E balvaj andre ma phurdel / Vichřice ve mně víří.

Margita Reiznerová

O audiozáznamu

E balvaj andre ma phurdel

Režie: David Tišer – herec, scénárista a aktivista, ředitel spolu Ara Art

Interpret: Margita Lázoková – narodila se na jihovýchodním Slovensku v romské osadě Brzotín v okrese Rožňava v rodině romských hudebníků. V roce 1946 přesídlila se svou rodinou do Česka, žije v Brně.  V letech 1969-1973 se podílela na činnosti Svazu Cikánů-Romů, po roce 1989 působila v Romské občanské iniciativě (ROI) a aktivně spolupracovala se Sdružením Romů na Moravě (SRNM).

Vichřice ve mně víří

Režie: Radim Nejedlý

Interpret: Barbora Hrzánová – zpěvačka, herečka. Absolvovala DAMU, poté nastoupila do angažmá v Národním divadle, v roce 1993 přešla do Divadla Na zábradlí. Nyní je bez stálého angažmá. Jako zpěvačka vystupuje mj. s kapelou Bachtale Apsa, která spojuje muziku balkánských, maďarských, španělských, ruských i slovenských Romů.

Autorka Margita Reiznerová

„Te bisteraha peskeri duma, bisteraha, že sam Roma… kampel na te bisterel e duma, aľe mek la te barvaľarel te visarel pale o phure paramisa bo odoj hiňi calo romaňi goďi. Kampel o romano narodos te hazdel opre andal e čik te omorel la le džungľipnastar. Te visarel le Romenge e paťiv a te sikavel pes sar romano narodos calone svetoske.“

„Když zapomeneme náš jazyk, zapomenem že jsme Romové… je nutné svůj jazyk nezapomínat, ale rozvíjet a obohacovat ho. Vrátit se zpátky ke starým romským pohádkám, neboť v nich je celý život Romů a velké ponaučení… je třeba romský národ vyzvednout nahoru z toho bahna, ve kterém se nachází, očistit ho od špíny a vrátit Romům čest a úctu. Vím, že to nepůjde lehce, ale aspoň jednou kdyby se Romové dokázali bít za svá práva.“ (Margita Reiznerová)

O životě

1945, Malý Bukovec, SK – 2020 Lokeren, Belgie

Margita Reiznerová pocházela ze slavného romského rodu Rusenků. Od útlého dětství žila v Praze, kam se po válce celá její rodina ze Slovenska přestěhovala. Členové její rodiny tvořili jádro romského souboru Perumos (Hrom), v němž Margita Reiznerová účinkovala jako sólistka. Soubor vznikl v Praze 80. letech a získal si věhlas, zúčastnil se také několika zahraničních přehlídek. Díky svým aktivitám se Reiznerová stala v první polovině 90. let důležitou kulturní osobností: v roce 1991 spolu zakládala Sdružení romských autorů, kterému později sama předsedala, stála u zrodu časopisů Amaro lav (Naše slovo) a Romano gendalos (Romské zrdcadlo), kde působila jako redaktorka, a vedla nakladatelství Romaňi čhib (Romský jazyk), které se věnovalo publikaci děl romských autorů. V civilním životě pracovala jako zdravotní sestra. V polovině 90. let 20. století spolu se svou rodinou emigrovala do Belgii, kde žila a tvořila až do konce svého života.

O díle

Literárně činná byla od konce 80. let 20. století, psala poezii i prózu. Inspirací pro vlastní literární tvorbu v romštině se jí staly básně Tery Fabiánové, se kterými se seznámila na jedné ze zkoušek souboru Perumos na konci 80. let přičiněním Mileny Hübschmannové: „Záměrně jsem si vybrala báseň Tery Fabiánové Av manca, vzhledem k tomu, že jsem věděla, jaký účinek má na lidi, a poprosila Margitu, aby si ji přečetla. Zkusila to, pak ji odložila s tím, že je napsaná zvláštním jazykem, kterému nerozumí. Přiznávám, že jsem byla strašně zklamaná. Pak mě napadlo báseň Margitě přečíst. Když jsem ji dočetla, Margita plakala a vyjadřovala svůj největší odbiv a lásku k Teře…. Margita si ale na psanou romštinu v neuvěřitelně krátké době zvykla. I ji Teřina báseň inspirovala. Přímo psaní propadla. Ve svých dvaačtyřiceti letech během dvou dnů napsala svou první báseň Vičinav (Volám) a přinesla mi ji s komentářem: ‚U Romů je to tak: co dělá jeden, dělá i druhý. Romové se učí od sebe navzájem.‘“ Hojně publikovala periodicky (Romano lav, Lačho lav, Romano gendalos, Romano kurko, Gendalos, Romano hangos, Romano džaniben), její tvorba byla prezentována ve sborníku Kale ruži (1990) a vyšly jí také útlé výbory z prozaické (Kaľi – Paramisa / Kaľi – pohádky, 1. vyd. 1992, 2. rozšířené vyd. 1994) i básnické tvorby (Suno / Sen, 2000). V roce 1991 spoluzaložila Sdružení romských autorů, kterému později sama předsedala. Počátkem 90. let 20. stol. napsala legendu Romengero gendalos (Zrdcadlo Romů), která dala název jednomu z prvních romských časopisů, jež u nás po roce 1989 začaly vycházet. Byla členkou Mezinárodní asociace romských spisovatelů.

O básnické tvorbě

Margita Reiznerová je především autorkou poezie. Od počátku 90. let 20. stol. publikovala své básně časopisecky, v roce 2000 vydalo sdružení Společná budoucnost a nakladatelství Triáda sbírku  Suno  / Sen. Báseň Kamav te vakerel / Chci mluvit byla v roce 2000 zařazena do cyklu Poezie pro cestující.

Výběr z díla

Samostatně:

Romaňi paramisi. Romská pohádka. Romaňi čhib: Praha, 1992

Kaľi – paramisa. Káli – pohádky. Romaňi čhib: Praha, 1992 (2. rozš. vyd.)

Suno. Sen. Společná budoucnost, Triáda: Praha, 2000

Zastoupení ve výborech:

Reiznerová, Margita: Šunav ča nalačho / Nic dobrého není slyšet, E phuv amari daj / Země naše matka, Le Romengero gendalos / Zrcadlo Romů in Kale ruži, Hradec Králové: Krajské kulturní středisko, 1990.

Reiznerová, Margita: So vakerelas amaro dad / Co vyprávěl náš táta, Čoripen giľenca / Chudá píseň, Paľus / Paľi, Amaro ujcus / Náš strýček in Čalo voďi. Sytá duše. Antologie prozaických textů romských autorů v ČR, MRK, Brno, 2007.

Rozhlasové pořady:

Černé růže, 1989 (medailon začínající básnířky a zpěvačky Margity Reiznerové)