Janáček a Romové 

Kdy: 26. 6. 2025 od 16 h

Kde: Muzeum romské kultury, Bratislavská 67

Přijměte pozvání na komponovaný večer věnovaný tematice Romů v díle Leoše Janáčka. Těšit se můžete nejen na velmi zajímavé informace z úst historika a muzikologa, ale také na vystoupení Ivy Bittové. Rezervace na akci nutná, bez předchozí rezervace nebude vstup na akci umožněn. Kapacita sálu je plně obsazena. Rezervace již bohužel nepřijímáme. 

Program:

• předání obrazu Kamily Stösslové – Představení daru Petra Vašíčka Muzeu – obraz Kamily Stösslové (autorka Petra Bouška Kvapilová)
• Leoš Janáček: Zápisník zmizelého, JW V/12 – Ukázka z písňového cyklu pro tenor, alt, tři ženské hlasy a klavír (1917–1920). Záznam z Festivalu Janáček Brno 2020.
• Přednáška Miloše Štědroně, významného muzikologa, který se ve své práci věnuje mj. tvorbě Leoše Janáčka; působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Mimo jiné získal Cenu města Brna a dvě ceny ministerstva kultury.
• Vystoupení Ivy Bittové, fenomenální české zpěvačky a houslistky

...nesla se jako laň, přes prsa černé lefky, a oči bez dna zhlaň… 

Taková je Romka Zefka, hrdinka básně, kterou Leoš Janáček zhudebnil ve svém díle Zápisník zmizelého. Krásná, tajemná, loudící muže na scestí jako valašská Carmen, zároveň ale ponoukající – jakkoliv tragickou – možnost uniknout z každodenního života na vsi. Dozvíme se od Zefky víc o Romech, nebo o Janáčkovi a jeho vlastních touhách? Zefka – Žofka – pro něj byla metaforou Kamily Stösslové, které na Vánoce 1927 napsal: „A ještě je jedno krásné! To v konci – Žofka s dítětem v náručí – a on za ní jde. A já při tom díle stále na Tebe myslel! Tys mi byla tou Žofkou!“ 

Stárnoucí Janáček se do o téměř čtyřicet let mladší – a vdané – Stösslové zamiloval po vzájemném setkání v roce 1917. Z této lásky vzešlo několik jeho nejznámějších děl, ale nemnoho osobního štěstí. Snad proto jej Zápisník zmizelého, ve kterém hrdina navzdory všemu za svou láskou odejde, tolik zaujal. Romka Zefka pro něj byla metaforou právě pro to volání lásky a svobody, v romantické literatuře tolik obdivované. Najdeme v ní všechny stereotypy, které Janáčkovi současníci Romům připisovali – je veselá, nezodpovědná a má téměř nadpřirozenou moc uhranout tak, aby na ni její milý nedovedl zapomenout. Také je jí ale souzeno ploužit se světem a nemít nikde otčiny, a hrdina, který jí podlehne, s ní musí tento osud sdílet.

Co říká Janáčkovo dílo o Romech? A co říká o něm samotném, nebo také o nás? Přijďte zjistit odpovědi na tyto otázky do Muzea romské kultury!

Akci finančně podpořila Nadace Leoše Janáčka.