O čhavo uľol vonoha andro vast, e čhaj baroľ giľaha / Chlapec se rodí se smyčcem v ruce, děvče vyrůstá s písní. 

Elena Lacková

O mocné roli hudby, písni žalobnici a nejedněch rozbitých houslích

 

 

 

O audiopovídce (z knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou)

O čhavo uľol vonoha andro vast, e čhaj baroľ giľaha

Režie: David Tišer – Herec, scénárista a aktivista, ředitel spolku Ara Art 

Interpretka: Kamila Mitrášová – Absolventka Konzervatoře Josefa Adamoviče v Košicích, herečka. Ztvárnila hlavní roli ve filmu Loľi paradička. Spolupracuje s Knižným klubem Paľikerav. 

 

Chlapec se rodí se smyčcem v ruce, děvče vyrůstá s písní 

Český překlad: Milena Hübschmannová

Režie: Radim Nejedlý 

Interpretka: Barbora Hrzánová – zpěvačka, herečka. Absolvovala DAMU, poté nastoupila do angažmá v Národním divadle, v roce 1993 přešla do Divadla Na zábradlí. Nyní je bez stálého angažmá. Jako zpěvačka vystupuje mj. s kapelou Bachtale Apsa, která spojuje muziku balkánských, maďarských, španělských, ruských i slovenských Romů.

 

Nahráno v Nahrávacím studiu George Lucase v létě 2022.

 

Autorka Elena Lacková 

 

„Stejně si ale myslím, že jsem se opravdu narodila pod šťastnou hvězdou. Kdybych se mohla narodit ještě jednou, chtěla bych se znova narodit jako Romka, chtěla bych žít tak, jak jsem žila, a dělat to, co jsem dělala. Doufám, že se mi, než umřu, podaří udělat ještě něco dobrého pro Romy a pro lidi vůbec. Ráda bych napsala dobré slovo o pravdě romského srdce a věřím, že se dočkám toho, aby se tomu srdci dostalo dobrého slova od světa.“ (Elena Lacková)

O životě a díle

1921, Velký Šariš (SK) – 2003, Košice (SK)

Elena Lacková je nejstarší romskou spisovatelkou v prostoru bývalého Československa. Narodila se a vyrůstala v romské osadě na východním Slovensku. V roce 1947 napsala (ve slovenštině) svou první divadelní hru Horiaci cigánský tábor, v níž reflektovala perzekuci Romů za války na Slovensku. Hru nastudovala s ochotnickým souborem sestaveným z okruhu rodiny a přátel a úspěšně s ní po dva roky účinkovali po celém východním Slovensku a také v západních Čechách. Díky těmto svým aktivitám se stala jednou z romských aktivistek využívaným pro práci s cikánským obyvatelstvem. Absolvovala internátní osvětové kurzy, působila jako osvětová inspektorka KNV v Prešově a v této činnosti pokračovala až do penze. Ve svých 50 letech (už jako babička devíti vnoučat) promovala na FFUK, kde vystudovala obor osvěty a novinářství. Publikovala v prvních sbornících romské literatury. Ke své literární tvorbě se vrátila po odchodu do důchodu v roce 1980. Psala slovensky a romsky různé žánry: verše, balady, povídky, pohádky i jednoaktovky ze života Romů. Publikovala v celé řadě romských časopisů (Romano ľil, Romano nevo ľil, Amaro lav, Lačho lav aj.) Rozhlasové ztvárnění legendy Žužika (1988, r. Josef Melč) bylo hodnoceno jako jedna z nejzdařilejších adaptací roku a získalo prestižní cenu Prix Bohemia.

 

Lacková ovšem nejvíce proslula svým barvitým životopisným vyprávěním Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, které vzniklo v úzké spolupráci s romistkou Milenou Hübschmannovou. (Skeny prvního i dalších vydání včetně francouzského viz fotogalerie, fotografie s Milenou Hübschmannovou tamtéž).

„Ilonin podivuhodný život jsem poznávala od roku 1953 (…) A tehdy, někdy koncem sedmdesátých let, jsem při každé našem setkání, většinou u ní doma v Prešově, začala natáčet její životopis. Za osm let vzniklo množství nahrávek, které přepsané představovaly stovky a stovky stránek. Z toho pak v roce 1986 povstala kniha Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Vydání se dočkala teprve v roce 1997 v nakladatelství Triáda. Pak vyšla v angličtině, francouzštině a maďarštině.“ (Milena Hübschmannová)

 

Vyprávění Lackové v romštině Hübschmannová nahrávala na magnetofon po dobu několika let (v rozmezí 1976-1984) a následně jej připravila k vydání. „Průběžně jsem je přepisovala z magnetofonu a narůstaly mi stránky a posléze i fascikly romských textů. Při přepisování jsem znovuprožívala trans jako při Ilonině vyprávění. Zároveň jsem čím dále tím více pociťovala, že se nesmírně proviním na Iloně, na Romech i na Neromech, pokud její výpověď nesdělím dál.“ První vlaštovkou byl pořad Československého rozhlasu připravený v roce 1982 A nad hlavou nebe (52:09 min), kdy vybrané úryvky načetla Dana Medřická.

Samotná kniha měla (v českém překladu) vyjít již v roce 1986 (v nakladatelství Mladá fronta), po listopadu 1989 pak v nakladatelství Ivo Železný, avšak to během redigování rukopis vrátilo s odůvodněním, že jde o ekonomicky rizikový titul. Až v roce 1997 knihu vydalo nakladatelství Triáda, kde se již dočkala tří reedic (2002, 2010, 2020). Zároveň kniha vyšla také v překladech do několika dalších jazyků.

Nakladatel Robert Krumphanzl (Triáda) ve svém textu Nad memoáry Eleny Lackové hodnotí dílo těmito slovy: „Nejsou to časté okamžiky, kdy se vydavatel, redaktor či kritik setká s tak výjimečným textem, jakým je životopisné vyprávění Romky Eleny Lackové „Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou“, do češtiny přeložené a zpracované Milenou Hübschmannovou (jejíž podíl na textu se rovná spoluautorství).  Je to kniha příběhů, které čtenáře rozechvívají. Čtu v ní opakovaně a nacházím vyprávění mocné životní intenzity.“

 

Vědomi si významu tohoto díla zařazujeme do projektu jako bonus kapitolu Chlapec se rodí se smyčcem v ruce, děvče vyrůstá s písní / O čhavo uľol vonoha andro vast, e čhaj barol giľaha.

 

„Lacková ´shromáždila´ vyprávěním svého života obrovské bohatství materiálu, dokonce možno tvrdit bohatství ohromující – pro nás, kteří známe Romy obvykle ne více než zcela povrchně a útržkovitě. Popisuje zvyklosti prostředí, v kterém vyrostla a v němž žije, pravidla života romské osady.“ (Robert Krumphanzl)

„V těchto (rozuměj: českých) končinách, notně vyprahlých, pokud jde o silné životní příběhy, působí kniha E. Lackové jako blahodárné osvěžení.“ (Robert Krumphanzl)

 

Od 90. let uvádělo její divadelní hry profesionální romské divadlo v Košicích Romathan. Lacková byla členkou Spolku slovenských spisovatelů. V roce 2001 získala od slovenského prezidenta vysoké státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra III. třídy za své celoživotní kulturní a společenské aktivity.

K připomínce 100. výročí jejího narození vytvořila v roce 2021 společnost Google na své domovské stránce sváteční graficky upravené logo tzv. Doodle, na jehož přípravě se podílel oceňovaný český ilustrátor Filip Pošivač. Ve svém výtvarném zpracování použil motiv postavy Eleny Lackové v krajině, v blízkosti pomyslné romské osady, kde na ni čekají děti, aby si společně přečetly něco z její knihy, případně dokončily rozepsaný příběh.

 

Vybraný přehled díla:

Lacková, Elena. 1956. Cigánský tábor: hra o troch dejstvách (štyroch obrazoch). Praha: Československé divadelní a literární jednatelství.

Lacková, Elena: Andr´oda taboris. 1973. In: Pomocné texty k cikánské konverzaci.

Lacková, Elena. 1979. The o Roma pes marnas vaš peskeri phuv / I Romové bojovali pro naši zem. In: Romské písně. Sborník romské poezie / Romane giľa. Genďi romaňa poeziatar. Praha: Obvodní kulturní dům, 46-47.

Lacková, Elena. 1979. Dža tu, čhaje / Dojdi, má milá. In: Romské písně. Sborník romské poezie / Romane giľa. Genďi romaňa poeziatar. Praha: Obvodní kulturní dům, 48-49.

Lacková, Elena. 1990. Ma rozmar tuke o dživipen thovibnaha / Nenič si život žárlením. In: Hübschmannová, Milena (ed.). Kale ruži. Hradec Králové: Krajské kulturní středisko v Hradci Králové, 68-75.

Lacková, Elena. 1992. Rómske pohádky / Romane paramisa. Košice: Východoslovenské vydavateľstvo pre Kulturný sväz občianov rómskej národnosti.

Lacková, Elena. 1997. Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Praha: Triáda (reedice 2002, 2010, 2021)

Lacková, Elena. 1999. Romské pohádky. Praha: Radix.

Lacková, Elena. 2000. A False Dawn. My Life as a Gypsy Woman in Slovakia. Hatfield: University of Hertfordshire Press.

Lacková, Elena. 2000. Je suis née sous une bonne étoile. Ma vie de femme tsigane en Slovaquie. Paris: Harmattan.

Lacková, Ilona. 2001. Szerencsés csillagzat alatt születtem… Egy cigányasszony élete Szlovákiában. Budapest: Pont.)

Lacková, Elena. 2001. Holocaust Romů v povídkách Eleny Lackové. Praha: Fortuna.

Lacková, Elena. 2005. Mŕtvi sa nevracajú / O mule na aven pale. Prešov: Združenie Jekhetane – Spolu.

 

Více o osobnosti a dílu Eleny Lackové:

Portréty – Elena Lacková. 1997. In: Romano džaniben, 1-2/1997, str. 69-87.

Hübschmannová, Milena. 2001. Osmdesáté narozeniny Ilony Lackové: Uľiľom tel bachtali čercheň. In: Romano džaniben, 1-2,/2001, str. 12-27.

Hübschmannová, Milena. 2003. Připadala mi krásná. In: Respekt, 14, 3 12.1.2003, str. 23.

Robert Krumphanzl, Robert, 1997. Nad memoáry Eleny Lackové. In: Romano džaniben 1-2/1997, str. 73-82.

Romarchive.eu (EN)