The ajsi šaj avel e Viľija / I takový může být Štědrý den.
Emil Cina
Povídka o tom, jak štědrý může být Štědrý den ještě dříve, než venku padne tma, za okny zazáří světla vánočních stromků a kuchyně naplní vůně slavnostní večeře.
O audiopovídce
The ajsi šaj avel e Viľija
Režie: David Tišer – herec, scénárista a aktivista, ředitel spolku Ara Art
Interpret: Michal Žolták – absolvent oboru Muzikál na Mezinárodní konzervatoři Praha, herec, zpěvák, model. Účinkuje např. v divadelním představení Dajori organizace Ara Art
I takový může být Štědrý den
Český překlad: autor
Režie: Radim Nejedlý
Interpret: Jan Cina – herec se zkušenostmi s dabingem, loutkoherectvím, moderací, muzikálem, pantomimou, zpěvem a tancem. V současné době vystupuje na scénách: Studio DVA, A studio Rubín a další. Spisovatel Emil Cina byl jeho strýc.
Autor Emil Cina
„Snažím se z těch básní povzbudit svůj národ, aby se nad sebou trošku zamyslel. Romština je náš jazyk, to co nás drží spolu. Nabádám Romy, aby žili v romipen – romství, aby se za to nestyděli. Snažím se romštinu uchovat. Brácha se mi posmívá, proč to dělám, k čemu. On je velkej kuchař. On otevře mrazák a říká: „Tady je poezie!!“ (Emil Cina)
O životě
1947 Praha – 2013 Praha
Jeho předci pocházeli ze Slovenska, z Kurimi u Bardějova, kde vlastnili zemědělské statky a živili se prodejem dobytka. Po válce odešli do Čech. Cina se vyučil frézařem ve vysočanském závodu Auto Praga, po vojně začal pracovat po boku otce a bratra v pražských Uhelných skladech, kde rozvážel uhlí. Od 90. let byl zaměstnán v Českém rozhlasu Regina jako správce karlínské budovy, od roku 1992 se jako redaktor a moderátor pořadu pro menšiny „Klub dorozumění“. Po povodních v roce 2002 se vrátil k práci správce, v níž setrval až do důchodu. Jeho velkým koníčkem bylo zahradničení a romská historie. Do konce svého života věnoval psaní, neúnavně propagoval romštinu zejména u mladé generace. Posmrtně mu byla v roce 2013 udělena cena Gypsy Spirit.
O díle
Ke psaní jej, stejně jako mnoho dalších, přivedla Milena Hübschmannová. Po roce 1989 se začal věnovat psaní romské poezie a prózy v romštině, své texty si sám překládal do češtiny. Publikoval v romských periodikách Amaro lav, Romano gendalos, Nevo romano gendalos, ve kterých založil a vedl rubriku pro děti Čhavorengere seri / Dětské stránky. Od roku 1996 spolupracoval s dětským kroužkem Olgy Fečové Čhavorikaňi luma (Dětský svět). V pozdějších letech spolupracoval s romskými tiskovinami Romano hangos či Romano voďi. V roce 1997 získal dvě ocenění za své básně a prózu pro děti na Mezinárodní soutěži romské umělecké tvořivosti Amico Rom v italském Lancianu.
Výbor z jeho básní a próz vyšel v Bulletinu Muzea romské kultury (9/2000). Je autorem několika veršů v romské čítance Amari abeceda, již sestavila Milena Hübschmannová. Jeho tvorba byla zařazena do sborníků Legendy, balady a romance národů (2002), Devla, devla! (2008) či do sbírky Otcův duch a jiné pohádky romských autorů (2012). Povídky publikované na serveru Romea.cz v rámci projektu Šukar laviben le Romendar se později objevily ve e-sbornících vydaných nakladatelstvím Kher a v měsíčníku pro světovou literaturu PLAV – čísle věnovaném literatuře Romů. Vytvořil české a romské texty ve fotografické publikaci Ibra Ibrahimoviče O školara/Školáci (2005). Věnoval se překladům z romštiny do češtiny (a naopak), často ve spolupráci se svojí ženou Věrou. Do romštiny přeložil knihu pohádek Ludvíka Středy Duhový most, do češtiny přeložil film Emira Kusturici Černá kočka, bílý kocour (1998), do romštiny převedl některé pasáže filmu Roming (2007). Na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase Ruegenberga napsal povídky ze života Romů na Slovensku, jak jej poznal za svých návštěv u příbuzných. Staly se podkladem pro texty německé knihy Ivan a Dominik (2010).
O povídce
Do projektu organizace ROMEA Šukar laviben le Romendar, jehož cílem bylo po smrti Mileny Hübschmannové znovu probudit romský literární život, Emil Cina napsal několik povídek, které sám přeložil do češtiny. Mezi nimi i vánoční příběh The ajsi šaj avel e Viľija / I takový může být Štědrý den. Ke své mateřštině měl hluboký vztah a snažil se ji rozvíjet a obohacovat (např. o básnický obrat boží most / le devleskeri phurd pro slovo duha). Věřil, že se v ní odráží celé kulturní a hodnotové bohatství jeho národa. V rozhlasovém rozhovoru pro pořad Českého rozhlasu O Roma vakeren Cina v roce 2003 řekl: „V dnešní podobě romština trochu zaniká. Je to velká škoda, protože Romové si ji nesli odnepaměti z Indie. Je to krásný jazyk, má krásné změkčeniny, je měkká. V romštině je zakódované též chování. Chovat se krásně a dobře k famílii, jak my říkáme, k rodině. Komu dát vinu za to, že mladá generace nemluví? Rodičům? Školám? – Ve škole se neučí. Uspěchaný život a vše co k němu patří přináší sebou ztrátu našeho jazyka.“
Výběr z díla
Zastoupení ve výborech:
Amari abeceda / Naše abeceda, ed. M. Hübschmannová, Fortuna, Praha, 1998.
Cina, Emil: Josel a Raňij / Josel the Raňij; Amaro lav / Naše slovo; Dar/Strach; Vast/Ruka; Bacht/Štěstí; Duma/ Řeč Bulletin Muzea romské kultury 9/2000, Muzeum romské kultury, Brno.
Cina, Emil: Suno/Sen; O taboris / Tábor; Vodi romani / Duše cikánská in: Legendy, balady a romance národů, Velká Ohrada, Praha, 2002.
Ludvík Středa: Duhový most/ Le devleskeri phurť, Knihovna Liberec, 2004.
Cina, Emil, Ibrahimovič, Ibra: O školara = Školáci, Společnost Horymíra Zelenky, Praha, 2005.
Cina, Emil: Pal baro kamiben / O velké lásce; Pal o manuša, so maribena nakerenas in Devla, Devla! Básně a povídky o Romech, Dauphin, Praha 2008.
Ruegenberg Lukas / Wieghaus Georg: Ivan und Dominik, Kolín nad Rýnem, 2010.
Emil Cina: Jen tak / Ča avka in Plav 11/2011.
Cina, Emil: O Trastuno / Želízko in Otcův duch a jiné pohádky, e-kniha, Kher, 2012.
Cina, Emil: Džas ko papus / Jedeme k dědovi; Ča avka / Jen tak; The ajsi šaj avel e Viľija / I takový může být Štědrý den in Moji milí: sbírka romské narativní prózy (e-kniha). Kher, 2014.
Cina, Emil: Džas ko papus / Jedeme k dědovi in Všude samá krása. 20. století v povídkách romských autorů. Kher 2021.
Z ohlasů na tvorbu
Ještě hlouběji do romské minulosti míří báje-pohádky Emila Ciny, které jsou svojí sugestivností jedním z vrcholů celého souboru. (Lukáš Holeček, recenze knihy Devla, Devla! – básně a povídky o Romech na www.nekultura.cz, 2008)
Osobností, jejíž neúnavná každodenní činnost pro Romy svým významem a dopadem převyšovala spíše drobnější literární práci, jež zůstává rozdrobená na stránkách časopisů a sborníků, byl Emil Cina. (…) Zdařilým vázaným i volným veršem opěvuje obrozenské hodnoty, jako jsou krása romštiny či vzájemná soudržnost, vyjadřuje úzkost z budoucnosti nebo připomíná tzv. cikánský lágr v Letech u Písku. (Karolína Ryvolová: Špačkem tužky na manžetě. Příběh literatury Romů, Praha 2021.)
Cinova poezie kloubí staré a nové způsoby práce s tradičními motivy hledání, smutku i naděje, prýští z napětí mezi tradičními rodovými hodnotami a moderní romskou realitou, zjemňuje a zároveň reflektuje romskou řeč. V básních se střídají nejrůznější hlasy – či snad spíš role: matka a dítě, sirotek, člen komunity i její objektivní pozorovatel, a v neposlední řadě buditel a prorok. I v textech, které promlouvají o štěstí a lásce, převládá nostalgické ladění a život i jeho zánik jsou v nich neoddělitelně prostoupeny. Cinova básnická tvorba je nepatetická, plastická a živá i tehdy, směřuje-li k otevřenému apelu, nejpůsobivější a nejsdělnější jsou však patrně autorovy syrové detailní průřezy do temného prostoru strachu a beznaděje. (Alena Scheinostová in E blaka andre romaňi poezija/ Okno do romské poezie na https://www.iliteratura.cz/clanek/23597-romska-poezie)
V povídkách ze života, ve kterých prokazuje nejen pozorovatelský talent, ale i životní moudrost a schopnost sebeironie (a z ní pramenící humor), lidem na vlastním příkladu ukazuje, co znamená žít v souladu s romipen. (Lenka Jandáková: Medailon: Emil Cina, Romea.cz, 31. 1. 2012)
Více k osobnosti a dílu Emila Ciny:
Emil Cina v Desetiminutovce Roberta Ferka, Romea TV, uveřejněno 2012/01/31https://www.youtube.com/wa, tch?v=IDeCGQ3Qpus
Kategorie Osobnost – Emil Cina, medailon k ocenění Gypsy Spirit 2013, https://www.youtube.com/watch?v=JATpKJ7jb8A
Vánoce v romské rodině, Romea.cz, https://www.youtube.com/watch?v=lytaMLoFx34
Rozummění, eds. Houdek, Lukáš, Patočková, Radka, KHER, Praha 2013.
Zdařilová, Eva: Ivan & Dominik – příběh jedné knihy, Plav 11/2011, https://www.svetovka.cz/2011/11/11-2011-aktualita/
Lenka Jandáková: Duhový most do nebe pro Emila Cinu, Romea.cz, 4. června 2014, https://romea.cz/cz/komentare/lenka-jandakova-duhovy-most-do-nebe-pro-emila-cinu
Archiv pořadu Českého rozhlasu O Roma vakeren https://romove.radio.cz/cz/cla
