Děti matky Kálí – výstava z díla Magdaleny Konečné

24. 3. – 21. 5. 2004 Muzeum představí kolekci zhruba 60 akvarelů, pastelů, olejomaleb a grafických listů (např. cyklus kreseb Šari vari).

Ústředním obrazem výstavy je olejomalba „Děti matky Kálí“ inspirovaná Indií a původem Romů v této zemi. Diváci budou mít možnost shlédnout cikánský betlém a část návrhu cikánského oltáře. Jako doprovodné akce k výstavě jsme připravili:

30. 3. 2004 v 16.30 Indie pravlast Romů – přednáší doc. PhDr. Milena Hübschmannová, CSc.
27. 4. 2004 v 16.30 Indie – báje a realita – o Indii očima doc. PhDr. Dušana Lužného, Dr.
12. 5. 2004 v 16.30 Vítr do dlaně – koncert indické hudby stejnojmenné kapely

Vstupné na výstavu:
normální 20,-kč
snížené 10,- kč

otevírací hodiny: úterý až pátek 10–17 hodiny

Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury ČR

Obrazy bezplatně zapůjčili:
Akord Invest, a.s.
Občanské sdružení R-MOSTY – romské centrum
Magdalena Konečná
Sdružení dětí a mládeže Romů ČR

Magda Konečná, nar. 1936.

Prožila své dětství v Novém Městě nad Metují. Vyrůstala jako jedináček, jen s matkou, v domě spolu se strýcem, co měl tiskařský krám a tetou, která prodávala hračky. Panenky, knížky a barvy se staly její celoživotní zálibou: „Utrácím za knihy a panenky. Moje kreslení lilií., psaní., je posedlost.“ Později přibyl zájem o indickou mytologii, exotické národy obecně: „Nakonec moje mentalita není mentalita bledých tváří.“ A především – celoživotně – navázala vřelý vztah k Romům: Del (romsky bůh) mě dal Romům .něco mi v genech tancovalo a Deloro už cítil vůni kytičky, co jsem pak nosila ve vlasech .Logiku jsem měla cikánskou.“ Vztah k Romům se vedle návrhů řady propagačních materiálů pro romská sdružení odráží zejména v jejích obrazech a kresbách, kde se indická mytologie bez zřetelných hranic prolíná s romskými motivy. Magda má tři děti, syna Mirka a dcery Osaro a Mirjam. Když děti odrostly, pořídila si kočky a všelijakou domácí havěť: „Miluju rybníky, malý žabky, co se mi vyhřívají na babích hnátech, dětičky, kytičky, všelijaká hovada.a černý pivo.“ Svůj životopisný medailon nazvala: „Mých devět kočičích životů,“ v něm mimo jiné říká: „Umělec má kočičí gen.“

Byla přijata na Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze, kde u profesora Slíže studovala figurální kresbu. Akademii výtvarných umění nevystudovala, ale k profesoru Sílovskému se chodila učit grafickým technikám: „Profesor Silovský mi tam dovolil kreslit na šutr.“ Grafika se jí později stala častým prostředkem vyjádření.Vedle grafik, akvarelů, a kreseb pastely je pro Magdu typická malba olejem na velkoplošná plátna – která zpravidla nenapíná na rámy. Její způsob vyjádření je nepřehlédnutelný zejména výběrem barev, ale také snivou fantazií, kterou do svých příběhů na plátnech vkládá. Její obrazy se hemží řadou figur ze světa lidí, zvířat i rostlin: „V obrazech se nosily odstíny stejně chcípácky jako dnešní kočárky a já dítě – slunce? Někdo mě chválil, někdo hanil.“
Magdalena Konečná je autorkou několika bibliofilií, jednou z nich je Šaktin klenot, kniha textů a grafických listů inspirovaných indickou mytologií. O autorce vyšla v roce 1999 kniha Magdo, nakresli mě. Připraveny k vydání má dvě dětské publikace Cirkus Šari vari a vesmírná růže a knížku Rypáček.