Prohlášení MRK k vyloučení romských jmen ze čtení Jom ha-šoa
Jako Muzeum romské kultury nesouhlasíme s vyloučením romských jmen ze čtení jmen obětí holokaustu Jom ha-Šoa. Reagujeme tak na prohlášení správní rady Institutu Terezínské iniciativy, která čtení romských jmen odmítá. Muzeum romské kultury nesouhlasí s rozdělováním čtení jmen obětí rasového pronásledování a domnívá se, že je velmi důležité připomínat tyto oběti symbolicky ve stejný den.
Celé znění prohlášení:
Muzeum romské kultury nesouhlasí s vyloučením romských jmen ze čtení jmen obětí holokaustu Jom ha šoa (7. 4. 2021)
V Časopisu Terezínské iniciativy z března 2021 se na straně 27 píše stanovisko správní rady Terezínské iniciativy, která slovy Pavla Štingla, předsedy správní rady ITI, zastává stanovisko, že by se čtení jmen obětí rasového pronásledování v době protektorátu – Jom ha šoa – mělo navrátit k původnímu formátu, kdy se četla pouze židovská jména. Správní rada rozhodla o tom, že v Praze se nebudou tento rok číst romská jména.
Muzeum romské kultury bylo přizváno k uctění památky čtením jmen v roce 2010, a od té doby navazuje na důležitou spolupráci s ITI každým rokem, kdy jsou čtena židovská i romská jména jako připomínka utrpení rasového pronásledování během druhé světové války. Považujeme za důležité připomínat obě skupiny obyvatel, které byly během holokaustu perzekvovány a vyvražďovány na základě své příslušnosti k rase, která byla nacisty považována za méněcennou.
Muzeum romské kultury nesouhlasí s rozdělováním čtení jmen obětí rasového pronásledování a domnívá se, že je velmi důležité připomínat tyto oběti symbolicky ve stejný den.
Ředitelka MRK Jana Horváthová se k této záležitosti vyjádřila: „Vůbec nedokážu pochopit, co je k danému rozhodnutí vedlo. Uváděné důvody jsou, podle mého názoru, jen zástupné. Společné čtení obětí rasové perzekuce je přece symbolická věc, tím pádem hrozně křehká a toto „gesto“ je projevem úzkoprsosti, nesnášenlivosti a celkově ho vnímám jako jednoznačně negativní signál.“.
Karel Holomek při příležitosti Památního dne obětí holokaustu 27. 1. 2008 v Senátu ČR zmínil, že: „Společný osud Židů a Romů, v té ojedinělé a hrůzné záležitosti, které v dějinách lidského rodu není rovno – holocaustu, stojí za zmínku. Jaké to byly dvě naprosto rozdílné skupiny, a přece skončily stejně a ze stejných důvodů. (…) Toto společné protnutí ukazuje něco, co nemůže být nikdy zapomenuto: obrovskou zrůdnost rasistických teorií a jejich reálného naplnění, kdy se likvidovaly i zcela rozdílné skupiny a to z rasových důvodů.“
Společné připomínání osudů Židů a Romů během druhé světové války vychází již dlouhodobě ze snah institucí i jednotlivců napříč celou společností. „V roce 2020 byla umístěna naše putovní výstava o Genocidě Romů a Sintů v období II. světové války do prostor Malé pevnosti Památníku Terezín, naše Lektorské oddělení dlouhodobě spolupracuje s Židovským muzeem na vzdělávacích programech pro školy, jako historici se účastníme seminářů pro učitele, kde jim vyprávíme o osudu Romů v průběhu II. světové války, v roce 2020 byla ITI zveřejněna databáze obětí koncentračního tábora Lety u Písku na stránkách holocaust.cz. Toto vše a mnohé další jsou zásadní kroky pro veřejnost, která o holokaustu Romů a Sintů má stále nepříliš hluboké povědomí, holokaust Romů a Sintů se často označuje jako tzv. zapomenutý či vytěsněný a přeživším a pozůstalým po obětech nebylo po dlouhá desetiletí umožněno si své zavražděné blízké připomínat. Jakékoliv dělení připomínání obětí vnímám jako velmi nešťastné.“ dodává historička MRK Anna Míšková.
Pro více informací neváhejte kontaktovat:
Mgr. Bohdana Kuzmová Křepinská, vedoucí Oddělení vztahů s veřejností, tisková mluvčí
mail: media@rommuz.cz, mobil: 775 407 065
