Andre mašina / Ve vlaku.

Andrej Giňa

Když se dva staří známí potkají ve vlakovém kupé, mohou cokoli, jen ne mlčet. Kdo by ale čekal vodopád jemných vtípků, kterými jeden druhému nečekaně vyjádří úctu?

 

 

O audiopovídce

Andre mašina

Režie: David Tišer – herec, scénárista a aktivista, ředitel spolku Ara Art 

Interpret: Milan Kroka – skladatel, hudebník a herec. Vystupoval s kapelami Ida Kelarová a Romano rat nebo Věra Bílá a Kale, je autorem řady populárních romských písní, např. Vičinav užar (Volám počkej) nebo O tosara (Ráno). V roce 2022 hrál ve filmu Miroslava Krobota Kdyby radši hořelo

 

Ve vlaku

Český překlad: Jana Kramářová

Režie: Radim Nejedlý

Interpret: Michal Bumbálek – herec, vystudoval brněnskou konzervatoř, následně pak Divadelní fakultu JAMU, ještě během studia přišel do Divadla Husa na provázku, kde hrál dvacet let. Od roku 2013 je členem činohry Mahenova divadla, nicméně spolupracuje s dalšími brněnskými scénami.

 

Autor Andrej Giňa

„Sa, so kerav, kerav vaš oda, hoj jekhvar pal amende vareso te ačhel.“

„Všechno, co dělám, dělám proto, aby tu po nás něco zůstalo.“ (Andrej Giňa)

 

O životě

1936, Tolčemeš (dnes Šarišské Sokolovce), SK – 2015 Rokycany

Vyrůstal v romské osadě v Tolčemeši na východním Slovensku, po válce se rodina přestěhovala do Čech, do Rokycan, kde Giňa prožil celý svůj život. Byl aktivním hudebníkem. Od 50. let hrál v rokycanské cimbálové kapele na kytaru a na basu, v 70. letech se stal jejím kapelníkem. V roce 1984 založil rompopovou kapelu Rytmus 84. V letech 1969-1973 se aktivně zapojil do činnosti Svazu Cikánů-Romů, působil jako předseda okresního výboru SCR, byl členem předsednictva krajského výboru SCR a také stavbyvedoucí v plzeňském výrobním družstvu Névodrom. V organizování proromských aktivit pokračoval i po zrušení Svazu. Po roce 1989 působil jako předseda celorepublikového Kulturního svazu občanů romské národnosti. Věnoval se mnoha profesím – byl vojákem z povolání, pracoval jako slévač, řidič, topič. Po roce 1990 začal podnikat, vlastnil firmu, která Romům po celé republice dodávala vepřová střívka na jejich oblíbené tradiční jídlo – goja.

 

O díle

Tvorbě se začal věnovat v polovině 60. let, k psaní jej přivedl rokycanký učitel, lékař a filantrop Kamil Jágr, který dokázal rozpoznat hodnotu vyprávění Andrejovy maminky. Andreje přiměl k tomu, aby pohádky a vyprávění své maminky začal zapisovat: „Vidíš ten kostel, co tady stojí? Kdyby jednou spadl a zmizel, byla by to velká škoda, protože takový kostel pak už nikdy nikdo nepostaví. A stejně je to i s vašimi pohádkami, příběhy – jak jednou zmizí, budou už pryč jednou pro vždy a nic tu po nich nezůstane!“ První pohádky zapisoval česky a neúspěšně se pokusil o jejich vydání v Západočeském nakladatelství. Postupně – pod vlivem Mileny Hübschmannové – přešel k romštině a ke své vlastní tvorbě. Psal vlastní pohádky, příběhy ze života Romů a později také mravoučné fejetony namířené do vlastní komunity. Poprvé publikoval ve zpravodaji Svazu Cikánů-Romů Románo ľil povídku Kajso pheras pes nakerel (3/1972). Od konce 70. let byla jeho tvorba několikrát představena Československým rozhlasem. Povídku Bijav odvysílal rozhlas jako Na veselce v působivém podání Josefa Somra. Sám autor rozhlasové zpracování (jež slyšel jedné z repríz v roce 1984) v dopise M. Hübschmannové komentuje těmito slovy: „Šunďom odi priphenďi ´Na veselce´ke jekh čhavo. Hino leste nabonďardo. Na džanav, sar tuke te paľikerel. (…) Paťa mange, hoj mange andro roviben džalas, sar la šunavas a amare Romenge tiž. Pal o Somr aňi na vakerav. Jov la na genlas, aľe dživlas!…“ / „Slyšel jsem tu povídku ´Na veselce´, tady u jednoho kluka. Má ji doma nahranou. Nevím, jak ti mám poděkovat. (…) Věř mi, měl jsem slzy v očích, když jsem to poslouchal a ostatní Romové taky. O Somrovi ani nemluvím. On to nečetl, ale žil!“ Také další Giňovy povídky byly zařazeny do prvních (M. Hübschmannovou) připravovaných, avšak nikdy nevydaných výborů z romské literatury (povídka Ambreľaris / Deštníkář do výboru Co se Romovi zdálo, povídky Phuro / Děda a Bijav / Na veselce  do výboru Nekšukareder ďives / Nejkrásnější den /připraven 1988, plánované vydání v nakladatelství Albatros v r. 1992./). Povídka Pal o Škiparis / Škypár byla zařazena do dvojjazyčného výboru romské prózy Kale ruži (1990). Publikoval hojně časopisecky (Amaro lav, Lačho lav, Romano kurko, Gendalos, Amaro gendalos, Romano hangos, Romano džaniben). V roce 1991 se Giňa dočkal samostatné sbírky povídek v útlé brožuře Bijav / Svatba (Apeiron). Povídky Pal o Škiparis / Škypár, Pro odpustos / Na pouti, Andre mašina / Ve vlaku a Pre lavkica / Na lavičce byly zařazeny do antologie prozaických textů romských autorů z ČR Čalo voďi / Sytá duše. Název antologie byl inspirován právě citátem Andreje Giňi: „Hjaba kaj čirla sas o Roma bokhale, džanenas jekh avres paťiv te del, ľikerenas jekhetane, džanenas jekh avreske te odmukhel, dikhenas andre avreste manušes. Hjaba kaj o goja has bokhale, o voďi has čalo…“ / „I když dříve Romové hladověli, dovedli jeden druhému prokazovat úctu, drželi pospolu, dovedli si odpouštět a jeden ve druhém viděl člověka. Měli jsme sice hladový žaludek, ale duše byla sytá…“ Na sklonku života se Andrej Giňa dočkal obsáhlého reprezentativního výboru ze své tvorby Paťiv. Ještě víme, co je úcta (Triáda, 2013)doplněný o cennou korespondenci mezi ním a Milenou Hübschmannovou. Nakladatelství Triáda dala Giňovi prostor také ve své edici Hlasy audioknihou Andrej Giňa – autorské čtení (2014).

 

O povídce Andre mašina / Ve vlaku

Povídka vznikla jako hold příteli Vojtěchu Duždovi, zv. Bélovi nebo též Pagurovi: „Kamás te irinel pripenďi pal amaro Belas, Paguris. Baro lavutaris. Oda has amaro bračošis. Muľa amenge imr trito berš. Sakoneske igen chibalinel. Sa mange andro šero lokes sthovav.“ / „Chtěl bych teď psát povídku o jednom kamarádovi, Bélovi, říkalo se mu Paguris. Byl to velký muzikant. Hrával s námi na violu. Je to tři roky, co nám umřel. Všem nám hrozně chybí. Všechno si to v hlavě pomalu připravuju.“ píše Andrej Giňa v dopise M. Hübschmannové v únoru 1987. V povídce se můžeme přesvědčit o rozvinutém smyslu pro humor, který autor ve své tvorbě často a rád používal. Povídka vyšla časopisecky (Amaro lav 8/1993, Romano kurko 39/1993), byla zařazena do antologie Čalo voďi / Sytá duše i knihy Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Na křtu posledně jmenované knihy v Knihovně Václava Havla ji v českém překladu předčítal sám autor.

 

Výběr z díla

Samostatné knižní publikace:

Bijav. Svatba. Praha: Apeiron, 1991.

Paťiv. Ještě víme, co je úcta (výbor z povídek, pohádek a publicistiky). Triáda, 2013.

 

Audiokniha:

Andrej Giňa, nahrávka autorského čtení na CD. Triáda, edice Hlasy, 2014.

 

Zastoupení ve výborech:

Giňa, Andrej: Pal o Škiparis / Škypár in Kale ruži, 1990.

Giňa Andrej: Pal o Škiparis / Škypár, Pro odpustos / Na pouti, Andre mašina / Ve vlaku, Pre lavkica / Na lavičce in Čalo voďi / Sytá duše. Muzeum romské kultury, 2007.

Giňa Andrej: Pal o duj phrala / O dvou bratrech a Pal o Rom, so geľa andre luma / O Romovi, co šel do světa in Otcův duch a jiné pohádky, e-kniha, Kher, 2012.

Giňa, Andrej: Maruška / Maruška in Moji milí: sbírka romské narativní prózy (e-kniha). Kher, 2014.

Giňa, Andrej: Povídka Pal e phuri Jožaňa / O staré Jožaně in Všude samá krása, Kher, 2021.

 

Rozhlasové pořady:

Povím ti to krásným slovem, 1979 (Na veselce v podání Josefa Somra)
Tomu, co přichází na svět, 1990 (Škypár v podání Radima Vašinky)

Škypár, 1998

Jak Rom přivedl gádža k rozumu, Jak Romové hráli v pekle, 2017

 

Televizní pořady:

Ještě jsem tady: Andrej Giňa, ČT 1999

Goja jedou, ČT 2006, scénář a režie Jaroslav Hovorka, on line.

 

Více k osobnosti a dílu Andreje Gini:

Gádžové nás dřív brali. Rozhovor Karolíny Ryvolové s Andrejem Giňou, Respekt 37/2003, https://www.respekt.cz/tydenik/2003/37/gadzove-nas-driv-brali, zveřejněno také na https://www.iliteratura.cz/clanek/14893-gina-andrej, 7.12.2003

https://www.dzaniben.cz/author.html?m=b40de1a8b47335916ec539d8a87bfe28&t=139

Ondřej Nezbeda: Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Uznávaný romský spisovatel Andrej Giňa vydává svou první velkou knihu, Respekt 6/2014: https://www.respekt.cz/tydenik/2014/6/klasik-v-case-ghetta

Napiš to tak, jak to říká máma. Rozhovor Aleny Scheinostové s Andrejem Giňou, 23.3.2014, https://www.iliteratura.cz/clanek/32939-gina-andrej

Křest knihy Paťiv. Ještě víme, co je úcta, 5.3.2014 v Knihovně Václava Havla za přítomnosti autora (od 1:10:10h čte povídku Ve vlaku přímo Andrej Giňa) https://www.youtube.com/watch?v=_KjunvVSBoA

https://www.romarchive.eu/en/collection/p/andrej-gina/ (aj)