30 let Muzea romské kultury ve fotografiích

Nová výstava ve výběru 18 fotografií představuje především počátky činnosti Muzea romské kultury včetně jeho zakladatelských osobností. 

Myšlenka vzniku romského muzea nebyla na přelomu 80. a 90. let 20. století žádnou novinkou. O jeho založení se snažil už Svaz Cikánů-Romů, který působil v letech 1969–1973 jako vůbec první oficiálně uznaná romská organizace u nás. Už v této době se dokumentační, sbírkotvorné a výstavní aktivity svazu koncentrovaly v Brně, jež bylo jako místo působení vzdělaných osobností usilujících o emancipaci Romů pocházejících z Moravy (Holomkové a Danielové) zvoleno za sídlo ústředí svazu. Především díky snaze promovaného historika Bartoloměje Daniela (1924–2001) začalo toto úsilí nabývat konkrétních podob – na počátku 70. let 20. století proběhly první terénní výzkumy na Slovensku zaměřené na dokumentaci života v romských soustředěních a tradičních řemesel, zejména kovářství. V improvizovaném depozitáři v sídle svazu byly shromážděny první historicky cenné předměty a další dokumentace týkající se historie, kultury a řemesel Romů. V říjnu 1970 byla v Brně zorganizována výstava Romáňi Harťikáňi búťi – Romské kovářství, další výstavu svaz plánoval prezentovat v roce 1973 v Praze. K její realizaci ani k založení muzea po vynuceném ukončení činnosti svazu v březnu 1973 už nedošlo. Některé ze shromážděných artefaktů, mapujících romská řemesla, byly předány do Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a v roce 1992 se staly základem sbírek nově založeného Muzea romské kultury.

Společnost pro založení Muzea romské kultury byla registrována 7. 4. 1991. Zakládajícími členy této společnosti byli politik a publicista Karel Holomek, Bartoloměj Daniel, etnoložka Eva Davidová a historička Jana Holomková (později provdaná Horváthová). Jednou z hlavních náplní muzea byla od počátku sbírkotvorná, dokumentační a výzkumná činnost, která se zaměřila na záchranu dokladů duchovní i materiální kultury Romů, a to nejenom na území bývalého Československa, ale pokud možno i v jiných zemích, kde Romové žijí.

V roce 2005 se změnil statut Muzea z obecně prospěšné společnosti na stávající státní příspěvkovou organizaci. Díky státní podpoře mohlo Muzeum rozvinout celé spektrum svých aktivit. V roce 2005 došlo ke zpřístupnění první části stálé expozice veřejnosti (i díky finanční podpoře Nizozemského království), která byla jako celek pod názvem Příběh Romů dokončena v roce 2011.  

Sbírka Muzea je zapsána v Centrální evidenci sbírek, obsahuje dnes už více než  30 000 sbírkových předmětů, je členěna do 5 podsbírek, resp. do 14 sbírkových fondů. Muzeum spravuje fondy dokumentace tradičních řemesel, profesí a zaměstnání, typů obydlí, vybavení interiéru, oděvu a šperku, výtvarného umění, písemného materiálu, plakátu a pozvánek, audio, foto a videodokumentace, archeologie, ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní a sebedokumentace muzea. V prostorách Muzea je k dispozici knihovna specializovaná na romistickou a romskou literaturu.

Muzeum se věnuje také ediční a publikační činnosti. Již roku 1992 bylo zahájeno vydávání muzejní ročenky Bulletin Muzea romské kultury, jejíž publikování probíhá bez přerušení doposud. V roce 2014 se dokonce bulletin proměnil v odborné recenzované periodikum. Kromě toho vydává odbornou a populárně naučnou literaturu, obrazové a zvukové nosiče. K prezentaci muzejních sbírek slouží roku 2005 zahájená řada katalogů jednotlivých sbírkových fondů (např. katalog výtvarného umění, katalog řemesel či katalog textilu a šperku).

Krátkodobé výstavy pořádá muzeum od počátku svého působení. Nejprve se tyto aktivity realizovaly většinou ve spolupráci s jinými institucemi, po získání budovy na Bratislavské ulici se konají obvykle zde (dosud městská budova byla za významnou státní dotaci ke konci roku 2000 opravena pro účely činnosti muzea). Muzeum realizuje i řadu kulturních a vzdělávacích aktivit, např. filmové večery, koncerty, divadelní představení, autorská čtení atd. K nejnavštěvovanějším akcím patří programy v rámci tradiční Brněnské muzejní noci.

Na činnost Svazu Cikánů-Romů muzeum od svého založení navazuje také zaměřením na téma holokaustu Romů za II. světové války.

Muzeum se soustavně věnuje výzkumu, vzdělávání a připomínání holokaustu Romů a Sintů a od roku 2018 je správcem Památníků na místech perzekuce a genocidy v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. Od roku 2019 je muzeum správcem funkcionalistické vily v pražských Dejvicích, ve které po rekonstrukci vznikne specializované muzejní pracoviště – Centrum Romů a Sintů.

Podoba: 

1 panel s úvodním textem (70 x 100 cm) a tiráží (50 x 70 cm).
18 panelů s černobílými fotografiemi a včleněnými popisky:
9 ks panelů (50 x 50 cm)
4 ks panelů (70 x 50 cm na šířku)
5 ks panelů (70 x 100 cm na výšku)