Hudebně – literární podvečer v rámci Babylonfestu

Dny brněnských národnostních menšin se i letos slaví v Brně v rámci Babylonfestu. Muzeum romské kultury již tradičně přispívá do bohatého programu. Letos si pro návštěvníky připravilo komponovaný hudebně – literární podvečer. Ten proběhne v prostorách muzea 15. 9. 2022 od 17 h. 

Před samotným programem mohou návštěvníci absolvovat komentovanou prohlídku expozice Příběh Romů. 

Časový harmonogram:

15.30 – 16.30 komentovaná prohlídka expozice muzea (zdarma)

17.00 – 18.30 Hudebně – literární posezení za účasti romského spisovatele a hudebníka Gejzy Horvátha, slovenského historika Jaroslava Slušného a maďarsky píšícího Tibora Szomolaie. Moderovat bude Alica Sigmund Heráková.

18.30 – 19.30 neformální koncert dvou romských hudebníků (bude upřesněno)

Medailonky autorů:

Gejza Horváth

Vyrůstal na Slovensku v romské osadě v Kolinovcích u Krompach, později přesídlil do Čech – již mnoho let žije v Brně. Od roku 1980 se živí jako profesionální hudebník. Literárně tvůrčí je od konce 90. let, kdy začal působil jako redaktor romských novin Romano hangos. Publikoval časopisecky (Romano hangos, Romano džaniben). Jeho doménou jsou povídky – v roce 2006 se dočkal knižního vydání souboru s názvem Trispras (romsky rychle, rychle). Píše česky i romsky, jeho vyprávění jsou prosycená osobitým humorem, moudrostí a nostalgií dávných časů.
 

Doc. PhDr. Jaromír Slušný, CSc.

Narodil se v Bratislavě, v roce 1972 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity J. A. Komenského, obor archivnictví (historické vědy). Od roku 1992 soukromě podniká a u toho píše knihy.  Základem jeho publikační činnosti jsou dějiny boje společnosti proti různým projevům trestné činnosti. Tomuto tématu odpovídá jádro jeho knižních publikací – např. Černá kniha českých bestiálních vrahů (2006), Historie mučení (2008), Nejděsivější československé zločiny (2012, 2019), Procesy (2021) nebo literární zpracování první série oblíbených Četnických humoresek (2002). Aktuálně se v hledáčku jeho tvůrčí tematiky nově objevují fenomény mytologie a bájesloví. Je rovněž spoluautorem menších publikací mj. Přežije čeština v Česku? (2014), Slováci v Ústeckém kraji (2015) a další.
 

Tibor Szomolai

Píše o sobě, že je Maďar s hlubokým národním cítěním a věřící katolík. Žije v Rimavské Sobotě na Slovensku, úspěšně podniká, svoji původní profesi stavebního inženýra nevykonává. Doposud vydal čtyři knihy – Hornozemská sága, šestisetstránkový historický román, dále Nositele pochodní, dílo s náboženským tématem, a čtenářsky neúspěšnější román Klan (2018), který zkoumá podsvětí divoké porevoluční politiky 90. letech 20. století. Autorova zatím poslední kniha se jmenuje Cikánská cesta.