Phosaďi luluďi / Bodlák

Tera Fabiánová 

Při příležitosti výročí narození Tery Fabiánové, jedné z klíčových osobností romského literárního života, vám 15. října zpřístupňujeme bonusový materiál audiopovídek – báseň Phosaďi luluďi / Bodlák, v podání Margity Lázokové a Barbory Hrzánové. Báseň Phosaďi luluďi / Bodlák byla publikována v časopise Romano džaniben 7 (3), str. 72-87. K básni je rovněž zpracována metodika pro výuku romštiny (publikovaná na stránkách Romano džaniben).

Autorka Tera Fabiánová 

O životě

1930, Žihárec (SK) – 2007, Praha

Tera Fabiánová se narodila na jižním Slovensku, dětství a dospívání prožila v komunitě tzv. maďarských (ungrika) Romů ve Vlčanech a k tomuto období svého života se ve svých vzpomínkách ráda vracela. V roce 1946 se spolu s rodinou přestěhovala do Čech, kde se provdala za muže z komunity slovenských (servika) Romů a přijala jeho dialekt, v němž mísila prvky své mateřštiny. Veškeré vzdělání získala sama, četbou a bystrým pozorováním života. Pracovala v dělnických povoláních jako jeřábnice, bagristka, uklízečka. V roce 2003 získala zvláštní ocenění za prozaickou tvorbu v soutěži Roma Literary Awards budapešťského Institutu otevřené společnosti, v prosinci roku 2006 získala za celoživotní dílo Literární cenu Mileny Hübschmannové udělovanou sdružením Romea. Literárně činný byl také její syn Vojta.

O dalším díle

Soske pisinav romanes? Vašo da, hoj som Romňi. Rado dikhav miri čhib. Romaňi čhib šukar, loki the phari, šunďol sar paňi kana čuľal, sar len kana chuťkerel, sar baro paňi kana džal. Feder šaj sa phenav avri andre romaňi čhib. Sako Rom kamel peskeri čhib. (TF)

Proč píšu romsky? No proto, že jsem Romka a mám svůj jazyk ráda. Romština je krásná, je lehká a zároveň i těžká, zní jako když plyne voda, zurčí jako potok, valí se jak velká voda. Všechno se mi líp vyjádří romsky. Každý Rom miluje svůj jazyk.

V době existence Svazu Cikánů-Romů (1969-1973) Fabiánová publikovala na stránkách zpravodaje Románo ľil (Romský list), proslavila se svými romsky psanými fejetony (1970, 1972), v nichž mj. odvážně kritizovala podřadné postavení romské ženy.

Několik jejích literárních děl (Sar me phiravas andre škola /1971/, Sar phirenas o čhave pal o čhaja, báseň Av manca, Eržika /1967, jinde 1970/) vyšla v neprodejné publikaci Pomocné texty k cikánské konverzaci (Krajský pedagogický ústav v Ústí n. L.,1973) a ještě s novelou Tulák měly být opakovaně zařazeny do prvních výborů romské literatury (Odeon, později Albatros), které k vydání neúnavně (avšak neúspěšně) připravovala M. Hübschmannová.

Autobiografické vyprávění o dětství prožitém na Slovensku, do nějž zasáhla 2. světová válka, Sar me phiravas andre škola / Jak jsem chodila do školy (1971) bylo v roce 1979 odvysíláno Československým rozhlasem (v přednesu Jany Hlaváčové). Knižně vyšlo poprvé až v roce 1992 (České Budějovice: ÚDO, Společenství Romů na Moravě), nyní (v roce 2022) se dočkalo dalšího, barevně ilustrovaného vydání (nakladatelství Kher). V obou případech jde o dvojjazyčné – romsko-české publikace. Příběh tvoří také součást divadelního představení Dajori uváděného divadelní skupinou působící při sdružení Ara Art.

Novela Čavargoš / Tulák se dříve než knižního vydání dočkala filmového zpracování. V roce 1986 vznikl na motivy příběhu televizní snímek natočený na 16 mm kameru Tulakóna v režii Jany Ševčíkové. Natáčení probíhalo v několika romských osadách na Slovensku a ve filmu účinkovali mj. členové hudebního souboru Perumos. Film provází hudba Jiřího Stivína. V literární podobě pak příběh vyšel v romsko-českém vydání jako romská pohádka Čavargoš – Tulák v roce 1991 (Aperion). V roce 1999 byl Tulák odvysílán Českým rozhlasem a hlas mu propůjčil Vlastimil Brodský.

Povídky Eržika a Ačhiľom Romňi / Jsem pořád Romka byly zařazeny do dvojjazyčného romsko-českého výboru prozaických textů romských autorů z ČR Čalo voďi / Sytá duše (Muzeum romské kultury, 2007).

O básnické tvorbě 

„(…) když to na ni sedne, mluví ve verších, romské verše jsou blesky, jejich dvacet tisíc voltů však přichází nazmar – protože Terka u sebe nemívá tužku a papír, aby je zachovala.“ (Milena Hübschmannová: Tři rozhovory o romské poezii in Literární měsíčník, 1980, 3, str. 91)

Velmi výraznou část tvorby Tery Fabiánové tvoří poezie. Své verše často ani nezapisovala, jednoduše je zkrátka ze sebe vypouštěla při běžných každodenních činnostech a dávala tak průchod svým pocitům, bolesti, vzpomínkám, přáním: „I později často svoje básně charakterizovala jako čačipen (pravdu, skutečnost, náhlé vnuknutí), kamáhi mek avka te ovel (chtěla bych, aby to tak zase bylo), mro pharipe /můj žal)“ (Milena Hübschmannová, Romano džaniben, 2006)

Jako bonus – pomyslný bonbónek posluchačům v rámci projektu přinášíme dvě její básně: Ajsi som phuri / Jsem stará a Phosaďi luluďi / Bodlák.

Básnická tvorba T. Fabiánové byla představena v rámci několika pořadů Československého rozhlasu (1976 báseň Pojď se mnou v rámci pořadu Má matka má černé vlasy, pásmo z poezie českých Romů, 1977 portrét T. Fabiánové v rámci pořadu Už nacházejí svoji zemi). Již v době existence Svazu Cikánů-Romů připravovala redakce svazového zpravodaje k vydání sbírku poezie, kam měly být zařazeny také básně Tery F. Sborník se však podařilo vydat až v roce 1979 (resp. 1980) pod názvem Romské písně, jsou v ní zařazeny básně Raťate avľom / Navečer přišla jsem a Av manca / Pojď se mnou). Básně  Kdo jsem (Ko som me?) a Navečer přišla jsem (Raťate avľom) byly uveřejněny v reportáži M. Hübchsmannové Tři rozhovory o romské poezii v Literárním měsíčníku 3/1980, dále v pásmu z romské lidové poezie a veršů současných romských autorů Mé černé srdce (1982) (Navečer přišla jsem, Pojď se mnou, Kdo jsem). V roce 2001 byla báseň E bacht ke mande avel / Štěstí přichází ke mě zařazena do projektu Poezie pro cestující v pražském metru.

„Na mne působila Terka v Metru jako zjevení. Je to moje nejmilejší básnířka. Přesahuje i Nobelistu Jaroslava Seiferta. Je to zjev hodný Nobelovy ceny za literaturu – třeba se toho dožije, i když moc času nezbývá. Udělejme pro to všechno!“
Vaše přítelkyně RNDr. Jaroslava Halova, CSc (z e-mailu adresovaného Janě Kramářové dne 16. 5. 2001).