohledu romantický svět pro Romy opravdu krásné časy? Na jedné straně mnoho Romů dosud využívalo svobody kočování, jiní naopak právě v této době nebo již o něco dříve začínali hledat trvalý domov – pokoušeli se usadit. K usazení vedla Romy krom jiného neutuchající lidská touha po lepším životě, kočování vedle volnosti totiž přinášelo i období hladu a bídy, a to zejména v zimě. Úspěšně se Romové usazovali zejména v oblasti jihovýchodní Moravy, na Slovensku i v Uhrách, v Čechách naopak prakticky vůbec.

Tradiční kočovníci se  postupem času dostávali stále více pod úřední a četnickou kontrolu. Zejména v době první Československé republiky (1918–1938), kdy vešel v platnost Zákon o potulných cikánech (1927). Ač měl bránit společnost „jen“ proti „cikánským tulákům“, nakonec jeho důsledky postihly Romy všechny – včetně těch usedlých. Prakticky všichni Romové od 14 let měli napříště prokazovat svoji totožnost cikánskou legitimací, cesty kočovných skupin byly pod četnickým dozorem. Zákon ale neměl v úmyslu kočování rušit, protože „nebylo prostoru, kam by mohli být cikáni umístěni“. Ona totiž i snaha některých romských rodin usadit se nebyla okolním obyvatelstvem přijímána s nadšením.

Na snímcích zachycená dnes tak pestrá doba „krásných romských časů“ až na nepatrné výjimky končí v roce 1943, tedy v době, kdy v celé zobrazené oblasti již naplno propukl tzv. romský holocaust. V jeho rámci byli Romové z Čech a Moravy (respektive z Protektorátu Čechy a Morava) odsunuti do koncentračního tábora v Osvětimi. Romové v samostatném slovenském státě byli perzekuováni gardisty, zařazováni do pracovních útvarů a nakonec i do „zajišťovacího tábora pro Cikány“ v Dubnici nad Váhom nebo masakrováni německou armádou. Romové z Maďarska byli zasíláni do koncentračního tábora Dachau. Podobně a mnohdy ještě hůře dopadla většina evropských Romů, zejména těch, kteří žili na územích náležejících či podléhajících Německé říši. Celkem se odhaduje kolem půl miliónu romských obětí druhé světové války.

Po druhé světové válce se život Romů v mnohém radikálně změnil… Kočování bylo u nás trvale zakázáno v roce 1959.

PODĚKOVÁNÍ:

Poděkování patří všem, od nichž mělo Muzeum možnost získat tyto cenné obrazové materiály. Jmenovitě Etnografickému ústavu Moravského zemského muzeaKrajskému múzeu v Prešově a Pavlu Scheuflerovi. Za vyhotovení fotografií děkujeme firmě Fotografia Zlín, s.r.o.

2005

Asi-milovaní

2. 2. – 25. 2. 2005 Výstava seznámila veřejnost s národnostními menšinami žijícími v Čechách na základě jednoho mladého představitele a s jejich identitou.

 

Pod jedním nebem

  1. 7. 4. – 29. 5. 2005 Fotografie Pavla Zuchnického – výstava vznikla v rámci projektu na pomoc lidem v romských osadách na Slovensku.

Kal’i phuv – parno maro/Černá země – bílý chléb

20. 5. – 7. 10. 2005 Jak ovlivnila romská kultura kulturu většinové společnosti?

 

Bacht the balvaj pheňa hin/Štěstí a vítr jedno jsou

7. 4. – 18. 9. 2005 Fotografie PhDr. Hany Šebkové – výstava, která navazuje na vydání stejnojmenné knihy a vznikla in memoriam autorky.

 

Romové ve zpravodajství

Z archivu ČTK: fotografie z archivu České tiskové kanceláře (20. léta 20. století po současnost).

Výstava „Romové ve zpravodajství“ je malou ukázkou toho, jak je každodenní romský svět vnímán objektivem fotožurnalistů. Nabízí řadu témat, která média k Romům přitahují a která je činí „zpravodajsky hodnotnými“, a zároveň pak vznáší dotazy na témata chybějící.

{mosimage} Romové – jako kterákoliv jiná menšina – totiž v médiích zákonitě dostávají méně prostoru, než většinová společnost. Paradoxem však je, že o to větší má jejich mediální zobrazení váhu. Témata jako jsou „kriminalita“, „asociální život“ či „nepřizpůsobivost“, ale zároveň i „handlování“, „kočování“ a „tradiční způsob života“ pak s Romy cestují časem i napříč médii a mohou u čtenářů snadno vyvolávat dojmy vedoucí k jednostranným soudům.

Oproti fotografii dokumentární je totiž fotografie zpravodajská efemérním a poněkud nevděčným jevem: většinou je stejně rychle „přečtena“ jako zapomenuta. Tato výstava nabízí, byť na velmi omezeném prostoru, procházku od dob prvních novinářských fotografií až po současnost; nabízí k „přečtení“ nejen samotné momenty, ale i způsoby, jakými byly a jsou zarámovány.

Výstava vznikla v partnerství s Českou tiskovou kanceláří.

Poděkování: Fotografia Zlín, s.r.o.

Romové na Gemeru

Výstava oddělení romské kultury Gemersko-malohontského múzea v Rimavské Sobotě – fotografie, texty, modely příbytků, díla lidového řezbáře.

Výstavu zapůjčilo Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě (Slovenská republika). Od roku 1996 se muzeum specializuje na dokumentaci romské hmotné i duchovní kultury ve svém regionu. To je také důvod, proč Muzeum romské kultury v Brně s touto institucí už řadu let spolupracuje.

V mateřské instituci byla výstava zahájena v roce 2001 a 2002 pod názvem: Lidová architektura a způsob bydlení Romů v Gemeru-Malohontě I. a II. Autorkou první výstavy zahájené v roce 2001 byla Mgr. Alena Horváthová. Druhá výstava, jejíž autorkou a kurátorkou je současná ředitelka a etnografka muzea PhDr. Oľga Bodorová, je výstupem z výzkumného projektu dokumentace způsobu bydlení Romů v daném regionu. Muzeu romské kultury však tato výstava poskytla i něco navíc – vůbec první příležitost seznámit veřejnost s existencí dalšího pracoviště zaměřeného na dokumentaci dějin a kultury Romů. Součástí výstavy je také výběr z dřevořezů gemerského romského řezbáře Dezidera Fertőa (1921-1996). Gemersko-malohontské múzeum vlastní významnou část celoživotního díla pozoruhodného lidového řezbáře; druhou část jeho díla se podařilo získat brněnskému Muzeu romské kultury. Výstava Romové na Gemeru má nyní historicky první možnost spojit obě části díla v jedno.

 

Romové v Polsku/Roma in Poland

Výstava ze sbírek Etnografického muzea v Tarnowě, které disponuje doposud jedinou stálou expozicí věnovanou Romům, jejich historii a kultuře na světě.
Výstava potrvá do 31. prosince 2005.

Romové v Polsku jsou většinou katolíci. Od 70. let mezi Romy začínají působit jednotliví duchovní, vykonávající kněžský úřad. V roce 1981 byl dán podnět ke konání každoroční pouti do Częstochowé 8. prosince. Pater Stanisław Opocki, zemský duchovní Romů, vede od roku 1985 zářijovou pouť do Limanowé. Ve světě existuje mnoho publikací vydávaných misiemi, které působí mezi Romy. Do romštiny byla přeložena bible a mnoho modliteb.

Nacistické Norimberské zákony, hájící „čistotu árijské krve”, odsoudily Romy podobně jako Židy k vyhlazení. Několik let před masovámi vyhlazovacími akcemi byly v Německu sepsány registry Romů nebo osob s částečně romským původem.
V létě 1940 dorazily do táborů na území okupovaného Polska první transporty Romů z Německa. V dalších letech byli do Osvětimi, Treblinky, Majdanku a jiných táborů sváženi Romové z okupovaných západních zemí a také z Maďarska, Rumunska a balkánských zemí. Přechodně byli tito Romové zavíráni do ghett společně s Židy.
V některých jiných zemích, kde byli u moci také fašisté, byly tábory smrti zřizovány na místě. Nejznámější z nich byl Jesenovac v Jugoslávii.

Na území Polska a Ukrajiny byli Romové vesměs zabíjeni na místě – byli zastřeleni všichni obyvatelé táborů a osad. Nacisté se totiž báli převážet místní Romy do koncetračních táborů, protože často kladli účinný odpor a se znalostí země i jazyka se jim snáze dařilo po útěku ukrývat.

Romové nemají vlastní stát a neexistovaly ani jiné institucionalizované formy kolektivních organizací, které by mohly zastupovat jejich zájmy, a proto Romové nebyli schopni dožadovat se jakéhokoli válečného odškodnění. Je také obtížné vyčíslit ztráty, které utrpěli. Vyhynuly celé rody. Přibližně se odhaduje, že bylo vyvražděno 300–500 tisíc Romů, což byla více než polovina tehdejší romské populace v Evropě.

Romové nemají stát, neměli ani oficiální zástupce v mezinárodních organizacích. V roce 1971 se u Londýna konal Světový kongres Romů. Byla na něm poprvé představena romská vlajka a hymna, kterou na motivy tradiční písně složil jugoslávský skladatel Jarko Jovanović. Vznikla také Světová romská unie – INTERNATIONAL-ROMANI-UNIA. Po čase získala unie právo na zastoupení v OSN. Obrátila se také na členské státy OSN, aby uznaly Romy jako samostatný národ a pokládali je za plnoprávnou národnostní menšinu. Bylo také doporučeno užívání cikánského označení Rom místo termínu Cikán, který postupem doby získal pejorativní nádech. Pátý kongres Romů se konal v Praze v roce 2000. Prezidentem byl zvolen český Rom Emil Ščuka.

Změny, které začaly v západní Evropě, dorazily do Polska v polovině 16. století a společně s nimi i vlna cikánských běženců z německy mluvících zemí. Dokumenty z této doby zaznamenávají první stížnosti na Cikány a první konflikty. Změnu vztahu k Cikánům odrážejí slova, kterými ve své Kronice charakterizoval Cikány Marcin Bielski: „Lid zahálčivý, lstivý, tajemný, sprostý, černý, divoký. Nemají víru, kam přitáhnou, tam se víry drží, aby jim lidé dávali. Řeč si vymysleli vhodně ke krádežím, proto jsou znamenitými zloději, zvláště jejich ženy. Sami pak muži jsou šejdíři, handlují s koňmi, vyrábějí zlodějům paklíče. Se svými dětmi táhnou od města k městu, po všech zemích světa.” (1564)

Dějiny Romů v Evropě jsou dějinami jejich pronásledování. Nejkrutějšímu pronásledování byli vystaveni v západoevropských zemích, odkud jich mnoho uteklo, zejména v průběhu 16. století, do Polska. Ale i zde bylo vydáno několik nařízení o vyhnání Cikánů, dokonce s hrozbou trestu vyhnanství pro šlechtu, která by na svém panství chránila Cikány. Tyto proticikánské zákony často nebyly dodržovány a Cikáni se volně usazovali ve vesnicích, putovali po zemi, a dokonce byli verbováni do vojska.

Mnohem tvrdší postoj k Romům zaujímaly ty země sousedící s Polskem, kde platily zákony německého císařství: ve slezských knížectvích a v Prusku.

Zvlášť těžký byl úděl Cikánů v Moldavsku, rumunském Valašsku a Sedmihradsku, kde byli od 16. až do poloviny 19. století považováni za otroky a prodáváni jednotlivě nebo s celými rodinami. Teprve po roce 1856 byl vydán zákon, který jim dal svobodu, což bylo impulsem k jejich dalšímu putování do střední Evropy a dále.

Po první světové válce byla v Polsku obnovena instituce cikánských králů. Králi se postupně stávali Cikáni z rodu Kwieků, který patří do skupiny Kalderari. Soupeřili o trůn, sami se na něj dosazovali, prohlašovali sami sebe za „jediné právoplatné” a vládnoucí všem Cikánům. Stávalo se, že zároveň „vládli” dva nebo tři takoví králové a každý z nich se považoval za právoplatného reprezentanta všech Cikánů. Poslední veřejná korunovace se konala v roce 1937 ve Varšavě, na cikánského krále byl tehdy korunován Janusz Kwiek.

V lidové kultuře se Cikán objevoval jako postava v četných zvycích, byl mezi masopustními maskami, ve skupinách koledníků. V tradičních lidových betlémech přetrval Cikán s medvědem dodnes.

Cikánská tematika se objevuje také v lidovém malířství a sochách jako vzpomínka na minulé časy.

Romský jazyk (romani) se utvářel bez zápisu. Pokusy o záznam cikánských textů vedly k různorodosti způsobů jeho zápisu v závislosti na zemi a abecedě, která se tam užívala.

V různých publikacích se tedy spojení „cikánský jazyk” objevilo v téměř 20 verzích. V posledních letech vznikly učebnice, které možná přispějí k ustálení jednotného pravopisu pro všechny Romy. Varšavský kongres (rok 1990) schválil cikánskou abecedu společnou pro všechny dialekty. Ta si nebere za vzor žádný jiný jazyk, ale vychází se samé fonologické struktury romštiny a je založena na celém systému romských dialektů.

Existují různé hypotézy týkající se příčin a doby, kdy předkové Romů opustili Indii. Nedochovaly se žádné prameny z jejich nejstarší, předevropské historie, které by se jich přímo týkaly. Neví se také, jak žili a čím se zabývali; je však možné se domnívat, že žili kočovným způsobem života a základem jejich obživy byla hudba, řemesla související se zpracováním kovů či předvádění cvičených zvířat. Samozřejmě také ne všichni indičtí vystěhovalci putovali dál, do Evropy. Dodnes jsou některé skupiny kočovných řemeslníků a hudebníků v Afghánistánu, Tádžikistánu a Íránu považovány za příbuzné Romů a jsou označovány slovy užívanými pro Cikány (tj. lidi hovořící jazykem blízkým jazyku romani). Kmeny Bandžara, Doma a Gadulia Lohar, žijící ve střední a severovýchodní Indii, jsou pravdopodobně příbuzní Romů a mají stejné prapředky.

Přes území dnešního Pákistánu, Afghánistánu a přes Byzantskou říši se předkové Romů dostali na Balkán. Stopy v jazyce a přejatá slova nám dnes umožňují prozkoumat toto velké putování. Nevíme, zda předkové dnešních Romů byli již tehdy zorganizovaným společenstvím. Kromě jazyka se v jejich dnešní kultuře nedochovaly téměř žádně stopy indických prvopočátků. To svědčí o tom, že jako společenství skládající se z menšího nebo většího počtu skupin se zformovali teprve v Byzanci, na samém prahu Evropy.

Poděkování: Muzeum etnograficzne, Tarnów, Polsko

 

„Carmen – Divoká vášeň“

  1. 19. 10. 2005 – studentská videoprojekce, začátek v 19 hod., vstup dobrovolný

 

„O pravicovém extremismu…“

  1. 8. 11. 2005 – přednáška a diskuse v rámci Mezinárodního dne boje proti fašismu a antisemitismu. Po skončení studijní videoprojekce filmu „Kult hákového kříže„. Začátek v 17.30 hod., vstup zdarma.

Přednáší doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (Fakulta sociálních studií MU).

Filmová projekce: „Kult hákového kříže“ [American History X] (USA 1998, režie: Tony Keye).

 

„Šaty dělaj‘ člověka…“

  1. 15. 11. 2005– přednáška představující tradiční romské oděvy včetně ukázek z muzejních sbírek (cyklus „Kdo jsou Romové?“. Uvádí Helena Danielová. Začátek v 18 hod., vstup zdarma.

RICHARD SAMKO & BENGAS

  1. 16. 11. 2005 – setkání s TV redaktorem a producentem + koncert části kapely Bengas (cyklus „Romský podzim“). Začátek v 18 hod., vstup zdarma.

ZUZANA GÁBOROVÁ & LAČHO HANGOS

  1. 23. 11. 2005 – beseda s právničkou Kanceláře veřejného ochránce práv – ombudsmana ČR (cyklus „Romský podzim“), doprovázená koncertem cimbálové kapely Lačho Hangos. Začátek v 18 hod., vstup zdarma.

Poděkování: Kancelář veřejného ochránce práv

1992–2005

 

Romové v Československu

1992 Etnografický ústav, MZM, Brno

 

Romové v městě Brně

1996 Křížová chodba Nové radnice, Brno

 

Hledání domova / Rodas amaro than

1999–2000 Pavilon Anthropos, MZM, Brno. Výstava představila především sbírkové fondy hmotné kultury a zejména řemesel, které byly vytvořeny sbírkotvornou čiností muzea v terénu (SLovensko, Bulharsko, POlsko) v uplynulých letech.

 

Romové – hledání domova (tradice a současnost) – Rodas amaro than

1999–2000 Etnograficko-historická výstava o životě Romů v Českých zemích.

Tuto výstavu uspořádalo Muzeum romské kultury ve spolupráci s Moravským zemským muzeem Brno. Kurátorkou výstavy byla Eva Davidová,ve spolupráci s odborným oddělením muzea. Výstava měla historicko-etnografický charakter, kdy velký důraz byl kladen na autentické fyzické předměty, dokumentující tradiční řemeslnou zručnost Romů. Návštěvník si zde mohl prohlédnout nejenom historické listiny, dokumenty a fotografie vypovídající o životě Romů v českých zemích, ale mohl nahlédnout i do tradiční romské koliby, kovářské dílny, nebo stanu kočujících Romů. K této výstavě vyšla stejnojmenná kniha – katalog, která je souhrnným dokumentem o historickém i současném světě Romů nejenom v ČR, ale díky autorům ze zahraničních spolupracujících organizací také i v celé střední Evropě. Tuto knihu si můžete objednat na adrese muzea nebo e-mailem.

leden – březen 2000 / Anthropos Brno, Česká republika

duben – září 2000 / Muzeum města Ústí nad Labem, Česká republika

listopad 2000 / Výstaviště Plzeň, Česká republika

 

Romové v Brně

2000 Výstava fotografií dokumentující život brněnských Romů.

Výstava fotografií ilustrující život Romů ve městě Brně se snaží ukázat život Romů že čtyř různých úhlů pohledu. V první řadě je to život Romů tak, jak jej vidí sami Romové. V této části výstavy byly obsaženy fotografie, na kterých svůj vlastní život zachytili sami brněnští Romové. Tomuto souboru kontrastuje – barvou i tématikou, část, na které je život brněnských Romů zachycen objektivem profesionálních fotografů. Třetí a čtvrtou část výstavy tvoří fotografie dokumentující činnost brněnských romských a pro-romských institucí, jako např. Muzea romské kultury, kulturního střediska Drom, katolické fary v Zábrdovicích, Společenství Romů na Moravě a dalších. Kurátorkou výstavy je Irena Raichová. Tato výstavy má putovní charakter a čítá cca 64 velkoplošných fotografií. Její zapůjčení je možno si vyžádat na adrese muzea.

září 2000
Brusel, Belgie

 

Romský mýtus

26. 9. – 30. 11. 2001 Netradiční výstava unikátních pohlednic, přebalů knih, časopisů a LP desek, představuje Romy tak, jak je viděla či chtěla vidět většinová společnost.

Značná část vystavených materiálů, sesbíraných doslova po celém světě, pochází z doby před 2. světovou válkou a do sbírek Muzea romské kultury je darovala etnochoreografka amerického původu, paní Elizabeth Mourat. Přes svou geografickou různorodost je zde patrný stereotypní přístup k zobrazování romské komunity a její vykreslení převážně v negativním světle, pramenící ze zjevné neznalosti této staré kultury. Žebráci, zloději slepic, medvědáři, ženy pochybné pověsti, ale také hudebníci, tanečníci a exotické krásky – tyto představy útočí na návštěvníka výstavy ze všech stran. Je uvržen do změti barev a výjevů, kdy jejich přemrštěnost a nadmíra v něm chce probudit odpor ke stereotypu, který je zde prezentován. Výstava si klade za cíl vyvolat v návštěvníkovi otázky pátrající po původu těchto stereotypů, pochybovat o jejich věrohodnosti a uvědomit si jejich absurditu. Věříme, že se nám toho podaří dosáhnout také prostřednictvím netradičního barevného pojetí instalace výstavy. V rámci výstavy si můžete zakoupit katalog a další romskou či romistickou výstavu.

Otevřeno: denně mimo pondělí od 10.00 do 17.00 hodin

Místo konání: Muzeum romské kultury Brno

 

Lety – cesta od tragédie k toleranci

19. 10. – 30. 11. 2001 Výstava leptů a fotografií americké umělkyně Barbary Elizabeth Margrit Scotch.

Vernisáž: 18. 10. 2001 v 17:00

Otevřeno: denně mimo pondělí od 10.00 do 17.00 hodin

Místo konání: Muzeum romské kultury Brno

Výpověď umělkyně
„Lety – kolekce leptů a fotografií, ke kterým mne inspirovaly výpovědi Romů, kteří přežili v letech 1942 – 1943 intternační tábor u jihočeské vesnice Lety. V tomto táboře zemřeli mnozí romští vězňové a ještě více jich odtud bylo deportováno na smrt do koncentračních táborů.

Když se s někým setkám poprvé a pohlédnu mu do očí, poznám vždy, že jsou pro něho nejdůležitější tři věci: jakožto lidská stvoření potřebujeme všichni přístřeší, stravu a pocit bezpečí. A věřím, že mé obrazy ukáží, jak jsme si všichni podobni, že máme pocit sounáležitosti a že máme všichni stejné základní potřeby. Žádné hranice nás doopravdy nemohou oddělovat“.

 

Paměti romských žen

11. 12. 2001–31. 1. 2002 Romské ženy jak je neznáme.

Otevřeno: do 21. 12. út–ne od 10.00 do 17.00 hodin
v lednu po-pá od 10.00 do 16.00 hodin

Výstava se koná ve víceúčelovém sále Muzea romské kultury Brno

Součástí výstavy Paměti romských žen je výstava fotografií brněnských Romů s názvem „Seznamte se – Romové“, která potrvá do 31. 1. 2002.

Výstava je o romských ženách i jejich životních příbězích, pocitech, vnímání sebe jako ženy, manželky, matky nebo babičky o jejich roli v rodině či celé komunitě.

 

Nevo Kher – Nový Dům

20. 2. – 22. 3. 2002 Výtvarný ateliér Studio Eastern /Česká Lípa/ představuje interetnický projekt.

Obrazy, fotografie, ilustrace, instalace.
Výstava se konala v přednáškovém sále a předsálí Muzea romské kultury.
Výstava byla otevřena ve všední dny /po – pá/ 10.00 – 16.00 hodin.

 

Žijeme v jednom domě

7. 5. – 28. 6. 2002 Fotografická výstavy studentů FaVU, kteří fotografovali obyvatele domu připomínající vesnici – žije v něm asi 600 lidí.

Vernisáž se koná 7. května v 17.00 hodin v přednáškovém sále a předsálí muzea. Výstav potrvá do 28. 6.
Výstavu můžete navštívit v době od pondělí do pátku od 10.00 do 16.00 hodin, mimo 1. a 8. května.

Součástí vernisáže je prezentace knihy Ireny Kašparové a kol. ROMOVÉ A NACIONALISMUS. Autorka knihy vychází z názoru, že u zrodu vzájemné nevraživosti, která ústí v diskriminačním či rasistickém chování stojí absence komunikace a zakořeněné absurdní stereotypy smyšlených jedninců, které jsou označovány jako „My“ a „Oni“.

 

Výstava Evy Davidové Cesty Romů – Romano drom

23. 10. 2002 – 31. 1. 2003 Fotografie vypovídající o životních osudech lidí na cestě. Etnografka Eva Davidová dokumentuje tuto cestu od roku 1955.

Výstava ukončena: 14. 3. 2003

 

Pančvar

8. 4. – 7. 5. 2003 Romové z pohledu fotografů pětkrát v Brně.

Muzem romské kultury – Maria Kracíková, Josef Strouhal
Café 99 – Yves Leresche
Moravská zemská knihovna – Piotr Szymon
Café Steiner – Václav Ryčl
Klub Fléda – Jan Symon

Otevření výstavy se uskuteční „NAPĚTKRÁT“. Vernisáž bude zahájena 8. 4. 2003 úvodním slovem a zapálením svíce v Muzeu romské kultury na Bratislavské ulici v Brně kolem 14.00 hodiny a poté bude pokračovat průvod účastníků k dalším výstavním prostorám. Na dalších místech již úvodní slova nahradí romské písně. Účastníci vernisáže se tak připojí k celosvětové oslavě Mezinárodního dne Romů a v každém výstavním prostoru rozsvítí jednu svíci. Vernisáž bude ukončena v brněnském klubu Fléda kolem 18.00 hodiny.
Muzeum romské kultury otevřeno po–pá od 10.00 do 16.00 hodin.

 

Kočování po obrazech

  1. 5. 12. 2003 – 28. 2. 2004– Romové ve výtvarném umění 17. – 20. st. Výstava prezentuje díla renomovaných neromských autorů především ze sbírek Národní galerie, ale i řady dalších galerií na území ČR, které zpracovávají romské téma.

Děti matky Kálí – výstava z díla Magdaleny Konečné

24. 3. – 21. 5. 2004 Muzeum představí kolekci zhruba 60 akvarelů, pastelů, olejomaleb a grafických listů (např. cyklus kreseb Šari vari).

Ústředním obrazem výstavy je olejomalba „Děti matky Kálí“ inspirovaná Indií a původem Romů v této zemi. Diváci budou mít možnost shlédnout cikánský betlém a část návrhu cikánského oltáře. Jako doprovodné akce k výstavě jsme připravili:

30. 3. 2004 v 16.30 Indie pravlast Romů – přednáší doc. PhDr. Milena Hübschmannová, CSc.
27. 4. 2004 v 16.30 Indie – báje a realita – o Indii očima doc. PhDr. Dušana Lužného, Dr.
12. 5. 2004 v 16.30 Vítr do dlaně – koncert indické hudby stejnojmenné kapely

Vstupné na výstavu:
normální 20,-kč
snížené 10,- kč

otevírací hodiny: úterý až pátek 10–17 hodiny

Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury ČR

Obrazy bezplatně zapůjčili:
Akord Invest, a.s.
Občanské sdružení R-MOSTY – romské centrum
Magdalena Konečná
Sdružení dětí a mládeže Romů ČR

Magda Konečná, nar. 1936.

Prožila své dětství v Novém Městě nad Metují. Vyrůstala jako jedináček, jen s matkou, v domě spolu se strýcem, co měl tiskařský krám a tetou, která prodávala hračky. Panenky, knížky a barvy se staly její celoživotní zálibou: „Utrácím za knihy a panenky. Moje kreslení lilií., psaní., je posedlost.“ Později přibyl zájem o indickou mytologii, exotické národy obecně: „Nakonec moje mentalita není mentalita bledých tváří.“ A především – celoživotně – navázala vřelý vztah k Romům: Del (romsky bůh) mě dal Romům .něco mi v genech tancovalo a Deloro už cítil vůni kytičky, co jsem pak nosila ve vlasech .Logiku jsem měla cikánskou.“ Vztah k Romům se vedle návrhů řady propagačních materiálů pro romská sdružení odráží zejména v jejích obrazech a kresbách, kde se indická mytologie bez zřetelných hranic prolíná s romskými motivy. Magda má tři děti, syna Mirka a dcery Osaro a Mirjam. Když děti odrostly, pořídila si kočky a všelijakou domácí havěť: „Miluju rybníky, malý žabky, co se mi vyhřívají na babích hnátech, dětičky, kytičky, všelijaká hovada.a černý pivo.“ Svůj životopisný medailon nazvala: „Mých devět kočičích životů,“ v něm mimo jiné říká: „Umělec má kočičí gen.“

Byla přijata na Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze, kde u profesora Slíže studovala figurální kresbu. Akademii výtvarných umění nevystudovala, ale k profesoru Sílovskému se chodila učit grafickým technikám: „Profesor Silovský mi tam dovolil kreslit na šutr.“ Grafika se jí později stala častým prostředkem vyjádření.Vedle grafik, akvarelů, a kreseb pastely je pro Magdu typická malba olejem na velkoplošná plátna – která zpravidla nenapíná na rámy. Její způsob vyjádření je nepřehlédnutelný zejména výběrem barev, ale také snivou fantazií, kterou do svých příběhů na plátnech vkládá. Její obrazy se hemží řadou figur ze světa lidí, zvířat i rostlin: „V obrazech se nosily odstíny stejně chcípácky jako dnešní kočárky a já dítě – slunce? Někdo mě chválil, někdo hanil.“
Magdalena Konečná je autorkou několika bibliofilií, jednou z nich je Šaktin klenot, kniha textů a grafických listů inspirovaných indickou mytologií. O autorce vyšla v roce 1999 kniha Magdo, nakresli mě. Připraveny k vydání má dvě dětské publikace Cirkus Šari vari a vesmírná růže a knížku Rypáček.

Antirasistický a sociální plakát

9. 4. – 2. 7. 2004 Výstava kolekce plákátů v rámci festivalu Jeden svět.

Pořádají: společnost Člověk v tísni, o.p.s., Moravská galerie v Brně a Muzeum romské kultury, o.p.s., výstava otevřena úterý–pátek od 10:00 do 17:00
výstava potrvá do: 12. 11. 2004

 

Pochod smrti

  1. 20. 4. – 2. 7. 2004 výstava prezentuje diskutované téma poválečného odsunu Němců z města Brna. Výstavu realizovalo ve spolupráci s muzeem občanské sdružení Mládež pro interkulturní porozumění (MIP).

Roma Rising/Romské obrození

1. 6. – 1. 10. 2004 Výstava portrétů více než 100 českých občanů – Romů, jimž se podařilo prosadit se v majoritní společnosti, přestože čelili velmi silně zakořeněným předsudkům.

Roma Rising / Romské Obrození portrays more than 100 Czech citizens, middleclass and professional class Roma who, by their very existence, forcefully counter widely-held stereotypes. The foundation they are building promises to lead, with time, to new understanding and success in bringing this minority fully into the Czech society as equal participants. This project honors their courage.
Information: http://www.romarising.com/
ArtsLink, a program of CEC International Partners, is a sponsor of this project

Roma Rising / Romské obrození – výstava portrétů více než 100 českých občanů – Romů, jimž se podařilo prosadit se v majoritní společnosti, přestože čelili velmi silně zakořeněným předsudkům. Otevírají tím do budoucna cestu k porozumění a k úspěšnému začlenění romské menšiny ve společnosti jako rovnocenného partnera. Tento projekt je poctou jejich odvaze.
Informace: http://www.romarising.com/

ArtsLink, program CECInternational Partners, je sponzorem tohoto projektu

Muzeum romské kultury představí ve dnech 1. 6. – 30.9. 2004 jako první z českých kulturních institucí výstavu amerického profesionálního fotografa Chada Evanse Wyatta „Roma Rising/Romské obrození“. Tvorba tohoto fotografa je již v České republice dobře známá. V roce 2000 u nás získal popularitu projektem „101 umělců v České republice“.

Výstava „Roma Rising/Romské obrození“ vznikla jako autorova reakce na situaci romské menšiny v České republice. Chad E. Wyatt se rozhodl postavit proti stereotypnímu mediálnímu a společenskému nazírání na Romy jako na problémové, nevzdělatelné a nezaměstnatelné členy české společnosti. Hledal, oslovoval a fotografoval nejen veřejně známé romské osobnosti. Zaměřil se především na mediálně neznámé tváře Romů, jimž se podařilo prosadit v majoritní společnosti, přestože od narození čelili silně zakořeněným předsudkům. Otevřeli tím do budoucna cestu k porozumění a k úspěšnému začlenění romské menšiny v české společnosti jako rovnocenného partnera.¨

Vernisáž výstavy proběhne v úterý 1. června 2004 v 16:30 za účasti autora Chad Evans Wyatta. V rámci kulturního programu vernisáže zahrají Bratři Lazokovi.

Výstava bude otevřena od 2. 6. – 15. 10. 2004 ve dnech úterý – pátek v době 10:00 – 17:00.

Pro širokou odbornou i laickou veřejnost, nabízí Muzeum romské kultury řadu doprovodných akcí i aktivizačních programů pro děti a mládež. 22. června 2004 v 16:30 na letní scéně Muzea romské kultury se uskuteční beseda z romskými osobnostmi za doprovodu hudby .

Výstava je realizována za podpory Statutárního města Brna a Ministerstva kultury.

 

Čhavengere jakhenca / Očima dětí

22. 6. – 7. 9. 2004 Prezentace výtvarné tvorby dětí z muzejního volnočasového ateliéru a z klubu romských dětí při faře v Brně – Zábrdovicích.

 

Romové dnes jako před staletími

14. 9. – 12. 11. 2004 Výstava fotografií Jana Josefa Horvátha, které autor pořídil při předávání humanitární pomoci v romských osadách na východním Slovensku.

 

Svět očima Romů – E luma romane jakhenca

24. 11. 2004 – 30. 3. 2005 Výtvarná díla romských autorů – 290 exponátu od téměř 30 autorů.

Muzeum romské kultury zahájilo v posledním listopadovém týdnu starého roku  ve všech svých výstavních prostorách v Brně na Bratislavské ulici č. 67  výstavu E luma romane jakhenca – Svět očima Romů. Tvoří ji výtvarná díla romských autorů; jde o poslední  – zato nejobsáhlejší – zastavení putovní výstavy, která putuje nejen po českých zemích, ale i po dalekém zahraničí od roku 1997 – plných sedm let (Rakousko, USA. Švédsko, Dánsko, Rusko, Holandsko).

Původní  kolektiv 13 vystavujících mužů výtvarníků  – autodidaktů se v průběhu let rozšířil i na ženy – výtvarnice. V letošním posledním zastavení  výstavy je prezentována tvorba téměř 30 autorů, a to nikoliv  autodidaktů, ale již také tvůrců profesionálních. Putovní výstava E luma… není jen dosud  ojedinělou komplexní prezentací výtvarné tvorby Romů v prostoru bývalého Československa, ale je také dokladem budování  a postupného rozvoje  muzejní výtvarné sbírky. Naprostá většina z vystavených 290 exponátů pochází z muzejních sbírek.

Na výstavě jsou zastoupena dílka tvořená klasickými technikami jako je kresba, malba, dřevořezba, ale   rýsuje  se i snaha  autorů, které nepoznamenalo akademické školení, objevovat techniky nové. Mezi takové patří svěže barevné koláže Rudolfa Dzurka  ze skleněné drtě   lepené na skleněné tabule, ale i jiné koláže – kombinující rozličné materiály; například Aladár Kurej zabydluje své oleje  skutečnými postavami vystřiženými z fotografií, Andrej Pešta zhotovuje poetické figurky – připomínající porcelánové postavičky  – z vršků od pivních láhví. Markéta Šestáková  vyšívá do režného plátna žánrové  výjevy z romského tradičního života. Ján Berky si zase pro dosažení kýženého efektu  olejových barev míchá vlastní levnější  směsi, pro dosažení patřičného třpytu využívá  i třpytek ke zdobení vánočních ozdob. K objevování  dosud  novátorských metod jsou však  mnozí autoři nuceni pro  neustálý nedostatek financí  na drahé výtvarné potřeby.

Zvolená témata se liší u každého z třiceti autorů, přesto možno říci, že se objevuje záliba ve ztvárnění námětů z přírody, postřehů  každodenního života (rodící žena, kopáčská parta –Ján Bartoš Biskup); u některých autorů  je   zřejmá melancholie nad zánikem tradičních romských hodnot (Mizející kultura, Stopy dávné minulosti, Fragmenty osady, Vzpomínka z osady – Dušan Oláh), objevuje se reflexe  současné tíživé situace Romů – nejen sociální (Narkomanské eso, Stop rasismu, Jarovnická povodeň – Ján Berky). Většina z neprofesionálních autorů vystavujících svá díla na jmenované výstavě  totiž stále  řeší základní existenční otázky a nejistoty, protože  nemají práci.  Na jednu stranu je tento fakt nesmírně tíží a znepokojuje, což se objevuje jako jedno z palčivých témat jejich tvorby (jeden z nich dnes říká: „Abych se nemusel stydět před ženou, chodím pracovat ke gádžům aspoň za stravu.“), ale na druhou stranu byla pro mnohé z nich ztráta práce důležitým momentem a impulsem k počátku tvorby („Najednou nebylo co dělat, najednou bylo tolik času a co s ním? Tak jsem si začal krátit čas původní dětskou zálibou“, říká jiný.)

Výstavu doprovázejí medailony  vystavujících autorů, návštěvníci  mohou také shlédnout i video  s portréty některých z nich, které vznikly v České televizi anebo jsou přímo terénní dokumentací Muzea romské kultury.

Výstava, která je nyní nainstalována ve třech patrech stálé muzejní budovy je poprvé doplněna tzv. kherem – věrnou napodobeninou  romského  příbytku. Ten by totiž měl pomoci odpovědět na poměrně frekventovanou otázku, kde se vlastně romské výtvarné  umění po roce 1990 najednou vzalo?  Parádní kher v předsálí jednoho z výstavních sálů se pokouší ukázat, že výtvarné cítění  naopak Romům nikdy nechybělo. I v minulosti si Romové zdobili své příbytky, ať už kočovné vozy, nebo později domky – výmalbou zvenku i zevnitř, zhotovováním nejrůznějších dekorací z papíru, sádry, textilu dřeva a řady jiných  v okolí dostupných materiálů.  Největší poctou pro nás je, když Romové řeknou, že se v tomto pokojíčku cítí jako doma – však také všechny dekorace i v tomto kheru pocházejí z muzejních sbírek, kam se dostali prostřednictvím našich terénních výzkumů.

Doprovodné texty a popisky na výstavě jsou vedle češtiny také v romštině a angličtině. Výstava bude otevřena  až do 30. 3. 2005 a je přístupná v tyto dny : Út-pá 10 –18 hod. Neděle 10-17 hod.
PhDr. Jana Horváthová, ředitelka a autorka výstavy

Výstava vznikla jako putovní v roce 1997 a navštívila tato místa:

1997
Česká republika:
Ořechov u Brna (Zvláštní internátní škola), Brno (Moravská galerie – Místodržitelský palác, Brněnské veletrhy a výstavy, Infocentrum – v rámci strojírenského veletrhu), Třebíč (Výstavní síň Fondu Třebíč), Ostrava (Církevní základní škola Přemysla Pittra)

1998
Česká republika:
Praha (Národní muzeum – Lobkovický palác), Klenová u Klatov (Galerie Klenová), Terezín (Památník Terezín), Praha (Galerie Chodovská tvrz, v rámci projektu Romské etnikum v kultuře),
Rakousko:
Vídeň (Velvyslanectví ČR)

1999
USA:
Washington (Velvyslanectví ČR), Iowa, Cedar Rapids (National Czech and Slovak Museum and Library)

2000
Česká republika:
Česká Skalice (Textilní muzeum a Muzeum Boženy Němcové), Strážnice (Ústav lidové kultury)
Švédsko:
Stockholm (České centrum)
Norsko:
Kapp (Melke fabrik)
Dánsko:
Kodaň (Galerie Shambala)

2002
Ruská federace:
Moskva (České centrum)

2004
Nizozemí:
Delft (World art Gallery)

autor a kurátor výstavy: PhDr. Jana Horváthová
grafický návrh a zpracování: Ivona Parčiová
instalace: Ján Šariský, Petr Lhotka, Felix Jeschke

Zvláštní poděkování patří Štěpánu Axmanovi za morální podporu, která vedla ke vzniku samotné výstavy.

Výstavu financují: Ministerstvo kultury ČR, Statutární město Brno, Jihomoravský kraj, Enving, s. r. o., advokátní kancelář JUDr. Milana Holomka, Zlín.